Lidé s nestabilním zaměstnáním nejrychleji pocítí „osekávání“ kvůli krizi, statistiky to ale nezachytí, soudí sociolog

Nahrávám video
Sociolog Daniel Prokop v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Současná pandemie a restriktivní opatření proti jejímu šíření nejvíce ekonomicky dopadají na lidi s nestabilním zaměstnáním, uvedl v pořadu Interview ČT24 sociolog Daniel Prokop. Tedy kupříkladu na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ve službách, lidi mající dohody o provedení práce či dostávající příjem „na ruku“ v rámci šedé ekonomiky.

Právě lidé s nestabilním zaměstnáním nejrychleji pocítí „osekávání“ pracovních činností ze strany firem, podotkl sociolog. Přitom statistiky to nezachytí. Tento vývoj pak nejvíce dopadá na chudší lidi, kteří jsou zranitelnější. Naopak méně často jsou v dnešní situaci zasaženi stálí zaměstnanci. 

Prokop je zakladatel výzkumné organizace PAQ Research, která se věnuje projektům z oblasti vzdělávání. Působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Je také členem letos obnovené Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Ekonomický dopad na domácnosti
Zdroj: ČT24

PAQ Research dělala výzkum mezi 2,5 tisíci lidmi na ekonomické dopady a na vývoj chování. Zhruba 13 procent dotázaných lidí přitom uvádí, že až skončí moratorium na splácení úvěrů či hypoték, tak budou mít potíže. Tato situace podle Prokopa nastane v závěrečných měsících letošního roku.

Sociolog podotkl, že moratorium se nyní týká zhruba 350 tisíc úvěrů a hypoték. Úkolem pro budoucnost tedy je zpomalit nárůst exekucí. 

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV

Nezaměstnanost je v Česku zatím malá, i díky tomu, že se povedl program Antivirus, míní Prokop. 

Dodal však, že v průzkumech zhruba 12 procent dotazovaných uvádí, že mají zkrácené pracovní úvazky. „Jsou podzaměstnaní a bojí se ztráty práce, mají tendenci více šetřit.“ Právě tato skupina může být podle sociologa „měkkým podbřiškem ekonomiky“, která se pak negativně projeví ve spotřebě domácností. Ta přitom bývá hlavním tahounem ekonomiky. 

Asi čtyři procenta pracovně činných lidí změnilo zaměstnání, ale z průzkumů nelze říci, zda šli za lepším příjmem, za něčím zábavnějším, nebo tak učinili z donucení. Zároveň jarní karanténa ukázala, že rostou symptomy deprese (přibývá domácí násilí, roste spotřeba alkoholu).

V rámci kurzarbeitu by Prokop preferoval nutnost pracovat aspoň dva dny v týdnu

Prokop uvítal, že se chystá kurzarbeit, ale kritizoval, že o jeho spuštění by – podle současného návrhu, který je nyní ve sněmovně – rozhodovala vláda. To považuje za politikum. Nezdá se mu ani to, že návrh počítá s minimem práce jeden den v týdnu. Domnívá se, že je to málo pro kontakt se zaměstnavatelem, který by se pak jednodušeji zbavil takového pracovníka. Podle něho by lidé měli v rámci kurzarbeitu pracovat aspoň dva dny v týdnu.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se měla zavést podle vládního návrhu od listopadu, což se zřejmě nestihne. Navázala by na dočasný program Antivirus, který byl zaveden kvůli epidemii nového koronaviru.

Vláda by podle Prokopa měla nabídnout stimuly, které by motivovaly firmy využívat práci z domova

V další části pořadu hovořil sociolog o tom, že chystané zrušení superhrubé mzdy pomůže hlavně vysokopříjmovým skupinám. Naopak lidé s nízkými příjmy zůstanou i poté zatíženi vysokými odvody. 

Prokop také uvedl, že nyní je na takzvaném homeoffice (práci z domova) zhruba 11 procent aktivních lidí, zatímco na jaře to bylo 23 procent. Jako důvod, proč toho firmy nyní tolik nevyužívají, vidí více faktorů. Jednak to, že je obtížné takovou činnost koordinovat, někde pak nevěří, že jejich zaměstnanci budou doma dostatečně pracovat, a někde to ani nejde zavést (například v průmyslu). 

Domnívá se také, že do vládních opatření by se měly dostat i stimuly, které by firmy motivovaly, aby práci z domova více využívaly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 18 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...