Lyžařské zájezdy do Alp se na nejbližší termíny ruší. Kanceláře slibují, že platby vrátí

Nahrávám video

Pro lyžaře z Česka letos o svátcích zůstane nedostupná většina evropských areálů. Sjezdovky sice otevřeli ve Švýcarsku, Rakousku a Polsku, všude ale platí omezení pro turisty ze zahraničí. Itálie, Francie a Německo na svahy do konce roku nepustí ani vlastní amatéry. Ruší se tak na nejbližší termíny i lyžařské zájezdy do Alp. Zhruba polovina klientů cestovních kanceláří přitom na jejich nákup využila vouchery za zrušené letní dovolené.

Je to takové malé déjà vu – podobě jako při jarní koronavirové vlně opět stovky klientů, kteří si koupili zájezd, nikam nepojedou. Rušit se tak musí třeba lyžařské zájezdy do Rakouska na prosinec.

„Hotely se otevřou až v lednu, my teď proto kontaktujeme klienty – jsou jich zhruba čtyři stovky – a domlouváme se s nimi, jestli si zájezd přehodí na pobyt v hlavní sezoně, nebo pokud ne, tak jim vracíme peníze,“ konstatuje mluvčí CK Fischer Jan Bezděk.

Češi, kteří chtějí do Rakouska už teď, tam musejí do desetidenní karantény. S negativním testem ji můžou opustit po pěti dnech. Jenže v Rakousku jsou dosud zavřené i hotely.

Francie, Itálie a Německo zatím neplánují ani otevření ski areálů, přestože se na to mnohé připravovaly. „Jeden ztrátový měsíc pro nás znamená mínus třicet procent z obratu,“ říká starosta francouzského Coruchevelu Jean-Yves Pachod.

Tamní podnikatelé se bouří, vadí jim i to, že ve Švýcarsku nebo Rakousku sezónu zahájí – byť ve velmi omezeném režimu a s povinnou karanténou pro všechny příchozí z rizikových států.

Na Slovensku se pak otevřely některé areály v Nízkých Tatrách. Využily toho, že vláda má o celostátních pravidlech mluvit až v novém týdnu. Vleky a lanovky se rozjely také na polské straně Tater. Lidé se tu ale nemůžou ubytovat, hotely i penziony jsou v zemi otevřené jen pro služební cesty.

Vedle speciálních policejních jednotek na dodržování pravidel v tomto středisku dohlížejí i sami provozovatelé. „Velmi důsledně požadujeme, aby měl každý z lyžarů zakrytá ústa a nos,“ potvrzuje marketingový manažer ze ski resortu Kotelnica Białczanska Paweł Nalowieski.

Polská vláda sice sjezdovky nejdřív otevřít odmítla, pak ale změnila názor. Podle ministra hospodářství se o to přímo zasadil prezident Andrzej Duda, který je známý jako vášnivý lyžař.

Cestovní kanceláře lákají lidi už na léto

České cestovní kanceláře se za těchto okolností snaží lákat klienty i na léto. A podle Jany Fajtové z pražské pobočky CK Fischer takové zájemce už tato kancelář má – během jednoho dopoledne přišli tři. To považuje za dobré znamení, protože před podzimními omezeními během dne často nepřišel vůbec nikdo.

„Klient nyní platí pouze jednu zálohu, a to 990 korun a zbytek doplácí až třicet dnů před odletem. A pokud se rozhodne, že na dovolenou neodjede, vrátíme mu všechny peníze zpátky,“ ujišťuje mluvčí CK Fischer Bezděk. A kanceláře slibují, že vrátí platbu bez ohledu na to, zda klient uplatnil voucher nebo platil penězi.

Problémy s odjezdy tak přetrvávají od jara. Letos se trh propadl až o osmdesát procent. „Předloni s námi na dovolenou odjelo dvě stě tisíc klientů, letos to bylo kolem padesáti tisíc,“ upřesňuje mluvčí Čedoku Eva Němečková. Každý rok tato kancelář vypravuje do zahraničí zhruba šest desítek delegátů. Letos jich ale byla podle Natálie Mikušové z Čedoku jen třetina.

Zatímco loni se s cestovními kancelářemi nejčastěji létalo do Řecka a Španělska, letos to bylo Řecko a Bulharsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...