Madeta je bez části dodávek mléka z družstva JIH. Do srpna chce výpadek nahradit

Největší česká mlékárna Madeta přišla od pondělí o dodávky 200 tisíc litrů mléka denně z Mlékařského a hospodářského družstva JIH. Družstvo bude víc dodávat do Německa. Madeta si zatím zajistila jinde 75 tisíc litrů mléka denně, od firmy Interlacto a dalších farmářů ze střední a jižní Moravy. Kvůli výpadku tak bude vyrábět méně trvanlivého mléka, ceny ale nezdraží a ani se nebude propouštět. Stoupnou jí náklady na svoz, denně o 50 tisíc korun, měsíčně nově na 1,5 milionu korun. Do srpna chce všechno chybějící mléko zajistit jinde, řekl generální ředitel Madety Milan Teplý.

JIH kontroluje 16 procent českého trhu s mlékem, denně zobchoduje 1,32 milionu litrů. Více teď nově dodává mlékárně Goldsteig v německém Chamu, podle předsedy představenstva JIH Karla Bednáře kvůli vyšší výkupní ceně, podle Teplého proto, že JIH získal akcie německého podniku. Pro Madetu, která denně zpracuje 950 tisíc litrů mléka, to může být roční propad tržeb až miliarda korun. Madeta družstvu JIH nabízela výkupní cenu 8,9 koruny za litr a také akcie, JIH odmítl, uvedl Teplý.

Madeta a JIH nyní jednají o nové smlouvě. Madeta podle Teplého nabídla družstvu výkupní cenu za litr mléka 8,87 koruny. Bednář řekl, že nebude jednání ani nic dalšího komentovat.

Z družstva JIH přestalo Madetě dodávat 37 farmářů. Dosud měla 230 dodavatelů. „Největší pokles, 150 tisíc litrů denně, se týká Jindřichova Hradce, 50 tisíc litrů Plané nad Lužnicí,“ přiblížil Teplý. Madeta si zajistila jinde 75 tisíc litrů mléka denně, 50 tisíc litrů od Interlacto, zbytek od farmářů zejména ze střední a jižní Moravy.

Pro mléko až do Přerova

Nejdál bude muset pro mléko jezdit do Přerova. Jedná i se zemědělci ze středních Čech a s firmou Viamilk. Kromě zasmluvněných náhradních 75 tisíc litrů mléka denně má Madeta dalších 50 tisíc litrů rozjednáno. Situaci pomáhá mlékárně řešit i vedení Agrární komory. 

„Doufám, že někdy od srpna bychom měli to manko nahradit. Po přesunech mléka mezi závody se to nejvíc projeví v Pelhřimově, kde se bude vyrábět méně trvanlivého mléka. Situace je komplikovaná: i vzhledem ke vzdálenostem to pro nás znamená vyšší náklady na svoz, nižší vytíženost svozových aut, ale výroba značkových produktů je zajištěna,“ řekl Teplý. Celkovou výši nákladů na svoz mlékárna neuvedla.

Trvanlivého mléka v litrových krabicích loni Madeta vyrobila 97,5 milionu litrů. Odstavených je několik cisteren včetně řidičů. Krémů lipánek a tvarohů, jejichž prodej roste a kterých teď firma vyrobí 70 až 75 tun týdně, se situace nedotkne.

Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek řekl, že bude přesvědčovat zástupce okresních a krajských agrárních komor, aby české mléko zůstávalo v Česku. „Potřebujeme, aby se zpracovávalo tam, kde se tvoří přidaná hodnota, u našich zpracovatelů, to je zásadní. Družstvo JIH udělalo kupu práce v době, kdy (výkupní) cena byla (oproti zahraničí) rozdílná, tlačilo české zpracovatele na vyšší cenu, to je jim velice ke cti. Ale mléko by se mělo zpracovávat v místě, kde se pak výrobky z něj konzumují,“ řekl Jandejsek.

JIH do Chamu dodával 450 tisíc litrů mléka denně, ode dneška je to řádově 650 tisíc litrů. Do Madety bude JIH nyní dál dodávat asi 430 tisíc litrů mléka denně.

  • Madeta má čtyři výrobní závody – v Plané nad Lužnicí, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci a Pelhřimově. Firma zaměstnává 1500 lidí. V roce 2016 měla Madeta konsolidovaný zisk po zdanění 371,2 milionu korun, konsolidované tržby 5,25 miliardy korun. Výsledky za léta 2017 a 2018 ještě nezveřejnila. Letos nicméně plánovala tržby 5,2 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...