Hospodářská komora chce jednotné inkasní místo. Zaměstnavatelé by mohli platit najednou daně i pojistné

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Nejvíce se na sněmu Hospodářské komory hovořilo o inflaci
Zdroj: ČT24

Ke zjednodušení administrativy žádá Hospodářská komora, aby vzniklo jednotné inkasní místo. Jeho prostřednictvím by se platily jak daně, tak i zdravotní a sociální pojištění. Podle viceprezidenta komory Tomáše Prouzy by to ušetřilo zaměstnavatelům čas i peníze. Prezident komory Vladimír Dlouhý míní, že by ušetřil i stát a uvolnila by se i část personálních kapacit na úřadech.

Systém jednotného inkasního místa pro zaměstnavatele by podle Dlouhého měl fungovat podobně, jako je tomu u paušální daně pro živnostníky. Zaměstnavatel by podle návrhu komory jednou měsíčně odváděl na účet finančního úřadu částku, která by zahrnovala daň z mezd jeho zaměstnanců, povinné sociální a zdravotní pojistné za tyto zaměstnance i pojistné odvody za samotného zaměstnavatele.

„Přerozdělení vyinkasované částky by probíhalo stejně jako u paušální daně. Následně by pak zaměstnavatel už nečelil separátním kontrolám tří institucí, ale případné jedné integrované kontrole,“ řekl Dlouhý. Viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) upozornil, že náklady na administraci veřejných příjmů i další náklady daňových poplatníků spojené s plněním odvodových povinností nejsou zanedbatelné. „Převedením této agendy a kompetencí pod jednu střechu a díky elektronizaci, digitalizaci a automatizaci administrativy svázané s procesy spojenými s inkasem by došlo i k nemalé úspoře na straně státu,“ míní.

Další viceprezident komory Tomáš Prouza uvedl, že stát k podnikatelům dlouhodobě přistupuje s nedůvěrou. Mělo by se to podle něj změnit. „Ještě za minulé vlády byl podnikatel ve všech vztazích se státem brán jako sprostý podezřelý, kterému se nevěří. Potřebujeme (…), aby byla větší důvěra, abychom zjednodušovali procesy, a hlavně abychom naplnili to, o čem se mluví dlouhé roky – věci digitalizovat,“ řekl.

Zavedení paušální daně považuje Hospodářská komora za svoji zásluhu a očekává, že uspěje i s návrhem na jednotné inkasní místo. „Nic nebrání tomu, aby se stejné snížení administrativní zátěže zavedlo i pro zaměstnavatele,“ vyzval Dlouhý.

Hospodářská komora také doporučila vládě, aby zaměstnavatelům plošně o dva procentní body snížila sociální pojistné. Požaduje i zatraktivnění částečných úvazků zrušením doplatku do minimálního pojistného, zvýšení limitu pro dohody o provedení práce z 10 na 15 tisíc korun měsíčně, uzákonění elektronizace pracovně-právních vztahů a zrychlení odpisů i pro stroje a zařízení, tedy pro majetek zařazený ve třetí odpisové skupině.

Hosty sněmu byli Fiala, jeho ministři i Babiš. Nejvíc se hovořilo o inflaci

To hlavní, o čem se na sněmu Hospodářské komory hovořilo, byla ovšem inflace. Přesáhla 14 procent a podnikům zdražuje materiály i provoz. Navíc kvůli ní přicházejí o zákazníky, které vyšší ceny odrazují. Podle Vladimíra Dlouhého jsou dopady horší, než tomu bylo při covidových uzávěrách, navíc teď nemohou podnikatelé doufat v kompenzace jako tehdy.

„Covid se svými negativními dopady soustředil pouze na jednu část ekonomiky. Současná krize dopadá na ekonomiku plošně,“ poukázal prezident Hospodářské komory.

Své pohledy na sněmu představili i někteří členové vlády včetně jejího předsedy Petra Fialy (ODS). Za klíčový problém označil ceny energií. „Musíme se vyrovnávat s dopady krize, kterou způsobila válka na Ukrajině. To všechno musíme dělat s vědomím toho, v jakém stavu se nachází vládní rozpočet a jakým způsobem akceleruje inflace,“ prohlásil.

Hosté Hospodářské komory byli ovšem i z opozičních řad. Vystoupil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Kroky vlády kritizovala pro ČT také někdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní si ministři protiřečí, na jedné straně tvrdí, že nechtějí dávat více peněz do ekonomiky v obavě, že by tím inflaci ještě zvětšili, na druhé straně představili inflační deštník, jehož náplň má být stomiliardová. „Kdyby dala sto miliard, tak by to jistě lidé pocítili. Ale lidé to necítí,“ míní Schillerová.

Firmy si kromě zdražování dál stěžují i na nedostatek pracovníků. I když z Ukrajiny přišly statisíce uprchlíků, válka situaci spíše zkomplikovala, protože někteří ukrajinští muži naopak odešli na frontu.

Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) bude možné v nejbližších letech část pozic nahradit technologiemi, proto ale také považuje za nezbytnou proměnu školství. Zaměstnavatelé budou potřebovat úplně jiné dovednosti. „Je to proces, který se bude týkat čím dál víc nejenom škol, ale i zaměstnavatelů. Pokud tomuto trendu nepůjdeme naproti, zůstaneme na chvostu vyspělého ekonomického světa,“ varoval Gazdík na sněmu Hospodářské komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 17 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...