Komise navrhla konec II. pilíře – peníze na dřevo, nebo převod do III. pilíře

Praha - Důchodová komise doporučí vládě, aby II. důchodový pilíř skončil tak, že si jeho účastníci buď převedou naspořené prostředky do III. pilíře, nebo si nechají zaslat peníze rovnou na účet. Komise o výběru této varianty rozhodla na svém dnešním zasedání. Kdy by měl ale II. pilíř přesně skončit, zatím ještě není jasné.

Po skončení II. pilíře si zřejmě klienti budou moci naspořené peníze převést do penzijního připojištění, nebo si je budou moci rovnou vybrat. Navrhuje to odborná důchodová komise, která má za úkol zpracovat pro vládu doporučení ohledně změn důchodového systému v Česku. 

Zdali ale nakonec skutečně skončí II. pilíř takto, záleží na politicích. „My pouze navrhujeme základní obrysy, kam by měl vývoj směřovat, podstatná bude úloha exekutivy a ministerstva financí, a posléze i poslanců a senátorů,“ naznačil předseda komise, profesor Martin Potůček. 

Varianty, jak naložit s druhým pilířem, předložilo ministerstvo financí celkem tři. Další předpokládá, že by si lidé dál mohli spořit částku ve výši pěti procent odvodů do fondů, jen by ji museli celou dát ze svého. Do důchodového systému by pak znovu platili plné odvody. Poslední varianta počítá s tím, že penzijní společnost by část úspor převedla do veřejné důchodové soustavy, část by lidem vyplatila.

Druhý důchodový pilíř prosadila vláda Petra Nečase (ODS). Od loňska mohou lidé přesměrovat 3 procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši 2 procent odvodů musí přidat ze svého. K systému se připojilo asi 83 tisíc lidí. Nynější vláda se ke zrušení druhého pilíře zavázala ve své koaliční smlouvě. 

Kdy by k tomu měla ale přesně dojít, není jasné. Komise vládě předloží dva návrhy. První varianta počítá s rychlejším vývojem a termínem zrušení II. pilíře ke konci roku 2015. Druhá varianta pak termín odsouvá o rok později. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí, míní NKÚ

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.
před 1 hhodinou

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 3 hhodinami

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
před 6 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 21 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 22 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026
Načítání...