I letošní rok přináší v mnoha českých firmách zvyšování mezd. Tempo se ale zřejmě zmírní

Nahrávám video

Mnozí zaměstnanci letos dostanou, stejně jako vloni a předloni, vyšší mzdy. Podle současných informací by mohl nárůst činit v průměru pět procent. Firmy svým zaměstnancům přidávají hlavně kvůli situaci na trhu práce, který nabízí mnoho volných míst. Nejčastěji podniky navyšují mzdy v lednu, téměř v polovině případů. Třetina společností pak k tomuto kroku přistupuje právě v dubnu. Odvrácenou stranu současného hospodářského vývoje pak představují podniky, které chystají hromadná propouštění.

V Třineckých železárnách podepsali kolektivní smlouvu na konci loňského roku, a tak už tehdy bylo jasné, že výplaty porostou i letos. Základní složka mzdy o osm procent a když se firmě bude dařit, bude to ještě víc.

Pokud splníme všechny požadavky plánu a naše úkoly, tak by průměrná mzda měla v tomto roce přesáhnout 36 200 korun, řekl personální ředitel Třineckých železáren Ivo Žižka. 

Navyšování mezd 2019
Zdroj: ČT24

Dlouhé měsíce se jednalo o navýšení výdělků i v energetické společnosti ČEZ. Tarifní mzdy se tu zvednou o šest procent. To se týká například zaměstnanců elektráren nebo montérů. 

„U těch ostatních profesí, kde jsou smluvní mzdy – těch je zhruba jedna třetina – se budou mzdy zvyšovat nižším způsobem. Zhruba o tři procenta. Ne plošně, ale podle výkonů,“ řekl mluvčí ČEZu Roman Gazdík. 

Polepší si i v největší automobilce v Česku. Výplata se zaměstnancům Škody Auto zvýší o 2,5 tisíc korun a vyšší bude i variabilní bonus – 65 tisíc. Ten lidé dostanou s výplatou za duben.

Analytici očekávají, že letos porostou mzdy v průměru zhruba o šest procent. Tempo už by ale mělo být pomalejší než loni. „Poslední tři roky rostou mzdy velmi rychle, dokonce rychleji než produktivita. Každému je jasné, že dlouhodobě to takto udržitelné není,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. 

Některé firmy chystají hromadné propouštění

Nezvedají se ale jen mzdy. Po dlouhé době roste i počet firem, které na úřad práce posílají oznámení o hromadném propouštění. Ještě loni v lednu a únoru šlo o 540 lidí, letos jich za první dva měsíce bylo na 1460.

„Zaměstnavatelé uváděli jako nejčastější důvod k přijetí tohoto opatření ukončení provozu, utlumení výroby, optimalizace provozu, úspory nákladů, nebo dokonce likvidace společnosti,“ informovala mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. 

Podle tohoto úřadu nyní nejvíce propouštějí firmy ve výrobě, dopravě, energetice a finančnictví. Aktuální čísla pak mluví o tom, že především lidé z výroby a dopravy hledají práci ještě relativně snadno. Jde zhruba o 70 procent z těch, kteří se v evidenci úřadu kvůli hromadnému propouštění objeví.

Zetor, ČEZ i třeba banky

Jedním z příkladů je brněnský Zetor. Koncem loňského roku oznámil, že závod opustí na 250 lidí. V březnu však už firma věděla, že počet propuštěných tak vysoký nebude. Nakonec tu dali kvůli ekonomickým potížím výpověď 145 lidem.

Nepříjemnou situaci prožívají i v ČSA. Ke konci loňského roku tu propouštěli v první vlně, další hromadné propouštění se chystá právě teď. Na úřad práce totiž odešel dopis s počtem 115 zaměstnanců. Půjde hlavně o stevardy, letušky a lidi z kanceláří.

Traktory Zetor
Zdroj: ČT24

Propouštět bude i ČEZ. Elektrárenská firma se chystá propustit asi pět set lidí, ušetřit tak chce zhruba půl miliardy korun. „Jde o takové podpůrné činnosti, jako jsou kontrola, marketing, daně, účetnictví, takže hlavně ekonomické profese,“ uvedl Gazdík.

Škrtat se bude i v některých bankách. ČSOB letos zruší zhruba dvě stě pracovních míst. Půjde tak o podobný systém jako loni. To banka zrušila 370 míst, 148 zaměstnanců ale dostalo nabídku, aby ve firmě zůstali na jiné pozici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...