Křetínského EPH má exkluzivitu na vyjednávání o aktivech Uniperu ve Francii

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského podal prostřednictvím své dceřiné společnosti EP Power Europe závaznou nabídku na koupi veškerých francouzských aktiv německé elektrárenské skupiny Uniper. Holding následně od Uniperu získal exkluzivitu na jednání, sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. Základním majetkem Uniperu ve Francii jsou dvě uhelné elektrárny.

Francouzský deník Le Monde v listopadu uvedl, že Uniper ve Francii provozuje především uhelnou elektrárnu v Gardanne na jihu země a druhou v Saint-Avoldu na východě. V Saint-Avoldu má skupina rovněž dvě plynové elektrárny, uvedl deník. Dalším krokem budou podle Častvaje povinné konzultace s orgány zastupujícími zaměstnance, které začnou v lednu. „Transakce může být uzavřena až po úspěšném uzavření výše uvedených konzultací a splnění dalších odkládacích podmínek,“ uvedl mluvčí.

V souvislosti s plánovaným vstupem na francouzský trh uzavřel holding partnerství se společností Total. „Tato spolupráce může vést k finálnímu převodu vlastnictví dvou plynových elektráren, které v současné době provozuje Uniper France, na firmu Total. Samozřejmě až po potenciálním uzavření smlouvy s Uniper SE,“ uvedl místopředseda představenstva společností EPH a EP Power Europe Jan Špringl.

Společnost Uniper France je podle něj aktuálně v nelehké situaci, kdy dvě uhelné elektrárny, které jsou základním majetkem společnosti jak z hlediska instalovaného výkonu, tak počtu zaměstnanců, mají na základě rozhodnutí francouzské vlády omezenou časovou perspektivu.„Vzhledem k tomu, že společnost je z velké části organizována kolem těchto aktiv, jejich uzavření bude vyžadovat koncepční reorganizaci a definici nové strategie společnosti. Jsme si zároveň vědomi sociálních aspektů případného uzavření provozu uhelných elektráren,“ uvedl Špringl.

Uzavření uhelných elektráren by mělo negativní dopad na ty plynové

Podotkl, že případné uzavření uhelných elektráren by negativně ovlivnilo ekonomické výsledky elektráren plynových. „Jsme přesvědčeni, že jejich konkurenceschopnost a strategická hodnota by se zvýšila jejich přičleněním do většího portfolia, které provozuje společnost Total,“ dodal. 

Uzavření dohody s EPH potvrdila agentuře Reuters mluvčí Totalu. Firma chce podle ní od 1. ledna 2020 převzít dvě plynové elektrárny a zapojit je do své strategie výroby elektřiny s nižší uhlíkovou stopou. Total aktuálně rozšiřuje své aktivity na francouzském trhu s elektřinou. Uvedl, že chce do roku 2023 zdvojnásobit výkon své energetické větve, který v současnosti činí asi pět gigawattů.

Křetínský v poslední době nakupoval ve Francii také média. Evropská komise
nedávno schválila prodej podílu ve francouzské mediální skupině Lagardére Group firmě Czech Media Invest (CMI), v níž má Křetínský poloviční podíl. CMI letos koupila také francouzský týdeník Marianne a 49procentní podíl v holdingu Le Nouveau Monde, pod který patří i tradiční francouzský list Le Monde.

Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů – EP Infrastructure (EPIF) a EP Power Europe. EPIF v EPH zastřešuje tranzit plynu, distribuci elektřiny a plynu, skladování plynu a teplárenství. Podíl 31 procent v EPIF patří fondu australské banky Macquarie, zbytek patří EPH. EP Power Europe zastřešuje těžbu uhlí a výrobu elektřiny. Předloni v létě například EPH ovládl německé hnědouhelné doly, které v konsorciu s firmou PPF Investments koupil od švédské společnosti Vattenfall.

Většinovým vlastníkem EPH se stal Křetínský loni, nyní drží 94 procent akcií holdingu. Firmu opustili podnikatel Patrik Tkáč a investoři spojení se skupinou J&T. Křetínský je podle letošního žebříčku časopisu Forbes pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 59 miliard korun. Kromě EPH je podnikatel mimo jiné spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...