Hypotéky v březnu pokračovaly ve zdražování. Lidé si už tolik nepůjčovali a další propad trhu se čeká

Průměrná úroková sazba hypoték v březnu stoupla na 2,45 procenta z únorových 2,42 procenta. Sazby vzrostly potřetí v řadě, předtím bylo 11 měsíců poklesů. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla. Objem hypoték se propadl o čtvrtinu.

Objemy a počty poskytnutých hypoték klesly v březnu na nejnižší úroveň za poslední rok. „Pokračující propad hypotečního trhu je vidět na počtu i objemu poskytnutých úvěrů. Počet poskytnutých úvěrů bankami klesl na 5503 a je nejnižší od loňských neúspěšných měsíců ledna a února. Objem prodaných hypoték 13,835 miliardy korun je také nejnižší za poslední rok,“ uvedl analytik Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Průměrná úroková sazba hypoték kontinuálně roste od ledna, přestože Česká národní banka v březnu dvakrát snížila základní úrokovou sazbu z 2,25 procenta na jedno procento. Naopak průměrná hypotéka po sedmi měsících zastavila růst a lehce klesla na 2 514 041 korun. Ve srovnání s únorem se snížila o 103 409 korun a vrátila se na úroveň listopadu 2019.

Za celé první čtvrtletí objem hypoték klesl na 49,2 miliardy korun. Pokořit hranici 50 miliard korun v prvním čtvrtletí se podařilo trhu pouze v letech 2017 a 2018. Proti loňskému roku si banky polepšily o 12,7 miliardy korun a díky silnému únoru poskytly téměř stejný objem hypoték jako v prvním čtvrtletí 2018.

Důsledky šíření koronaviru ale ještě na hypoteční trh nedopadly v plné síle a propad trhu bude zřejmě pokračovat i v nadcházejících měsících. Někteří analytici odhadují, že by se hypoteční trh mohl v dubnu a v květnu propadnout až o polovinu.

Se snižováním úrokových sazeb velcí hráči nespěchají

Přestože se cena peněz na mezibankovním trhu přiblížila historickým minimům z roku 2016 a ČNB dvakrát snížila základní úrokové sazby, velcí hypoteční hráči se změnou úrokových sazeb hypoték zatím nepospíchají. Na hypotečním trhu panuje nejistota, banky musí počítat s vyšší rizikovou marží (i kvůli moratoriu na splácení úvěrů) a do hry vstupuje i konkurenční boj bank.

Sazby rozhýbaly menší banky. Na konci března snížila sazby pětiletých fixací o půl procentního bodu na 1,94 procenta mBank a Sberbank naopak sazby zvýšila o 0,2 procentního bodu.

Na začátku dubna se ke snížení sazeb odhodlala Equa bank, a to o 0,6 bodu na 2,29 procenta pro hypotéky s fixací na tři a pět let. Fio banka zlevnila hypotéky s fixací na jeden a tři roky na 1,88 procenta, a to od 17. dubna. Air Bank od 20. dubna snížila sazby o 0,2 bodu u refinancovaných hypoték.

Průměrná sazba hypoték dolů půjde, otázka podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy je jen kdy a jak rychle.

„Nastane totiž tehdy, až velké banky začnou snižovat zmíněnou rizikovou přirážku a kdy se současně zklidní situace na mezinárodním poli, což bude reflektovat snížení výnosů českých vládních dluhopisů. Ke snižování rizikové přirážky přikročí banky logicky tím dříve, čím kratší a méně závažné bude současné pozastavení podstatné části české i zahraničních ekonomik a čím kratší a méně závažná bude související koronakrize,“ konstatuje.

A zmiňuje několik možných scénářů. Pokud bude mít koronavirová krize podobu písmene „V“, k citelnému zlevnění hypoték by došlo podle něho ještě letos. Pokud bude mít podobu písmene „U“, tedy pokud zotavení bude pomalejší, hypotéky výrazně zlevní až v příštím roce.

„Při ,dvojité' krizi podoby písmene ,W', tedy pokud by se například nákaza koronavirem začala šířit ve druhé vlně, nebo při vážné a táhlé krizi, krizi podoby písmene ,L', bude redukce hypotečních sazeb jen velmi pozvolná a o oživení trhu s hypotékami nebude moci být řeč ještě ani příští rok. Banky by v takovém případě přičítaly vyšší rizikovou přirážku po řadu čtvrtletí,“ dodal Kovanda.

Meziroční zdražování nových bytů v Praze kleslo na 1,6 procenta

Prodejní ceny nových bytů v Praze na konci 1. čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 1,6 procenta na 106 392 korun za metr čtvereční. Tempo růstu ale kleslo ze 4,4 procenta na konci loňského roku. Mezikvartálně se ceny zvýšily o 0,8 procenta. Počet prodaných bytů meziročně vzrostl o 8,3 procenta na 13 000. Vyplývá to z údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group.

„V prvním čtvrtletí letošního roku se potvrdil náš odhad, který předpokládal postupné zpomalování růstu cen. Očekáváme, že tempo růstu cen bude i vlivem koronavirové situace nadále zpomalovat. Na rezidenčním trhu v metropoli stále přetrvává výrazný bytový deficit a poptávka po bydlení v Praze i v této době výrazně převyšuje nabídku,“ uvedl předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský.

Ještě před rokem nové byty v hlavním městě zdražily meziročně téměř o pětinu. Nejvyšší meziroční růst za posledních sedm let, odkdy jsou data k dispozici, byl v polovině roku 2018. Tehdy nové byty zdražily o 24 procent.

Největší zájem byl opět o dvoupokojové byty, kterých developeři prodali 38,5 procenta. Tři pětiny prodaných bytů připadaly na Prahu 9, 5 a 10. Naopak na Prahu 1 připadalo pouhé procento.

„Přestože v březnu trh ovlivnila některá současná opatření, uzavřela se klientská centra a komunikace s klienty musela být převážně elektronická, prodalo se za první kvartál o 100 nových bytů více než ve stejném období loňského roku,“ doplnil předseda představenstva Skanska Reality Petr Michálek.

Počet bytů v nabídce developerů meziročně klesl o 12 procent na 4750. „Přesto developeři na trh i v tomto nelehkém období s novými projekty přicházejí, protože zájem o nové bydlení je velký. Celkově je ale bytů stále málo. Situaci může změnit jen zásadní systémový krok, který povolování projektů zrychlí a zjednoduší,“ sdělil předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...