Korunu teď už nečeká zásadní posilování, míní analytici. Měla by být stabilní

Nahrávám video

Česká národní banka zvýšila ve čtvrtek nečekaně úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Koruna na to zareagovala posílením kurzu vůči euru a po osmi letech pokořila psychologickou hranici 25 korun za euro, později však část zisku umazala. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše žádné větší důsledky toto posílení mít nebude. Ve studiu ČT ale potvrdil, že se teď například vyplatí nakoupit eura těm, kdo je budou v následujících měsících potřebovat. V pátek koruna ztratila k euru sedm haléřů na 25,06 koruny za euro.

„Koruna byla od začátku roku v dobré náladě, což je dáno tím, že na globálních trzích byla dobrá nálada a investoři žijí v optimistických očekáváních toho, že končí německá průmyslová recese a současně s tím je do jisté míry vyřešená i otázka brexitu. A to do výše úročených rizikových měn, jako je česká koruna nebo polský zlotý, přitahuje nový kapitál,“ vysvětluje Bureš, proč se koruně od začátku roku dařilo.

graf_1_koruna_k_euru.jpg
Zdroj: ČT24

Ekonom nicméně potvrdil, že na průběh čtvrtečního obchodování mělo rozhodnutí ČNB zvýšit úrokové sazby velký vliv. Pro trh byl totiž tento tah velké překvapení, které nečekal ani nikdo z analytiků. Koruna tak během čtvrtečního dne citelně posílila, pak ale nakonec značnou část zisků smazala. Bezprostřední dopady tak žádné vlastně vidět nejsou.

„Pokud se díváme na trh, koruna je volatilnější, okamžité kratší úrokové sazby vystřelily nahoru. Ale myslím si, že je to třeba vidět v souvislostech, protože ČNB druhým dechem dodává: udělali jsme tento krok, ale neočekávejte od nás v nejbližší době žádný další. Vidí podobně jako většina trhu zpomalující se ekonomiku a čtvrteční růst sazeb byl tak pravděpodobně na delší dobu jedním z posledních,“ říká Bureš.

„A tržní úrokové sazby, když se díváme na ty dvouleté, tříleté, tak se nějak výrazně nahoru už neposunuly,“ dodává ekonom.

Potíž pro vývozce?

Silná měna je každopádně výhodou pro dovozce, ovšem komplikací pro vývozní podniky. Podle analytiků ale v této chvíli nijak závažnou, protože koruna neposílila nijak dramaticky. A co se týká vývozců, tak ti mají vzhledem k tomu, že v Česku jsou výrazně vyšší úrokové sazby než v eurozóně, pořád daleko výhodnější kurzy pro zajištění svých eurových inkas.

„Jsou schopni nakupovat eura na trhu termínově, tedy dopředu, za výhodnější kurz, než se aktuálně obchoduje,“ uvedl Bureš.

„Já se osobně domnívám, že to bylo velmi nešťastné rozhodnutí,“ vyjádřila se k překvapivému tahu ČNB místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková. Malé a střední firmy se podle ní se silnou korunou vypořádají velmi těžko. 

„My jsme malá země, jsme exportní ekonomikou a firmy jsou navázané na exportéry nebo jsou exportéry samy. To znamená, že inkaso je v eurech. Ta zdrojová část tedy velmi výrazně klesá s tím, jak euro slábne,“ řekla Břečková v pátečních Událostech, komentářích s tím, že vývozci nemají v tuto chvíli dobré vyhlídky.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by ČNB – kdyby skutečně chtěla české ekonomice pomoct – prosazovala přijetí eura. „Abychom se zbavili těchto nejistot a konečně české firmy měly jistotu, za kolik můžou dovážet a za kolik můžou vyvážet,“ řekl Prouza.

Podle Bureše se však silnější koruna vyplatí těm, kteří budou v nadcházejících měsících potřebovat euro. Ti by je teď měli nakupovat. „Neočekávám, že by koruna vůči euru měla dál nějak dramaticky posilovat, spíše očekávám určitou stabilitu,“ doplnil Bureš.

Nahrávám video

Za rozhodnutím zvýšit sazby stála podle analytiků inflace

Česká národní banka je zatím jednou z mála, která letos sazby zvýšila. Zhruba dvanáct centrálních bank je naopak snížilo. Důvodem je podle analytiků vysoká inflace, a to jak ve srovnání s řadou vyspělých ekonomik, tak i v rámci střední a východní Evropy.

„Pohybuje se výrazně nad cílem české centrální banky, jsme nad třemi procenty a možná půjdeme ještě výše na začátku roku 2020. A ČNB vnímá i to, že přes zpomalující se ekonomiku panuje určité napětí na trhu práce. To znamená, že mzdy rostou stále relativně slušně i přes zpomalující se ekonomiku a nedostatek pracovníků ve firmách,“ vysvětluje Bureš. A dodává, že se zřejmě centrální banka obává, že by se zvýšená inflace mohla promítnout do mzdových vyjednávání. „A proto dali v ČNB na doporučení nové prognózy, která jim říkala, že v tuto chvíli je ještě třeba úrokové sazby lehce zvýšit,“ doplňuje.

Už teď totiž poukazují někteří ekonomové na to, že Čechy čeká drahé jaro. Česká národní banka ve své nové prognóze a v podkladech pro pravidelné setkání s analytiky počítá pro březen letošního roku s meziroční inflací 3,6 procenta, pro duben s inflací 3,7 procenta.

„Růst cen se však ve skutečnosti může zvýšit ještě nad tyto úrovně a přiblížit se hodnotě čtyř procent. To by pak znamenalo, že zdražování bude nejvýraznější za celé období od roku 2008,“ varuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Už nyní je však spotřebitelská inflace v Česku nejvýraznější od roku 2012.

Česká národní banka ve své nové prognóze, kterou zveřejnila ve čtvrtek, totiž podle Kovandy například nepočítala s tak citelným zdražením elektřiny ze strany ČEZu, jak plyne ze slov představitelů ČNB.

„ČEZ od března zdražuje cenu elektřiny ve své základní produktové řadě, do níž spadá většina domácností. Běžná domácnost tak musí počítat se zdražením o bezmála osm procent. Oproti dosavadní situaci si za elektřinu připlatí ročně o více než tisícikorunu více,“ vysvětluje Kovanda.

Bude na konci roku stejný kurz?

Podle Bureše je na druhou stranu ale třeba brát v potaz fakt, že zvýšení sazeb ČNB byl pravděpodobně ojedinělý krok. „Rozhodnutí zvýšit sazby bylo těsné a sama nová prognóza naopak předjímá možnost poklesu sazeb již v druhé polovině roku 2020. My navíc oproti nové prognóze ČNB počítáme v tomto roce se slabším růstem české ekonomiky. To pro korunu není nijak dobrá zpráva,“ říká Bureš.

A dodává, že proto zatím nechce přepisovat delší korunový výhled počítající prakticky se stejným kurzem, jako je nyní i na konci roku. Rezervovaně se k posilování staví i další analytici.

Odhad vývoje kurzu koruna/euro
Zdroj: Patria Finance

„Kurz koruny se dostal po nečekaném kroku ČNB pod hranici 25 korun za euro, postupně se však začal vracet k úrovni 25 korun za euro. Je patrné, že koruna je tak nadále ovlivněna vysokým přílivem zahraničního kapitálu během kurzového závazku ČNB v letech 2013–2017, což její potenciál zisků omezuje. Někteří zahraniční investoři v případě výraznějšího posílení koruny část pozic patrně uzavřou, korunu prodají, a tím tak opět oslabí. Z toho titulu předpokládáme, že se koruna bude spíše držet kolem hranice 25 korun za euro i v následujícím období,“ míní hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Nejbližší týdny mohou však být podle analytiků pro korunu ještě příznivé.

„Vysoké úrokové rozpětí mezi českými a eurovými sazbami, které dosáhlo 2,75 procentního bodu, v časech globálního optimismu může do koruny přitáhnout ještě nový zahraniční kapitál,“ říká Bureš. Stejně tak koruna může těžit z relativně nižšího zajištění českých exportérů, ti se mohou v nejbližších týdnech na rozkolísanější trh rychleji vracet a prodávat eura.

Na druhou stranu optimismus se může na trzích stejně rychle změnit. Ovlivnit ho negativně může koronavirus, druhá fáze obchodní dohody Číny a USA, americké prezidentské volby nebo vyjednávání o obchodní dohodě Evropské unie s Velkou Británií. „A pak by koruna, zatížená vysokým objemem zahraničního kapitálu a vidinou stabilních nebo nižších sazeb, těžko zůstala stát stranou,“ doplnil Bureš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...