Lidé odkládají nákupy, tržby obchodníků klesají třetí měsíc v řadě

Nahrávám video
Události ČT: Tržby obchodníků nadále klesají
Zdroj: ČT24

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,6 procenta. Propad maloobchodních tržeb ekonomové předpokládají také po zbytek roku a pravděpodobně i v tom příštím.

„Vyšší zájem než loni měli spotřebitelé pouze o farmaceutické a zdravotnické zboží, v ostatních typech prodejen se tržby snížily,“ uvedla Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.

Tržby ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením klesly v červenci meziročně o 15,1 procenta. Tržby za pohonné hmoty klesly o 13,5 procenta, za nepotravinářské zboží o více než sedm procent a za potraviny o pět procent.

Prodejcům potravin ve specializovaných prodejnách se tržby oproti loňskému červenci snížily o 7,9 procenta. V nespecializovaných obchodech s převahou potravin klesly o 4,9 procenta.

Pokles tržeb statistici v prvním prázdninovém měsíci zaznamenali také u výrobků pro domácnost, a to o dvanáct procent. Tržby za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci klesly o necelou desetinu.

Naopak růst tržeb vykázaly obchody s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. V červenci v nich lidé utratili o 1,8 procenta více peněz než před rokem.

Lidé méně nakupují i na internetu

Internetovým a zásilkovým obchodům tržby klesly téměř o šest procent. „Internetové obchody zaznamenaly sedmý měsíc v řadě pokles prodeje,“ doplnila Boušková.

Méně peněz lidé vydávali také v autosalonech a servisech. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel byly meziročně nižší o 6,2 procenta. Pokles v červenci zaznamenal jak prodej motorových vozidel, včetně náhradních dílů, tak i opravy.

Meziměsíčně se tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel snížily o 0,6 procenta. Tržby za pohonné hmoty klesly ve srovnání s červnem o 2,2 procenta, za nepotravinářské zboží o půl procenta a za potraviny o 0,3 procenta, uvádí ČSÚ. 

„Lidé jsou opravdu ve velkém stresu, bojí se toho, co přinese podzim. Opravdu už někde od května začali masivně škrtat své výdaje. Co nemusí, to nekupují,“ komentoval současnou situaci prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.  

Propad tržeb analytici očekávali

Červencové výsledky českého maloobchodu podle analytiků potvrdily trend klesající poptávky. Kvůli vysoké inflaci a rostoucím životním nákladům lidé odkládají zbytné nákupy, například elektroniky. Propad tržeb ekonomové předpokládají i nadále.  

Jak už bylo uvedeno, nejvíce lidé v červenci omezili právě nákupy elektroniky. Jedním z důvodů může podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka být to, že se tímto druhem zboží Češi zásobili během uzávěr kvůli pandemii koronaviru. „Vysoké ceny jsou důvodem poklesu tržeb i v případě pohonných hmot, a dokonce i oblečení a obuvi, jejichž prodeje zdaleka nedosahují objemů roku 2019,“ řekl.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že v červenci domácnosti v obchodech koupily reálně o osm procent méně zboží, zaplatily za něj ale o deset procent více. „Maloobchodní tržby tak podle očekávání slábnou, což je spojeno s růstem inflace a slábnoucí kupní sílou domácností,“ vysvětlil.  

Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy by se měla začít situace postupně měnit. „Co se týče samotných cen v obchodech, tam už žádné velké růsty neuvidíme, protože obchodníci vidí, že domácnosti šetří, že bude potřeba ubrat na cenovém růstu,“ myslí si.  

Ekonom UniCredit Bank Jiří Pour předpokládá, že lidé budou i v následujících měsících méně utrácet za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci nebo v prodejnách elektroniky. Nebude se podle něj pravděpodobně dařit ani prodejcům automobilů. „Útlum poptávky by mohl přimět některé obchodníky k viditelnějšímu zlevňování především sezonního zboží,“ doplnil Dufek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 11 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...