Ideální by podle ekonoma CERGE-EI a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Štěpána Jurajdy bylo, pokud by se v současné situaci podařilo podpořit domácnosti, které čelí poklesu příjmů tak, aby mohly utrácet. „Protože když dáte dodatečnou korunu někomu, kdo má obavy ze ztráty práce nebo o ni už přišel, tak velkou část té dodatečné koruny utratí. A tím roztočí fiskální multiplikátory domácí poptávky,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Podle druhého hosta, dluhové poradkyně Barbary Halířové, by měly zejména nízkopříjmové domácnosti vydávat prostředky jen na to opravdu nezbytné.
Prezident Miloš Zeman ve středu při projednávání rozpočtu na příští rok ve sněmovně uvedl, že vládě nezbývá v této koronavirové době nic jiného než se zadlužit.
„To, že se vláda agresivně snaží nahradit pokles, ať už exportu, investic firem, které jsou ve velké nejistotě, nebo spotřeby domácností, je určitě v pořádku. Vyplatí se podpora spotřeby, může se nám vrátit i v tom smyslu rozpočtovém, pokud domácnosti budou utrácet, bude menší pokles příjmů státního rozpočtu,“ konstatuje Jurajda.
Dodává však, že záleží na tom, zda výdaje za nárůst dluhu odpovídají buď investicím do budoucí produktivity, anebo fiskálním multiplikátorům, což znamená podpoře příjmu nízkopříjmových domácností nebo domácností, které více trpí ekonomickou krizí. „A z tohohle pohledu třeba návrh zrušení superhrubé mzdy této logice neodpovídá, protože většinu prostředků dodatečně věnuje právě těm, kteří je uspoří,“ vysvětluje Jurajda.
Druhý host pořadu, dluhová poradkyně Institutu prevence a řešení předlužení Barbara Halířová souhlasí s tím, že pokud budou utrácet domácnosti, které zatím práci mají, nebo ti, kteří mají dostatečné příjmy, podpoří tím ekonomiku a s tím i zmíněné nízkopříjmové rodiny. Na druhou stranu ale apeluje i na to, aby v současnosti šetřily zejména domácnosti s nízkým příjmem. „Aby se snažily svoje výdaje snížit na jenom ty absolutně nezbytné,“ uvedla.
Přesné číslo, kolik lidí se nyní dostalo nově s druhou vlnou pandemie do potíží, přestože tu jarní ještě zvládli, k dispozici nemá. „Ale určitě se míra lidí, kteří se ozývají s tím, že potřebují nějakou radu, pomoc nebo podporu hodně zvýšila. Je to trojnásobný nárůst směrem k našemu institutu,“ upřesnila.
Podle Jurajdy si lze udělat obrázek o situaci například díky šetření Život během pandemie, které ukazuje, jak velká část domácností nebo respondentů výzkumu čelí velkým obavám za ztráty práce, případně jim vypadla část příjmů.
„Podzaměstnaných a těch, kteří o práci nebo stabilní práci přišli, je téměř pětina. A domácností, které mají velké obavy ze ztráty práce, je v tuto chvíli podobné množství, jako tomu bylo na jaře, v dubnu, tedy skoro čtvrtina. Takže situace je vážná,“ doplnil.
Jurajda dodal, že zatím v různých státem přijímaných opatřeních nevidí ta, která by se zaměřovala právě na příjmy domácností, jež ekonomicky trpí nejvíce. „Například rozšíření okruhu domácností, které pobírají přídavky na děti nebo zrušení superhrubé mzdy, které disproporčně dodává dodatečnou korunu nízkopříjmovým domácnostem a motivuje je tak třeba k práci,“ upřesnil ekonom.
Dluhová poradkyně Halířová zdůraznila, že je důležité, aby se lidé alespoň těsně před tím, než se dostanou na úplnou příjmovou nulu, snažili kontaktovat nějakou podpůrnou poradenskou organizaci. „A začali co nejdříve komunikovat se svými věřiteli nebo s těmi subjekty, kterým mají něco hradit,“ říká s tím, že cílem může být si vyjednat například delší dobu splácení, aby se nedostali rovnou do vymáhacího procesu.
„Bohužel řada lidí dnes už v tom vymáhacím procesu je, někteří jsou už i v exekuci. Máme tady jediný nástroj v republice na řešení, což je insolvenční zákon. V současné době a s tím, jak se ještě bude dále vyvíjet ekonomická situace, je ale nezbytně nutné, aby došlo k jeho další úpravě,“ míní Halířová.
Doplňuje, že se v tuto chvíli aktuálně řeší novela insolvenčního zákona a zkrácení doby oddlužení na tři roky pro OSVČ. To je podle ní opravdu nezbytné, protože jen tak lidé, kteří se dostali do dluhové pasti, dostanou šanci na nový restart.
„Aby se právě mohli znovu zapojit do ekonomiky státu a mohli začít znovu utrácet. I když to nebude teď, ale bude to za nějakou dobu, je důležité, aby se doba zkrátila,“ uvedla.
V exekucích se teď někdy zabavují i počítače dětem, to by se dít nemělo, říká Halířová
Současná doba si tak podle ní vybírá tvrdou daň. Uvedla, že na Exekutorskou komoru chodí stížnosti od lidí, u kterých probíhají takzvané mobiliární exekuce. „Ty se neměly při první vlně vůbec konat. A víme o tom, že byly i nějaké excesy, v tuto chvíli se opravdu stává, že se zabavují v některých domácnostech i někdy darované počítače dětem, které je potřebují pro distanční výuku,“ přiblížila.
S novým startem lidem má podle Jurajdy pomáhat také státní aktivní politika zaměstanosti – jenže se tak neděje. „Je to u nás oblast, která je dlouhodobě zanedbávaná, i z důvodu, že jsme měli velmi nízkou nezaměstnanost. Úřady práce třeba loni poskytly jenom deset tisíc rekvalifikačních kurzů,“ konstatuje.
Upozorňuje dále, že chybí i jejich vyhodnocení, takže se neví, které z kurzů opravdu fungují a pomáhají. „A do budoucna nevidím, že by tento typ politik byl dostatečně velkou součástí třeba připravovaného národního plánu obnovy,“ dodal.
Upozornil také na to, že lidé, kteří jsou v dluhové pasti nebo čelí velkému poklesu příjmů a nemají úspory, jsou zároveň těmi, kteří velmi často nebudou dodržovat epidemiologická doporučení. „Takže se vlastně opravdu společnosti vyplatí nejenom ekonomicky, ale i zdravotně, dodatečnou podporu nebo třeba pomoc s oddlužením těmto domácnostem poskytnout,“ uvedl.
