Investice do lidí, říká o platech ve státní sféře Středula. Kalousek by propouštěl

Nahrávám video
Události, komentáře: Debata o rozpočtu a platech státních zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

Ministerstvo financí se staví k navýšení platů negativně, uvedl Jurečka v pořadu Události, komentáře. „Toto je věc, kterou nevyřeším ani, já ani pan ministr (financí Zbyněk) Stanjura (ODS),“ prohlásil. Podle něj se téma musí řešit na úrovni vlády, protože jedině ta má moc o situaci rozhodnout. „Nemalou část výdajů státního rozpočtu kryjeme deficitem, na který si půjčujeme,“ popsal šéf lidovců s tím, že situace je extrémně složitá. V současnosti kvůli platům hrozí i odchod lidí z bezpečnostních složek, přiznal.

Zdůraznil ale, že navýšení platů je krok, který je nutné udělat. „Pokud chceme zachovat kvalitu fungování státu, pokud chceme zachovat životní úroveň těch lidí, tak je to za mě něco, co bychom k 1. září měli udělat,“ řekl Jurečka. Reálný propad výše platů je přes sedmnáct procent, podotkl. Ten se ale prý ani vyrovnat nesnaží; připomněl, že k propadu došlo napříč celou společností, tedy i v soukromém sektoru. „Je to krok, který řeší ty dvě nejpalčivější skupiny osob,“ řekl ministr práce. Dodal, že třeba automatické navýšení o inflaci by mohlo roztočit inflační kola a ekonomice ještě více uškodit.

Podle Středuly, který byl dalším hostem pořadu, závěrem vlády musí být, že Stanjurovi nařídí, aby peníze na platy lidí ve státní sféře sehnal. „Jedná se o investice do lidí,“ zmínil. Myslí si, že relativně malá investice asi čtyř miliard korun by mohla pomoci Česku vymanit se z recese a zařídit růst HDP. Na státní zaměstnance dopadla stejně jako na ostatní vysoká inflace posledních let, ale více třeba i vládní konsolidační balíček, myslí si odborový předák. Středula také podotkl, že odbory původně chtěly navýšení o 15 procent, nakonec ale souhlasily i s deseti. Rovněž navrhovaných sedm procent je podle něj ale neakceptovatelných.

Podobně jako Středula vidí věc i Hrnčíř. „S platovými tabulkami se poměrně dlouho nehýbalo,“ nechal se slyšet. Některé platy jsou dokonce až pod úrovní minimální mzdy, dodal. Debatu o tom, že není kde najít čtyři miliardy pro zmiňované státní zaměstnance, považuje za absurdní, podle něj je celá věc otázkou priorit, na co vláda peníze vynakládá. Problém by podle něj navíc vůbec neexistoval, kdyby se kabinet postaral o hospodářský růst země. „Vůbec nechápu, proč tyhle tanečky probíhají měsíc před krajskými a senátními volbami,“ doplnil opoziční poslanec.

Z ekonomického pohledu není otázkou, jak udržet životní úroveň lidí, ale jestli je trh ještě konkurenceschopný a dokáže lákat nové zaměstnance, vložil se do diskuse politiků ekonom Hradil. „Tam už se dostáváme pravděpodobně na hranu,“ domnívá se. Zmínil, že poměr mezi platy ve státní sféře a mzdami v té soukromé se dostává na nejnižší úrovně, jaké Česko zažilo minimálně v tomto století. Pokud by se platová atraktivita veřejné sféry nechala spadnout ještě níže, dostane se ekonomika do „neprobádaného teritoria“, protože nikdo pak nedokáže předpovědět, jak velký odliv zaměstnanců státu může být.

Nezveřejnění návrhu rozpočtu

V Událostech, komentářích přišla řeč i na státní rozpočet. Ministr financí Zbyněk Stanjura nezveřejnil v červnu první návrh státní finanční rozvahy Česka na příští rok, což především opozice silně kritizovala.

Hradil si myslí, že se dá zkusit, zda tento pokus povede k lepšímu návrhu rozpočtu. „Pak se na to můžeme zpětně podívat a zjistit, jestli nám to bez té ‚reality show‘ za to stojí,“ řekl. Osobně věří, že by výsledný návrh skutečně mohl být lepší.

Středula má postup vlády za fatální chybu, ke které nemělo dojít, znamená dle jeho názoru větší netransparentnost. „Bavíme se tady o dvou bilionech daňového poplatníka. Tahle diskuse, i kdyby se nelíbila politikům, musí být vedena,“ zdůraznil.

Hrnčíř problém vnímá jako pohrdání voliči. „Mají přece právo vědět, jak strany, které volili, prosazují svoje programové priority, jak hájí jejich zájmy,“ zmínil. „V zásadě to byla spíše zajímavá mediální podívaná,“ podotkl naopak Jurečka. Tento postup podle něj zvyšuje kvalitu a kulturu jednání mezi ministry.

Kalousek: Nemůžeme si půjčovat na to, co projíme

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje utajování pracovní verze státního rozpočtu za skandální. „Stát má tajit jenom to, co tajit musí,“ prohlásil v pořadu Interview ČT24. Připomněl, že peníze, které se v rámci rozpočtu rozdělují, vládě nepatří, veřejnost proto má mít možnost se seznámit s tím, jak se s jejími daněmi nakládá, a vyjádřit se k tomu. „Řada veřejných připomínek byla důležitá a dokázala pozměnit můj pohled na tu či onu prioritu,“ zavzpomínal Kalousek na roky, kdy sestavoval v pozici šéfa státní kasy rozpočet on.

Nahrávám video
Interview ČT24: Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek
Zdroj: ČT24

„Nemyslím si, že jde o život, důležitý je výsledek,“ zmínil na druhou stranu. „Pokud bude dobrý, tak dobře, nová strategie aspoň nějaké ovoce přinesla,“ připustil s tím, že je to za cenu transparentnosti a že má stejně obavy, jak rozpočet letos dopadne.

Snížení schodku veřejných financí o 17 miliard, ke kterému by zřejmě mělo dojít, označil dále Kalousek za „kosmetické“. „Tomu se nedá říkat konsolidace,“ prohlásil. Podle něj platí ustálené pravidlo, že o konsolidaci se mluví při snížení schodku alespoň o půl procenta HDP ročně, což by bylo v současnosti asi o 37 miliard. Vláda by podle něj měla vystoupit a přiznat, že se jí konsolidovat nedaří. „Ale když říká ‚nám se to daří, my konsolidujeme‘, tak si lidé myslí, že je úplně normální si v takovýchto časech půjčovat skoro 300 miliard. A to normální není, to je zatraceně nezdravé a zatraceně nezodpovědné vůči budoucím generacím,“ kritizoval.

Podle bývalého ministra jsou třeba zásadní systémové změny české ekonomiky, ke kterým ale nikdo prý zatím nenašel odvahu. Podle něj je problém v tom, že si Česko musí na své fungování půjčovat peníze a zároveň ekonomicky spíše stagnuje. „Nemůžete si půjčovat, když nevíte na co. Nemůžete si půjčovat na platy. Nemůžete si půjčovat na to, co projíte,“ dodal. „Model české ekonomiky se evidentně vyčerpal,“ myslí si. „Nakopnout“ hospodářství by mohly třeba investice do školství, vědy či infrastruktury, nastínil.

Kalousek se také přimlouvá za zvýšení platů ve státní sféře, ale rovněž by byl pro snížení množství těchto pracovníků. „Za posledních deset let počet lidí placených ze státního rozpočtu narostl o dvacet procent,“ podotkl. Propouštění je podle něj nezbytné, ačkoli připustil, že ho nejspíš nejde provést z roku na rok.

V rozhovoru Kalousek dále odmítl, že by kritizoval vládu jen proto, aby kritizoval, jak to podle něj dělá dnešní politická opozice. Prohlásil, že její rozpočtová politika by byla ještě mnohem horší než ta vládní. „Zaplať pánbů za to, že se to dělá aspoň takhle,“ prohlásil. Pochválil pak třeba vládní konsolidační balíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 17 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...