Kalousek míní, že by se ceny energií neměly řešit plošně. Takové opatření mi v této situaci nevadí, oponuje Pilný

Nahrávám video

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v Událostech, komentářích řekl, že vysoké ceny energií v Česku by se neměly řešit plošně. Podle něj je vhodnější cílená pomoc domácnostem. Druhý exministr financí Ivan Pilný si ale myslí, že v této situaci je plošné opatření vhodné. Podle něj totiž vyšší ceny dopadají na každého. Oba se vyjádřili také k současné uprchlické krizi. Shodli se na tom, že situace není tak vážná, že by v Česku hrozil vznik ghett.

Proti plošnému řešení cen energií se vyslovil Kalousek. „Tady se určitá část domácností, patnáct až dvacet procent, dostane do situace opravdové chudoby a těm se musí adresně pomoct. Opravdová chudoba je nedostatek jídla, oblečení, obuvi, tepla a přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Všechno ostatní, co nás čeká, je snížení životního standardu, ten se nedá kompenzovat všem,“ uvedl Kalousek. 

„V tomto případě mi to plošné opatření až tolik nevadí. Ty ceny energií prostě dopadají na všechny. Dopadají na ně buď přímo, nebo nepřímo, protože se zdražuje doprava, zdražují se potraviny a všechno,“ řekl Pilný s tím, že plošný zásah nemá smysl odkládat. 

Kalousek ale upozornil na to, že ceny energií se nesníží na úroveň, na jaké byly před krizí. „My jsme tady patnáct let měli poměrně nízké ceny energií, prožili jsme šok při jejich nárůstu. Nemůžeme si myslet, že se v následujících letech zase vrátí zpátky,“ upozornil a dodal, že Čechům nezbyde nic jiného, než si na vyšší ceny zvyknout.

S tím souhlasí i Pilný. „Musí se na to připravit podniky, musíme se na to připravit my. Je potřeba šetřit, je třeba hledat výroby, které nejsou tak energeticky náročné, je třeba to akceptovat jako reálný fakt. Ale v tomto okamžiku je to podle mě 'přepísknuté',“ dodal. 

Zanedbává vláda české občany?

Opoziční hnutí SPD tvrdí, že vláda dělá málo pro české občany. Pilný si myslí, že nadšení mezi Čechy, kteří nyní ukrajinským uprchlíkům pomáhají, časem opadne. „Budou se otevírat otázky: 'Proč tohle ukrajinské dítě šlo do školky a nešlo tam moje dítě, proč dostávají tolik peněz a já ne?' Myslím, že SPD patří ke stranám, které se na tom budou přiživovat,“ míní Pilný. 

„Každý pochopí, když upeču kuře a pozvu pana Pilného na oběd, tak to nemůže dopadnout tak, že pan Pilný se nají a mně zbyde to kuře celé, nebo že ho mám dokonce víc. Ale když se jedná o veřejné statky, tak to najednou někdo není schopen pochopit. Ale i ty veřejné statky jsou konečné,“ reagoval Kalousek.

Doplnil, že Česko je šťastná země, protože se dělí jenom o peníze nebo kapacity veřejných služeb, nikoliv o oběti na životech. „Nemůže na nás zbýt to kuře celé,“ dodal. 

Kalousek ani Pilný se vzniku ghett neobávají

Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni upozornil na to, že vláda v souvislosti s migrační krizí neposlouchá odborníky, což údajně může vést ke vzniku ghett.

Podle Kalouska je tento názor přehnaný. „Nevidím vznik žádných ghett. Má pravdu v tom, co já si myslím také, že nás nejlevněji vyjde ubytování v rodinách. Budování ubytování pro uprchlíky vyjde dráž. Tam (v rodinách) i ta sociální integrace probíhá rychleji,“ řekl Kalousek. Myslí si, že vláda dělá maximum možného. 

Žádný větší problém s uprchlíky neočekává ani Pilný. Domnívá se ale, že problémem není jenom ubytování, komplikace podle něj mohou nastat i ve vzdělávání dětí nebo v zajištění zdravotní péče. „To je prostě systémový problém, který je potřeba nějak řešit, bude to stát nějaké peníze,“ upozornil. S tím souhlasí i Kalousek, jenom ve zdravotnictví může jít o vyšší náklady až o desítky miliard. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...