Jeden druh zboží a hned tři sazby daně z přidané hodnoty. Jak v minulých dnech zjistili redaktoři České televize, květnové snížení daně z přidané hodnoty u čepovaného piva z 21 na 10 procent nebude platit pro všechny. Zatímco restaurace nebo hospody na sníženou DPH dosáhnou, stánkaři ne a to teď část opozice kritizuje. Podle ředitele sekce metodiky a výkonu daní Generálního finančního ředitelství Jiřího Fojtíka na změně sazeb není nic překvapivého. Na sociálních sítích se mezitím objevila tabulka, která uvádí celkově devět variant pro účtování tří sazeb DPH.
Bitva o pivo pokračuje. Pro Čechy je zjevně tak důležité, že stojí za to měnit pravidla. „V Čechách je politikum, v Čechách to hýbe politikou, v Čechách to hýbe národem, takže se vždycky vyplatí politikům něco pro to pivo udělat,“ řekl v úterním pořadu Devadesátka ČT24 prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.
Jako spolumajiteli restaurace mu však situace, kdy se DPH na pivo mění, tolik nevadí. „Budeme mít nižší DPH, protože náklady vzrostou. On si to málokdo uvědomuje, ale se zvýšením minimální mzdy stoupla zaručená mzda u číšníků téměř o 20 procent, takže náklady restauraci vzrostou,“ vysvětluje, proč úpravu sazby daně směrem dolů vítá.
Pokud se má ale vyjádřit jako prezident svazu minipivovarů, pak pivovarům je v zásadě jedno, kde pivo prodají. „Ti budou pivo stejně prodávat s 21procentní sazbou. Pokud ale mají svoji vlastní restauraci, je to výhoda,“ konstatuje s tím, že zhruba devadesát procent minipivovarů svoji restauraci skutečně má.
Provozovatelé restaurací se budou muset od května vyrovnat se dvěma změnami daně z přidané hodnoty (DPH), které je nutí při účtování daně rozlišovat mezi točeným a netočeným pivem a zároveň snižují DPH na stravovací služby. Restaurací se tak od května dotkne přesun točeného piva z nejvyšší 21procentní sazby DPH do nejnižší desetiprocentní a také snížení DPH u stravovacích služeb z 15 na deset procent.
Až devět možných variant na výběr…
Na sítích zveřejněná tabulka pak uvádí dokonce devět možných variant, jak se s daní půjde vypořádat. Vyplývá z ní, že u točeného alkoholického i nealkoholického piva vypitého v restauraci by se měla účtovat DPH deset procent, stejně jako u nealkoholického piva v restauraci z lahve nebo plechovky. U nealkoholického piva natočeného do džbánu a odneseného z provozovny by sazba měla být 15 procent, u alkoholického piva do džbánu 21 procent a nejvyšší sazba by se měla počítat také u alkoholického piva nalitého z plechovky nebo lahve v restauraci. Další varianty má tabulka pro pivo při prodeji u stánků nebo v obchodech.
Manažer daňového oddělení a specialista na DPH ze společnosti BDO Petr Linx připomněl, že změny DPH, které jsou navázány na novelu zákona o evidenci tržeb, měly mít za cíl především kompenzovat nesnáze podnikatelů při zavádění nových systémů povinného vykazování tržeb. „Avšak ve výsledku převažují politické důvody,“ doplnil.
Květnové změny podle něj zvýší počet zahrádek a posezení, protože na stravovací služby včetně točeného piva v provozovně bude DPH desetiprocentní, zatímco u jídla odneseného pryč bude 15 procent a u odneseného alkoholického piva 21 procent.
Ministerstvo financí tabulku nezpochybnilo. Ovšem uvedlo, že podle něj je účelová a obsahuje i extrémní modelové příklady. Podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce účelově kombinuje různé druhy nápojů konzumované v různém prostředí. Extrémním modelovým případem, který se ve skutečnosti neděje, je podle něho například točené nealkoholické pivo načepované do džbánu a odnesené z provozovny.
Z vyjádření Žurovce pak vyplývá, že ve skutečnosti je situace následující – na točené alkoholické pivo se budou od května uplatňovat dvě sazby DPH. Snížená desetiprocentní pro pivo konzumované v restauračním zařízení, pro balené pivo a točené pivo konzumované mimo restaurace zůstane daň 21 procent. Změny začnou platit v souvislosti se zavedením třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb.
To, že se sazby mění, je normální, říká ředitel Generálního finančního ředitelství
Podle ředitele sekce metodiky a výkonu daní Generálního finančního ředitelství Jiřího Fojtíka samotný fakt, že sazbová matematika existuje řadu let a že se sazby mění, není nic překvapivého. Důležité je podávat včas dostatečné informace, o což se správa podle něj snaží.
„Ale vývoje a změny v sazbách prostě k DPH patří a není to jenom věc České republiky, protože i v rámci harmonizované daně, má-li ten stát více sazeb, tak se toto musí zákonitě dít,“ uvedl v Devadesátce.
To, že namísto dvou sazeb daní v roce 2016 nyní jsou tři, je podle něho politické rozhodnutí, se kterým se finanční správa nějakým způsobem vyrovnat umí. „A znovu zopakuju, snažíme se veřejnosti a podnikatelům dávat návody, jak se v té spleti zákonů vyznat,“ řekl Fojtík. Dodal, že proto řádově do měsíce připraví Generální finanční ředitelství metodiku, která by měla podnikatelům pomoci se zorientovat.
Opozice nastalou situaci kritizuje
Podle šéfa poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška změny daňový systém ještě více zkomplikují. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) zase uvedl, že rozrůznění pravidel zvýší pravděpodobnost, že se je někdo bude snažit obcházet.
„Od 1. května bude pivo ve stánku zatížené jinou DPH než pivo v restauraci a to zase bude mít jinou DPH než pivo s sebou do džbánku. Ovšem nealko pivo ve stánku má jinou DPH, než když si ho dáte v restauraci. Omlouvám se, už jsem z toho narovnání podnikatelského prostředí celý zmatený,“ glosoval změny na Twitteru místopředseda ODS Martin Kupka.
„Vláda říká, že chce narovnat podnikatelské prostředí, že chce podporovat podnikání, že chce snižovat byrokracii. A pak tady máme dvě prodejny naproti sobě, kde jedna bude mít sníženou sazbu 10 procent a druhá bude mít de facto sazbu dvojnásobnou, což samozřejmě vytváří nějaký tlak,“ uvedl v Devadesátce poslanec a člen rozpočtového výboru Tomáš Martínek (Piráti).
„Nehledě na to, že i v té jedné prodejně, jako bude restaurace, bude více sazeb na různé produkty. Když si tam přijde někdo například načepovat pivo do džbánu a bude si ho chtít odnést, tak bude použita ta vyšší sazba, takže se vlastně lidem vyplatí sednout si někam ke stolu, objednat si pět piv, přelít si je do toho svého džbánu a odejít,“ dodal.
Podle Schillerové by ale úplně stejně mohly reagovat restaurace, které mohou namítat, že už od 1. prosince 2016 musely mít EET, kdežto stánkaři ne, protože nesplňovali definici stravovací služby. „Takže takto se to těžko dá uchopit. Musíme se držet toho, že DPH je harmonizovaná daň, jasně vymezuje mantinely, ve kterých se pohybujeme, a z nich se nelze odchýlit,“ řekla.
Martínek však poukázal na to, že existují i jiné možnosti podpory podnikání, nehledě na to, že podnikatelé jsou i stánkaři, kteří mají také náklady.
„Například když si vezmu festivaly, na kterých často jsou jednorázově postavené stánky s točenými produkty a podobně, aby vůbec se k tomu EET, které na ně teď dopadne, připojily přes internet. Máte na místě deset tisíc lidí, signál vypadává. Ale také platí zaměstnance a podobně. Takže samozřejmě chápu, že je potřeba podpořit restaurační zařízení, ale zároveň i další podnikatele. Snaha vlády tady je, ale bohužel se vytváří takové prostředí, které vytváří rozdíly mezi různými podnikateli,“ zdůrazňuje.
Zdanění piva jako ukázkový odstrašující příklad?
Mezi ekonomy obecně panuje poměrně shoda, že čím jednodušší je systém zdanění, tím je také makroekonomicky účinnější a administrativně levnější. „Složitý systém svádí k hledání skulinek, jejichž prostřednictvím by bylo možné daňovou povinnost snížit či zcela obejít. Z hlediska administrativního je jednoznačně nákladnější právě situace, kdy úředník tyto skulinky musí hlídat. Pokud by neexistovaly, může se věnovat něčemu jinému,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Nová podoba sazeb DPH u piva platná od května je podle něho tak učebnicovým příkladem neúčinného a zbytečně nákladného systému. V praxi totiž bude podle něho takřka nemožné všechny skuliny tohoto systému ‚zalepit‘. Vrací se ke zmíněnému příkladu piva koupeného v restauraci, které si návštěvník přelije do džbánu a odchází.
„Objednal si sice točená piva, na něž se má od května vztahovat desetiprocentní sazba DPH, avšak fakticky se jednalo o načepování piva do džbánu a jeho odnesení, na které se má vztahovat sazba 21 procent,“ říká. V praxi je možné to podle něho kontrolovat jen za poměrně vysokou cenu.
„V restauraci například budou muset být rozmístěny kamery, které alespoň částečně odradí od pokoutného přelévání půllitrů do džbánku, případně tam bude muset častěji docházet kontrola z finančního úřadu. A možný příznivý efekt přesunutí točeného piva mezi položky daněné nejnižší sazbou DPH, sloužící jako kompenzace za náklady spjaté s EET, tak vezme částečně nebo zcela za své,“ uzavírá.
„Aby mohlo být točené pivo ve snížené sazbě, musí splňovat základní podmínku, že je součástí stravovací služby,“ vysvětlovala situaci ministryně financí (nestr. za ANO) Alena Schillerová.
Jenže podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru (ODS) Jana Skopečka to bude nespravedlivé. „Když máte možnost v jedné provozovně mít nižší sazbu, v jiné vyšší, tak je samozřejmě větší pravděpodobnost, že se to někdo bude snažit obcházet. Sazba by měla být nízká pro všechny, nikoliv vybírat podle jednotlivého typu, to je samozřejmě nespravedlivé,“ uvedl.
