Liberty Ostrava dál omezuje provoz, část dělníků zůstane doma se sníženou mzdou

Hutní společnost Liberty Ostrava pokračuje v provozu s omezenou výrobou, který zavedla v červenci mimo jiné kvůli vysokým cenám surovin a dovozu oceli ze zemí mimo Evropskou unii. Považuje ho za neférový. Nebude propouštět, ale část zaměstnanců, kteří už vyčerpali dovolenou, zůstane doma se sníženou mzdou. Odbory za situaci neviní vedení firmy, vnímají to jako evropský problém.

Výrobu huť dočasně snížila o 20 procent. Neodstavila zařízení, ale zpomalila tempo. Při snížení výroby také bude intenzivně opravovat válcovací trati.

„Ceny oceli napříč evropskými trhy jsou velmi nestabilní a vše ještě zhoršuje politická nejistota, vysoké ceny surovin a značné množství neférových dovozů oceli ze zemí mimo EU za ceny, které nejsou ovlivněny uhlíkovou daní ani jinými ekologickými poplatky. To tlačí ceny oceli pod náklady evropských výrobců,“ uvedl generální ředitel huti Ašók Patil. 

Podobnou situaci podle něj podnik naposledy zaznamenal v době krize v roce 2008. „Dosud nebyly nastaveny stejné podmínky pro všechny, kteří na evropském trhu prodávají ocel, proto musíme prodloužit provoz s omezenou výrobou i na další období. Situaci na trhu pozorně sledujeme a budeme připraveni opět zvýšit výrobu na běžnou úroveň, jakmile to okolnosti umožní,“ uvedl Patil.

Potíže evropského rozměru, odbory chtějí apelovat na politiky

Kvůli snížení výroby už zaměstnanci vyčerpali většinu dovolené. „Společnost bude muset uplatnit ustanovení zákoníku práce o překážkách na straně zaměstnavatele a část zaměstnanců finální výroby bude po dobu čerpání dalšího volna pobírat sníženou mzdu,“ uvedla mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková.

Předseda základní organizace OS KOVO Liberty Česká republika Petr Slanina řekl, že pro odbory je situace alarmující. „My vidíme signály, že se to děje všude kolem. Děje se to v Polsku v Krakově, děje se to v Košicích, kde už jedou jenom čtyři dny v týdnu,“ řekl Slanina s tím, že nynější stav tak vnímají jako celoevropský problém.

Odbory podle něj chystají akci, na které budou chtít poukázat na to, co se v Evropě s ocelí děje. „Tady se snažíme udělat ,zelenou‘ ocel, což je absolutně v pořádku, ale tu ,zelenou‘ ocel, kterou tady vyrábíme, si ničíme dovozem, který není limitovaný vůbec ničím,“ poznamenal Slanina.

Odboráři chtějí apelovat na české i evropské politiky, aby situaci řešili. „Není možné, aby firma nějakou dobu prodělávala, pak zkrachovala a potom se k nám bude dovážet zvesela alespoň nějaká ocel, a bude to hnusná černá ocel, která nám bude ničit planetu zpoza Evropy,“ dodal.

Na to, že firmy mimo EU nemusí plnit tak vysoké požadavky na ochranu životního prostředí, a je proto nutné evropský trh více chránit, upozorňují oceláři dlouho. Odboráři kvůli tomu už před dvěma lety demonstrovali v Bruselu. Import oceli do EU se přitom stále zvyšuje. „K 1. červenci navýšila EU kvóty pro dovoz oceli o dalších pět procent navzdory již tak složité situaci na trhu a oslabujícím ekonomikám EU,“ poznamenala mluvčí podniku.

Liberty Ostrava vyrábí ocel pro stavebnictví a strojírenství. Vyváží do více než čtyřiceti zemí. V roce 2018 vyrobil podnik (ještě jako ArcelorMittal) 2,2 milionu tun oceli a dosáhl čistého zisku 4,1 miliardy korun, o 946 milionů korun vyššího než o rok dřív. Liberty Ostrava má s dceřinými společnostmi 6300 zaměstnanců. Do skupiny Liberty Steel z globálního koncernu GFG Alliance patří firma od července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 18 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...