Kofola ovládla výrobce bylinných čajů Leros. Cena je tajná

Nápojářská skupina Kofola kupuje českého výrobce bylinných čajů Leros. Převezme všechny jeho výrobní kapacity i zaměstnance. Obě firmy se dohodly na tom, že cenu, za níž Kofola získá stoprocentní podíl, nebudou zveřejňovat.

„Vybrali jsme si Kofolu, protože jsme česká firma a chtěli jsme v této tradici pokračovat. Trh se mění a my potřebujeme silného partnera, který dokáže tuto značku rozšířit i na další trhy a věříme, že právě Kofola jím je,“ uvedl dosavadní majoritní vlastník společnosti Leros Antonín Kachlík.

Leros nově povede zkušený manažer Martin Mateáš, který pro Kofolu pracoval jedenáct let a teď se do ní po čtyřleté přestávce vrací.

„Kofola a bylinky k sobě neodmyslitelně patří. Leros je výrobce s dlouholetou tradicí, s výborným zázemím, zkušenými zaměstnanci a vysoce kvalitními produkty z léčivých rostlin. Naším cílem je tuto tradiční českou společnost, která byla roky budovaná na pevných zásadách, dále v tomto duchu rozvíjet a zlepšovat její postavení na trhu,“ uvedl Mateáš.

Leros navázal na čtyřicetiletou tradici někdejšího státního podniku Léčivé rostliny - Zbraslav, který vznikl v 50. letech minulého století. Kdysi ještě pod svým původním názvem firma dodávala Kofole byliny pro výrobu stejnojmenného nápoje. Vyrábí vysoce kvalitní bylinné čaje z léčivých rostlin a má klíčové místo na trhu v Česku a na Slovensku.

Závody má Kofola v pěti zemích

Kofola je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů v Evropě. Má sedm výrobních závodů v Česku, Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku a Chorvatsku a zaměstnává více než 2100 lidí, z toho asi sedm set v Česku. K výrobkům firmy patří vedle Kofoly ovocné nápoje a sirupy Jupí, dětské nápoje Jupík, energetické nápoje Semtex, nápoje značky Vinea, Chito, Top Topic nebo Citro Cola.

Za první tři čtvrtletí loňského roku společnosti klesly meziročně tržby o 1,3 procenta na 5,35 miliardy korun. Bez započítání polského trhu však rostly o 8,4 procenta. Podle firmy se také vydařila hlavní sezona: ve třetím čtvrtletí jí i přes nejchladnější září za poslední desetiletí vzrostly tržby o 3,2 procenta.

Počátky značky sahají do roku 1960, kdy Zdeněk Blažek z opavské farmaceutické firmy Galena vyvinul sirup Kofo (směs bylin a ovocných šťáv ochucených lékořicí), základ kolové limonády. Nápoj se měl jmenovat Kofocola, ale kvůli možným problémům s ochrannou známkou nakonec dostal název Kofola. Do pádu komunistického režimu patřila Kofola vyráběná v řadě sodovkáren mezi nejoblíbenější nealkoholické nápoje v Československu. Po otevření hranic Kofolu dočasně vytlačily z trhu zahraniční kolové nápoje. V druhé polovině 90. let značku oživila společnost Santa Nápoje rodiny Samarasů. V roce 2003 byla v Krnově sídlící Santa přejmenována na Kofolu a vznikl holding, který o tři roky později přestěhoval své sídlo do Ostravy. Po mohutné investici v Polsku v roce 2008 tam také firma přenesla své sídlo, v roce 2015 se ale skupina Kofola vrátila zpět do Česka, když aktivity mateřské společnosti přesunula do akciové společnosti Kofola ČeskoSlovensko se sídlem v Ostravě. Firma loni v létě dokončila změnu vlastnické struktury, 68 procent nyní patří společnosti AETOS, za níž stojí rodina Samarasů spolu s René Musilou a Tomášem Jendřejkem, kteří jsou v Kofole od jejího počátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 22 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 23 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...