Kapsch se žalobou u soudu narazil. „Mýtný tendr byl plný chyb, ale naše námitky už nikdo nepřezkoumá“

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se nemusí zabývat námitkami společnosti Kapsch proti mýtnému tendru. Krajský soud v Brně ve čtvrtek zamítl žalobu Kapsche, která projednání firemních námitek proti tendru požadovala. Verdikt se netýká přezkumu nové smlouvy na provoz mýtného systému. Kapsch trvá na tom, že tendr byl plný chyb.

„Brněnský soud rozhodl podle očekávání v intencích nedávného rozsudku nadřízeného Nejvyššího správního soudu. Celé je to ale absurdní. Trváme na tom, že mýtný tendr byl plný chyb, ale naše námitky proti němu už nikdo nepřezkoumá,“ řekl mluvčí Kapsche David Šimoník.

Rozsudek tak podle něho do budoucna otevírá nebezpečnou Pandořinu skříňku pro všechny zadavatele.  „Pokud se vám tendr nepovede a soutěžitelé podají námitky k ÚOHS, rychle podepište smlouvu s vítězem a námitkami už se nebude muset nikdo zabývat. ÚOHS tak v podstatě přišel o jednu ze svých přezkumných pravomocí,“ dodal Šimoník.

Krajský soud se žalobou Kapsche zabýval už podruhé. Předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj totiž řízení o námitkách Kapsche, tedy současného provozovatele mýtného systému, zastavil poté, co byla podepsána smlouva s vítězem tendru, konsorciem CzechToll/SkyToll. Krajský soud v květnu jeho rozhodnutí zrušil, a Rafaj proto v první polovině září uložil svým úředníkům, aby námitky Kapsche vypořádali.

Zároveň ÚOHS napadl rozsudek krajského soudu kasační žalobou k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) a ten jeho argumenty uznal a nařídil krajskému soudu, aby záležitost posoudil znovu a zohlednil při rozhodování stanovisko NSS.

„NSS zavázal zdejší soud právním názorem, podle něho podmínky pro zastavení byly v nyní posuzované věci naplněny. Zdejší soud tak musel nyní dospět k názoru, že žaloba zpochybňující správní řízení pro nenaplnění podmínek pro zastavení správního řízení je nedůvodná, a proto žalobu zamítl,“ uvedl ve zdůvodnění soudce David Raus.

„Rozsudek Krajského soudu v Brně vítáme, opětovně se ukázalo, že úřad postupoval v souladu se zákonem,“ řekl mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

Jde o prohru systému zadávání veřejných zakázek, tvrdí Šimoník

Podle Šimoníka nejde o porážku Kapsche, ale spíš o prohru tuzemského systému zadávání veřejných zakázek. „Pachuť nad mýtným tendrem plným chyb zůstává, nikdo totiž naše relevantní námitky nepřezkoumal. Stačilo, aby si ministerstvo dopravy pospíšilo, protiprávně navzdory předběžnému opatření podepsalo smlouvu s vítězem a ÚOHS už se námitkami nemusí zabývat. Tomu se říká spíše Kocourkov než právní stát,“ dodal Šimoník.

Současné rozhodnutí soudu nemá žádný vliv na dění okolo nové smlouvy na provoz mýtného systému, která začne platit letos v prosinci. Platnost smlouvy totiž Kapsch napadl nejprve u ÚOHS, když ale nepochodil, podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten rozhodl, že smlouva platná není, a vrátil případ ÚOHS, který v rozhodování musel zohlednit stanovisko soudu.

ÚOHS rozsudek napadl kasační stížností k NSS, smlouvou se ale musel zabývat. Na konci září tak vydal zákaz plnění smlouvy na mýtný systém s odkladem na rok od pravomocného rozhodnutí. Rozhodnutí zatím pravomocné není, protože ministerstvo dopravy proti němu podalo rozklad. O něm nyní rozhoduje předseda ÚOHS.

Kromě něj může situaci zvrátit i NSS. Pokud by vyhověl kasační stížnosti ÚOHS, smlouva na mýtné by byla platná bez omezení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...