Jako by nonstop každou hodinu odbavilo dva tisíce lidí. Pražské letiště mělo rekordní rok

Pražské Letiště Václava Havla loni odbavilo 17,8 milionu cestujících, meziročně o téměř milion více. Po roce tak znovu překonalo svůj provozní rekord. Růst by měl pokračovat i letos, čímž se areál ocitne za hranou své kapacity, oznámilo Letiště Praha. Nejoblíbenější destinací byl Londýn. Počet cestujících se každoročně zvyšuje od roku 2013.

Letiště s meziročním růstem o šest procent překonalo i své původní očekávání, které předpokládalo zvýšení o čtyři procenta. „Za tímto opětovným růstem stojí zejména rozšiřování leteckých spojení do dálkových destinací a navyšování jejich kapacit, ale také posilování letů do nejvytíženějších evropských měst,“ řekl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

Nápor lidí si lze lépe představit, když se miliony lidí přepočítají na dny či hodiny: jako by letiště v nonstop provozu každou hodinu odbavilo průměrně přes dva tisíce cestujících.

Během celého roku létalo z Prahy pravidelně 71 dopravců do 165 míst po celém světě, nově například i na dálkových trasách do kazašského Nur-Sultanu nebo na letiště Newark u New Yorku. Právě na dálkových linkách se počet cestujících zvýšil o téměř 11 procent. Růst by navíc měl pokračovat i letos, kdy do letového řádu přibudou spojení do Chicaga a Hanoje.

Nejvíce lidí cestovalo z Prahy do Londýna

Nejvíce lidí loni z pražského letiště cestovalo do Velké Británie, více než 2,1 milionu. Následovaly města v Itálii, Rusku, Španělsku a Francii. Nejoblíbenější destinací byl tradičně Londýn s 1,35 milionu pasažérů. Na dalších místech byly Paříž, Moskva, Amsterdam a Frankfurt. Největší meziroční nárůst letiště zaznamenalo na linkách do turecké Antalye, na kterých přibylo přes 41 procent cestujících. Zájem se výrazně zvýšil také o cesty do Amsterdamu nebo katarského Dauhá.

Mírně se naopak snížil počet odbavených leteckých pohybů, tedy vzletů a přistání. Uskutečnilo se jich 154 777, což je meziročně o půl procenta méně. K nárůstu počtu pasažérů přispěly zejména větší letadla dopravců a také jejich větší obsazenost.

Nejrušnějším měsícem loňského roku byl srpen s 1,99 milionu odbavenými cestujícími. Denně letištěm prošlo v průměru téměř 49 tisíc cestujících, nejvíce pak v pátek 28. června 2019, kdy bylo odbaveno 70 979 lidí.

Řehoř zároveň počítá s tím, že růst bude pokračovat i letos, čímž se letiště dostane za hranici svých provozních kapacit. Na letišti se proto během letošního roku chystá několik projektů přímo v prostorách terminálů. „To sice může pro cestující znamenat dočasné snížení komfortu, ve svém výsledku však půjde o změny vedoucí k ještě modernějšímu a pohodlnějšímu letišti,“ dodal šéf letiště.

Letiště připravuje rozšíření terminálu

Vedle menších projektů, které by postupně měly zrychlit odbavení cestujících a letadel, letiště připravuje i velké projekty, jako je například rozšíření druhého terminálu do roku 2028 nebo výstavba paralelní dráhy se začátkem v roce 2025.

Počty cestujících rostou i na některých dalších letištích v okolních zemích. Z velikostně srovnatelných letišť ve střední Evropě ohlásila výsledky zatím Varšava, kde počet cestujících loni stoupl rovněž o šest procent na rekordních 18,8 milionu. Vídeňské letiště zatím konečná čísla za rok 2019 neoznámilo, předloni však odbavilo přes 27 milionů pasažérů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...