Investice do lidí, říká o platech ve státní sféře Středula. Kalousek by propouštěl

Nahrávám video

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

Ministerstvo financí se staví k navýšení platů negativně, uvedl Jurečka v pořadu Události, komentáře. „Toto je věc, kterou nevyřeším ani, já ani pan ministr (financí Zbyněk) Stanjura (ODS),“ prohlásil. Podle něj se téma musí řešit na úrovni vlády, protože jedině ta má moc o situaci rozhodnout. „Nemalou část výdajů státního rozpočtu kryjeme deficitem, na který si půjčujeme,“ popsal šéf lidovců s tím, že situace je extrémně složitá. V současnosti kvůli platům hrozí i odchod lidí z bezpečnostních složek, přiznal.

Zdůraznil ale, že navýšení platů je krok, který je nutné udělat. „Pokud chceme zachovat kvalitu fungování státu, pokud chceme zachovat životní úroveň těch lidí, tak je to za mě něco, co bychom k 1. září měli udělat,“ řekl Jurečka. Reálný propad výše platů je přes sedmnáct procent, podotkl. Ten se ale prý ani vyrovnat nesnaží; připomněl, že k propadu došlo napříč celou společností, tedy i v soukromém sektoru. „Je to krok, který řeší ty dvě nejpalčivější skupiny osob,“ řekl ministr práce. Dodal, že třeba automatické navýšení o inflaci by mohlo roztočit inflační kola a ekonomice ještě více uškodit.

Podle Středuly, který byl dalším hostem pořadu, závěrem vlády musí být, že Stanjurovi nařídí, aby peníze na platy lidí ve státní sféře sehnal. „Jedná se o investice do lidí,“ zmínil. Myslí si, že relativně malá investice asi čtyř miliard korun by mohla pomoci Česku vymanit se z recese a zařídit růst HDP. Na státní zaměstnance dopadla stejně jako na ostatní vysoká inflace posledních let, ale více třeba i vládní konsolidační balíček, myslí si odborový předák. Středula také podotkl, že odbory původně chtěly navýšení o 15 procent, nakonec ale souhlasily i s deseti. Rovněž navrhovaných sedm procent je podle něj ale neakceptovatelných.

Podobně jako Středula vidí věc i Hrnčíř. „S platovými tabulkami se poměrně dlouho nehýbalo,“ nechal se slyšet. Některé platy jsou dokonce až pod úrovní minimální mzdy, dodal. Debatu o tom, že není kde najít čtyři miliardy pro zmiňované státní zaměstnance, považuje za absurdní, podle něj je celá věc otázkou priorit, na co vláda peníze vynakládá. Problém by podle něj navíc vůbec neexistoval, kdyby se kabinet postaral o hospodářský růst země. „Vůbec nechápu, proč tyhle tanečky probíhají měsíc před krajskými a senátními volbami,“ doplnil opoziční poslanec.

Z ekonomického pohledu není otázkou, jak udržet životní úroveň lidí, ale jestli je trh ještě konkurenceschopný a dokáže lákat nové zaměstnance, vložil se do diskuse politiků ekonom Hradil. „Tam už se dostáváme pravděpodobně na hranu,“ domnívá se. Zmínil, že poměr mezi platy ve státní sféře a mzdami v té soukromé se dostává na nejnižší úrovně, jaké Česko zažilo minimálně v tomto století. Pokud by se platová atraktivita veřejné sféry nechala spadnout ještě níže, dostane se ekonomika do „neprobádaného teritoria“, protože nikdo pak nedokáže předpovědět, jak velký odliv zaměstnanců státu může být.

Nezveřejnění návrhu rozpočtu

V Událostech, komentářích přišla řeč i na státní rozpočet. Ministr financí Zbyněk Stanjura nezveřejnil v červnu první návrh státní finanční rozvahy Česka na příští rok, což především opozice silně kritizovala.

Hradil si myslí, že se dá zkusit, zda tento pokus povede k lepšímu návrhu rozpočtu. „Pak se na to můžeme zpětně podívat a zjistit, jestli nám to bez té ‚reality show‘ za to stojí,“ řekl. Osobně věří, že by výsledný návrh skutečně mohl být lepší.

Středula má postup vlády za fatální chybu, ke které nemělo dojít, znamená dle jeho názoru větší netransparentnost. „Bavíme se tady o dvou bilionech daňového poplatníka. Tahle diskuse, i kdyby se nelíbila politikům, musí být vedena,“ zdůraznil.

Hrnčíř problém vnímá jako pohrdání voliči. „Mají přece právo vědět, jak strany, které volili, prosazují svoje programové priority, jak hájí jejich zájmy,“ zmínil. „V zásadě to byla spíše zajímavá mediální podívaná,“ podotkl naopak Jurečka. Tento postup podle něj zvyšuje kvalitu a kulturu jednání mezi ministry.

Kalousek: Nemůžeme si půjčovat na to, co projíme

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje utajování pracovní verze státního rozpočtu za skandální. „Stát má tajit jenom to, co tajit musí,“ prohlásil v pořadu Interview ČT24. Připomněl, že peníze, které se v rámci rozpočtu rozdělují, vládě nepatří, veřejnost proto má mít možnost se seznámit s tím, jak se s jejími daněmi nakládá, a vyjádřit se k tomu. „Řada veřejných připomínek byla důležitá a dokázala pozměnit můj pohled na tu či onu prioritu,“ zavzpomínal Kalousek na roky, kdy sestavoval v pozici šéfa státní kasy rozpočet on.

Nahrávám video

„Nemyslím si, že jde o život, důležitý je výsledek,“ zmínil na druhou stranu. „Pokud bude dobrý, tak dobře, nová strategie aspoň nějaké ovoce přinesla,“ připustil s tím, že je to za cenu transparentnosti a že má stejně obavy, jak rozpočet letos dopadne.

Snížení schodku veřejných financí o 17 miliard, ke kterému by zřejmě mělo dojít, označil dále Kalousek za „kosmetické“. „Tomu se nedá říkat konsolidace,“ prohlásil. Podle něj platí ustálené pravidlo, že o konsolidaci se mluví při snížení schodku alespoň o půl procenta HDP ročně, což by bylo v současnosti asi o 37 miliard. Vláda by podle něj měla vystoupit a přiznat, že se jí konsolidovat nedaří. „Ale když říká ‚nám se to daří, my konsolidujeme‘, tak si lidé myslí, že je úplně normální si v takovýchto časech půjčovat skoro 300 miliard. A to normální není, to je zatraceně nezdravé a zatraceně nezodpovědné vůči budoucím generacím,“ kritizoval.

Podle bývalého ministra jsou třeba zásadní systémové změny české ekonomiky, ke kterým ale nikdo prý zatím nenašel odvahu. Podle něj je problém v tom, že si Česko musí na své fungování půjčovat peníze a zároveň ekonomicky spíše stagnuje. „Nemůžete si půjčovat, když nevíte na co. Nemůžete si půjčovat na platy. Nemůžete si půjčovat na to, co projíte,“ dodal. „Model české ekonomiky se evidentně vyčerpal,“ myslí si. „Nakopnout“ hospodářství by mohly třeba investice do školství, vědy či infrastruktury, nastínil.

Kalousek se také přimlouvá za zvýšení platů ve státní sféře, ale rovněž by byl pro snížení množství těchto pracovníků. „Za posledních deset let počet lidí placených ze státního rozpočtu narostl o dvacet procent,“ podotkl. Propouštění je podle něj nezbytné, ačkoli připustil, že ho nejspíš nejde provést z roku na rok.

V rozhovoru Kalousek dále odmítl, že by kritizoval vládu jen proto, aby kritizoval, jak to podle něj dělá dnešní politická opozice. Prohlásil, že její rozpočtová politika by byla ještě mnohem horší než ta vládní. „Zaplať pánbů za to, že se to dělá aspoň takhle,“ prohlásil. Pochválil pak třeba vládní konsolidační balíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ od ledna upraví tarify na vysokém a velmi vysokém napětí, chce uvolnit sítě

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 5 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 6 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 22 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 23 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30
Načítání...