České pivovarnictví kvůli koronaviru a souvisejícím vládním opatřením eviduje za březen až květen ztrátu přes 4,7 miliardy korun, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Největší dopady měla zavřená gastronomická zařízení, prodej piva v nich v uvedeném období klesl o 55 procent, respektive o 728 tisíc hektolitrů. Více se ale prodávalo balené pivo v obchodech, kde se za něj tržby zvýšily zhruba o 794 milionů korun, uvedli zástupci CETA a výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
Tržby pivovarů v důsledku pandemie klesly o 1,1 miliardy korun. Dodavatelé zaznamenali od března do května ztrátu 165 milionů korun. Předpokládají se i vysoké ztráty v distribučním řetězci, kde náklady v pivovarnictví činí kolem 3,5 miliardy ročně. Tržby za prodej piva v hospodách a restauracích se snížily o 4,2 miliardy korun.
Ztráta za období, kdy musely být gastronomické provozy zavřené, bude mít podle Ferencové vliv i na příjmy státního rozpočtu. Propad je nyní přes 1,3 miliardy korun. Za březen až květen se očekává pokles inkasa DPH z piva 951 milionů korun.
Inkaso spotřební daně za stejné období kleslo proti loňsku o pětinu, činí 262 milionů korun. Celkový výpadek inkasa daně z příjmu právnických osob se odhaduje na zhruba 39 milionů korun. Celkový odhad poklesu inkasa daně z příjmu fyzických osob a odvodů na sociální a zdravotní pojištění přesahuje 34 milionů korun.
Hospody sice otevřely, zda ale přežijí, se terpve ukáže
Restaurace a hospody podle Ferencové sice otevřely, ale zda „přežijí“, ukážou následující týdny. Nejhorší situace je podle ní v Praze a Karlových Varech, kde chybějí zahraniční turisté. Ztráta se do konce roku nedožene, podotkla. Češi si teď raději kupují balené pivo. „Způsob trávení volného času se změnil a bude hodně těžké, aby se lidé vrátili k návykům, které měli před koronavirem,“ řekla.
Podle spoluzakladatele restaurační skupiny Hospodska Luboše Kastnera pivo v gastronomických provozech tvoří 20 až 30 procent tržeb, zbytek je stravování. Struktura tržeb služeb se po znovuotevření podle něj změnila. Mnoho zaměstnanců stále pracuje z domova a vypadly firemní akce. „Bojíme se nejistoty po covidu,“ uvedl Kastner.
S gastronomií, která zaměstnává 150 tisíc lidí, se podle něj nevede na úrovni vlády dialog, přestože další odvětví podporu získala. Měl by proto podle něj vzniknout národní program podpory gastronomie. „Ocenili bychom, když bychom se mohli spolehnout na oblast přímých podpor, jakou nabízejí například Německo nebo Rakousko. Důležitá je dlouhodobá podpora,“ řekl.
Pomohlo by například dočasné snížení či odpuštění spotřební daně nebo DPH. Upustit by se mělo od plánované restrikce reklamy, nebo časového či místního omezení prodeje alkoholických nápojů. Podle Ferencové je zásadní předejít situaci, kdy by se restaurace den ze dne zavřely. Hospodští chtějí v podnikání pokračovat, okamžitě zavřelo jedno až dvě procenta provozů. Ztráty se budou podle ní počítat ale až na podzim, reálný propad bude podle Kastnera k dispozici na začátku příštího roku.
Veřejnost měla kvůli zamezení šíření koronaviru zakázán vstup do stravovacích zařízení od 14. března. Restaurace, kavárny a hospody mohly občerstvení vydávat jen přes okénko nebo rozvozovou službu. Zahrádky s obsluhou se mohly otevřít 11. května, vnitřní prostory od 25. května. Vnitřní prostory stravovacích provozů musely být do konce června zavřeny mezi 23:00 a 06:00.
