Hypotéky v listopadu mírně zlevnily, průměrná sazba klesla na 2,35 procenta

Hypotéky v Česku v listopadu dále zlevnily, i když jen mírně. Průměrná úroková sazba hypoték klesla na 2,35 procenta ze říjnových 2,36 procenta. Sazby klesly desátý měsíc v řadě, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byly v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostly. Nižší sazby v předposledním měsíci roku podpořily zájem o hypoteční úvěry.

V listopadu poskytly banky 7305 hypotečních úvěrů za 18,3 miliardy korun. Loni v listopadu, kdy se hypoteční trh již začal ochlazovat v důsledku zpřísnění poskytování hypoték ze strany České národní banky, bylo sjednáno 8617 hypoték za 19,5 miliardy korun. Průměrná úroková sazba hypoték byla přitom o 0,43 procentního bodu vyšší než současná.

„Zpomalení prudkého pádu úrokových sazeb má na svědomí zejména to, že některé banky začaly promítat do svých sazeb květnové zvýšení úrokových sazeb. A podle současných kroků jednotlivých bank lze očekávat, že příští měsíc bude po dlouhé době měsíc, kdy sazba Hypoindexu opět půjde směrem nahoru,“ uvedl specialista produktového managementu Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

V listopadu kosmeticky upravila hypoteční sazbu směrem vzhůru Raiffeisenbank, a to o 0,06 procentního bodu. Na začátku prosince plošně zdražila hypotéky Hypoteční banka a ČSOB o 0,2 procentního bodu. Česká spořitelna zvyšuje od 19. prosince 2019 úrokové sazby u všech druhů hypoték, a to u všech fixací v průměru o 0,2 procentního bodu. Sberbank naopak sazby hypoték snížila pro pětiletou, sedmiletou a desetiletou fixaci se splatností pět až 30 let.

Letos v listopadu poprvé překonala průměrná hypotéka 2,5 milionu korun. Důvodem jsou především rostoucí ceny nemovitostí. Průměrná hypotéka se drží nad dvěma miliony korun již od listopadu 2016.

„Listopad bývá z hlediska zájmu o hypotéky silný měsíc, to se potvrdilo. V kusech i objemech bylo prodáno nejvíce hypoték v tomto roce,“ uvedl ředitel hypoték v Raiffeisenbank Milan Voldřich. Svědčí to podle něj o tom, že se hypoteční trh postupně zotavuje.

„Lidé i přes rostoucí ceny nemovitostí naplno využívají nižších úrokových sazeb u úvěrů, které banky nyní nabízejí. Úrokové sazby našly své dno, ale odrazit se od něj bude velmi těžké,“ míní analytik ChytryHonza.cz Daniel Horňák.

Nicméně i přes zmíněný růst počtu sjednaných hypoték hypoteční trh letos za loňskem zaostává takřka o 40 miliard korun, upozorňuje majitel developerské společností Ekospol Evžen Korec. „Opakované zpřísnění podmínek pro získání hypotéky od ní jen letos odstřihlo 22 579 zájemců,“ dodává.

Větší nárůst sazeb se očekává v lednu a v únoru 2020

Díky velké konkurenci si již nějaký čas banky ukrajovaly více ze svých marží, upozornil regionální ředitel společnosti 4fin Vratislav Jůza. Nárůst zdrojů financování hypoték bank byl podle něj již neudržitelný, začaly proto od listopadu zvyšovat sazby. Některé banky sazby ještě nezvedly, jen neposkytují individuální slevy jako dříve, takže pro koncového klienta i tak k faktickému zdražení došlo. Větší nárůst průměrné sazby tak nastane až v lednu a únoru 2020, dodal.

„Trh teď ‚testuje‘ svoje dno. Přes celoroční pokles se dá očekávat, že pokud se sazby někam dál pohnou, tak nahoru, nikoliv dolů,“ souhlasí poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura. Dá se podle něj očekávat, že objem za celý letošní rok se bude pohybovat kolem 200 miliard korun. „To je pořád velké číslo. Po dvou letech boomu se vracíme k normálu,“ uzavřel.

Klesají i sazby v eurozóně

Klesá také průměrná sazba hypoték v eurozóně. „V říjnu průměrná sazba hypoték s úvodní dobou fixace úrokové sazby od jednoho do pěti let klesla podle údajů Evropské centrální banky na 1,59 procenta. V lednu přitom činila 1,81 procenta,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. A doplňuje, že díky sdílení eura vykazuje ze zemí Visegrádské skupiny nejnižší sazby hypoték momentálně Slovensko, kde se průměrná sazba hypoték pohybuje citelně pod dvěma procenty.

V Polsku a v Maďarsku se letos sazby hypoték nejčastěji pohybují mezi 4,50 a pěti procenty, plyne z údajů Evropské hypoteční federace.

S dalším zlevňováním hypoték je zejména v evropských zemích mimo eurozónu podle něj však konec. Důvodem je vzestup tržních úrokových sazeb. „Například výnos desetiletých českých dluhopisů vzrostl od srpna z úrovně kolem 0,9 procenta na nynější hodnotu přesahující 1,5 procenta,“ konkretizuje Kovanda.

Upozorňuje, že navíc ruku v ruce s tím zdražují bankám zdroje ke krytí hypoték, což v uplynulých měsících částečně promítaly do svého zisku, a to snížením marží, což už však teď nepůjde.

„I proto, že kvůli zlepšení mezinárodních podmínek, odeznění bezprostřední hrozby takzvaného tvrdého brexitu či jistému uklidnění v celní válce USA a Číny lze očekávat spíše další růst tržních úrokových sazeb v Česku. A nelze zcela vyloučit ani zvýšení základní úrokové sazby České národní banky ještě před koncem prvního čtvrtletí roku 2020,“ vysvětluje Kovanda.

Další zpřísňování podmínek

Očekává se i to, že se podmínky ČNB pro poskytování hypoték v roce 2020 zpřísní. „Česká národní banka patrně vydá doporučení, které bude znamenat, že klienti se mohou dočkat od banky financování pouze ve výši 70 procent, zatímco nyní si berou úvěr v některých případech až do výše 90 procent hodnoty nemovitosti,“ říká Kovanda.

Například v Praze to bude znamenat, že na běžný byt pro mladou rodinu bude třeba mít našetřeno až kolem dvou milionů korun, aby vůbec byla šance hypotéku získat.

A některé nemovitosti mohou podle Kovandy dokonce výhledově zlevnit – například panelové byty na periferiích měst. „Ale na to, aby začaly zlevňovat nemovitosti v atraktivních lokalitách, by byla zapotřebí velká krize, která se zatím nechystá. Ceny nemovitostí budou růst v příštích letech v průměru kolem pěti procent ročně,“ očekává Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...