Řecko má dobrý důvod věřit, že po formálním opuštění záchranného programu má před sebou lepší časy. Prohlásil to řecký premiér Alexis Tispras. Řecko oficiálně opustilo poslední ze tří záchranných programů v pondělí.
„Dnes v naší zemi začíná nový, historický den,“ prohlásil Tsipras. „Naše země znovu získala právo utvářet si vlastní budoucnost,“ citovala premiéra agentura Reuters.
Tsipras si pro svůj projev zvolil ostrov Ithaka, jako symbol konce moderní Odyssey, kterou podle něj Řecko od roku 2010 prožívalo. Homérův epos Odyssea vypráví o návratu ithackého krále Odyssea z trojské války zpět domů, tato cesta mu trvala deset let.
Analogii s Odysseem použil již bývalý řecký premiér Jorgos Papandreu, který v dubnu 2010 požádal své evropské partnery a Mezinárodní měnový fond (MMF) o první záchranný úvěr. Tehdy řekl, že Řecko a Řeky čeká nová Odyssea.
Na tvrdou lekci nezapomeneme, řekl premiér
Tsipras v úterý prohlásil, že konec této Odyssey se přiblížil. Úspory a škrty, které Řecko muselo provést a které zemi ještě čekají, přiroval k útrapám ithackého hrdiny.
Řecký premiér si pro svůj projev vybral kopec s výhledem na zátoku. V neformálním oblečení, bílé rozepnuté košili a volných tmavých kalhotách, a se zádumčivým výrazem ve svém proslovu často použil analogii s Odysseou, ve které se hlavní hrdina musel vypřádat s kyklopy, sirénami a nepoctivými nápadníky, kteří chtěli zaujmout jeho místo. Byl to odkaz na opoziční stranu Nová demokracie, která nyní vede v průzkumech veřejného mínění. Volby se v Řecku uskuteční příští rok.
Tsipras také upozornil, že Řecko by nikdy nemělo zapomenout na tvrdou lekci pod přísným finančním dohledem věřitelů. „Nikdy nezapomeneme na příčiny nebo na lidi, kteří vedli naši zemi k pomoci,“ dodal.
Řecko je dnes z nejhorší krize venku. „Ale pro konkrétní Řeky zůstává situace složitá i teď, nezaměstnanost a míra chudoby jsou nadále vysoko. Řecko má stále problémy s nízkou konkurenceschopností. Dluh, který si z krize nese, je tak velký, že nelze vyloučit opakování krize třeba za pět, sedm let,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Tři záchranné balíky za 289 miliard eur
Řecko obdrželo od roku 2010 celkem tři záchranné úvěry od svých evropských partnerů a MMF v celkové výši téměř 289 miliard eur (7,4 bilionu Kč). Půjčky však doprovázely přísné podmínky. Od vypuknutí krize řecká ekonomika klesla o čtvrtinu, třetina obyvatel se propadla do chudoby a tisíce lidí odešly do zahraničí. Země také zůstala vysoce zadlužená, její dluh dosahuje 180 procent hrubého domácího produktu (HDP).
„Zůstává otázkou, nakolik Řecko zasáhla přímo rozhodnutí věřitelů. Jakou roli sehrály evropské investiční domy, banky a fondy. Dluh země se za tuto dekádu zdvojnásobil a novináři se dnes ptají, zda ponese někdy někdo odpovědnost za špatná rozhodnutí, která řeckou ekonomiku dál zbrzdila,“ upozornil spolupracovník ČT v Řecku Thomas Kulidakis.
Řecko po opuštění třetího záchranného programu sice nemusí přijímat další bolestivé reformy, země by ale v následujících letech měla udržovat přebytek primárního rozpočtu, tedy bez zahrnutí splátek dluhu. Na příští rok je naplánováno další snížení penzí.
Až do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, budou zemi také dál čtvrtletně navštěvovat experti. Jejich úkolem je prověřit, že země plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.
