Komunisté mají výhrady ke zrušení superhrubé mzdy a sazbě 15 procent, uvedl Dolejš

Nahrávám video
Jiří Dolejš v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Na rozdíl od jarní fáze koronavirové pandemie nebudou vypínány celé obory, celé fabriky, byť k tomu regionálně může dojít, uvedl v Interview ČT24 poslanec KSČM Jiří Dolejš. Proto si myslí, že ekonomické dopady současných a budoucích vládních restriktivních opatření nebudou tak velké jako na jaře. Jeho strana, která podporuje vládní koalici, bude zároveň chtít od kabinetu koncepci, jak uzdravovat veřejné finance. Tedy jak se vypořádat se současným rostoucím zadlužením. Proto mají také výhrady k výpadku, který by způsobilo zrušení superhrubé mzdy.

Dopady nejnovějších vládních opatření bude nutno řešit cíleně, se zaměřením na konkrétní postižený podnik, domnívá se Dolejš. Využít by se k tomu měl například i chystaný kurzarbeit. Ten by měl – aspoň podle současného vládního záměru – od listopadu nahradit současný program Antivirus. Kabinet však hledá už druhý týden shodu na jeho parametrech. Potom by však ještě měl kurzarbeit projít parlamentem, aby došlo k novelizaci jeho současné, nepoužitelné, podoby.

Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. 

Komunisté chápou, že zadlužení státu v současné době roste, ale zároveň chtějí od vlády koncepci, jak se s dluhem vyrovnat. Poslanec uvažuje, že to potrvá sedm a více let. Očekává tedy informace, jak se budou deficity postupně snižovat, kde bude stát snižovat své výdaje a zároveň, kde bude zvyšovat své příjmy. 

V této souvislosti však má KSČM výhrady k navrhovanému zrušení superhrubé mzdy a nové podobě daně z příjmu. Nemá sice nic proti zrušení supehrubé mzdy jako takové, ale očekávala, že místo ní bude sazba 19 procent. „Nevíme, proč vláda chce 15procentní sazbu,“ řekl Dolejš s tím, že to pak povede k výpadku přes 70 miliard ročně. A to trvale a u důležité daně. 

Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení, v němž se zavázala ke snížení daně z příjmu na 19 procent. Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se koaliční strany dohodly koncem srpna. Platit by to mělo od ledna příštího roku. Zároveň má zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem zhruba nad 139 tisíc korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. 

„Pokud se výpadek nějak nevykompenzuje, tak to pro nás bude nepřijatelné,“ uvedl poslanec. Zatím neví, zda se to dá časově stihnout, když vláda počítá s novou podobou daně od ledna příštího roku. 

Různé úvahy o vyšším zdanění tabáku, alkoholu, o zavedení digitální daně či sektorové daně, k tomu zatím podle něho nevedou. Dolejš nadhodil i úvahu, zda by neměl být více zdaněn také velký kapitál. Nebojí se, že by to vedlo k jeho odchodu do sousedství, protože tam je podle něho zdanění větší než v Česku. 

Proti navrhované formě zrušení superhrubé mzdy se vyslovili například i prezident republiky Miloš Zeman či guvernér České národní banky Jiří Rusnok. 

V další části pořadu se hovořilo o navrženém jednorázovém bonusu pět tisíc korun pro důchodce (takzvané rouškovné). Tento záměr vládní koalice nyní posuzuje sněmovna. 

Dolejš si myslí, že to bude populární krok, „je to lepší než nic.“ Preferoval by však raději systémové řešení, aby „důchodci nemuseli být závislí na milodarech, ale aby měli důstojný příjem.“ Cestu k tomu vidí v důchodové reformě. 

Tam ale poukazuje na různá úskalí. Například v tom, že to nebude levné. Bude podle něho proto nutné přivést do penzijního systému více peněz. 

Babiš: Vláda asi nestihne připravit důchodovou reformu

Nynější vláda pravděpodobně nestihne připravit důchodovou reformu, řekl ve čtvrtek v parlamentu předseda vlády Andrej Babiš (ANO). „Udělat důchodovou reformu, že se vyřeší výdaje, umí každý. Akorát příjmy jsou problém,“ poznamenal Babiš. „Máme rok do voleb, tak se obávám, že to nezvládneme,“ uvedl. Premiér ale zdůraznil, že to neznamená, že peníze na penze nebudou.

Důchodovou reformou se i v tomto volebním období zabývá zvláštní komise při ministerstvu práce a sociálních věcí. Babiš k tomu podotkl, že ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) možná překvapí, ale není to jisté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...