Hazard se z měst s plošným zákazem přesune za jejich hranice, obcím ale mohou problémy zůstat, upozornila diskuse

Růst nových kasin a heren mimo území měst, která přijala vyhlášky zakazující hazard, připraví tyto obce o daňové příjmy, ale zároveň neomezí sociálněpatologické jevy, se kterými se musí potýkat. Shodlo se na tom několik řečníků v diskusi pořádané Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA), které se zúčastnili zástupci herního průmyslu, pražského magistrátu i odborné adiktologické veřejnosti. Potenciální problémy spatřují i v masivním přesunu hráčů do hůře regulovatelného on-line prostředí.

Na území Prahy došlo od 1. ledna ke striktnímu zákazu technických her a v řadě městských částí i k úplnému omezení živých her, tedy rulety, kasina nebo karty.

„Vyhláška mi nedělala příliš velkou radost, protože jsem se snažila respektovat názory městských částí, i s přihlédnutím k principu subsidiarity. Nejsem fanatický zastánce nulové tolerance hazardu. Nevadí mi ani luxusní kasina bondovského typu, kde se provozují živé hry s krupiéry,“ předeslala pražská radní pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová (za STAN) s tím, že zákon o hazardních hrách v současném znění nedává žádnou možnost, jak luxusní kasina odlišit od „kvazi kasin“.

„Snažili jsme se vyvarovat hrozby vysokých pokut od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a inspirovali jsme se přitom u dalších měst, kde přistoupili na objektivnější kritérium. Neregulují živé hry, ale pouze technické hry na automatech. Žádný jiný postup nikde neuplatňují,“ dodala.

Prezident České komory loterijního průmyslu Stanislav Brunclík s radní Kordovou Marvanovou nesouhlasí. „Praha situaci mohla řešit stejně jako Plzeň nebo Kladno, kde jsme ve spolupráci s lokálními politiky nechali zavřít množství kvazi kasin a vymysleli řadu adresných vyhlášek, které nikdo nenapadá a všichni jsou s nimi vesměs spokojeni,“ poukázal. Brunclík upozornil, že Česká republika má v současné situaci jeden z nejpřísnějších zákonů o hazardu v Evropě.

Podle ředitele Institutu pro regulaci hazardních her Jana Řeholy se české obce dostaly do nezáviděníhodné pozice, kdy při přípravě vyhlášek musí složitě vyvažovat pravidla mající původ v právu hospodářské soutěže, evropském právu, ale i rozhodovací praxi Ústavního soudu.

„Podíváme-li se na rozhodovací praxi antimonopolního úřadu, zjistíme, že soutěž se nesmí narušit, ale ani vyloučit. 98 procent obcí zvládlo regulaci dostat do úzkého přísně regulovaného rámce. Musíme pamatovat na to, že zákaz není regulace – tou jsou pevné mantinely a kontrola jejich dodržování,“ vyjádřil své přesvědčení.

Za hazardem mimo území a zpět

Starosta městské části Praha 13 David Vodrážka (ODS) přiblížil, že na území jím vedené městské části funguje sedm kasin. Podle něj nikdy nepředstavovala problém z hlediska nárůstu hlášené trestné činnosti či bezdomovectví. Apeloval na dodržování zásady subsidiarity.

„Kvůli vyhlášce zaznamenáme roční výpadek 18 milionů korun, které by jinak směřovaly do sportu, školství či kultury. Zároveň nám za hranicemi vyrůstá velké kasino, kam majitelé chtějí svážet hráče z Prahy pravidelnými shuttle busy. My jako městská část z toho nebudeme mít ani korunu. Naopak pocítíme tíživé sociální dopady, protože gambleři nikam nezmizí“ upozornil starosta.

S tím souhlasí i pražský zastupitel a poslanec Patrik Nacher (ANO). „Jde o pozitivní a negativní externality. Hráči na území Prahy jsou pro ni negativní externalita, ale zároveň můžou hrát někde jinde, což je pro obce, kam hráči dojíždí, pozitivní. V podstatě je to důsledek toho, že převýchova nezafungovala, peníze z toho má ale někdo jiný. To je zcela evidentně vzorec s minusovým výsledkem. Takhle se lidi dají do pohybu, beztak budou hrát, Praha z toho nebude mít peníze, a navíc bude mít sociální problémy,“ komentoval nepříznivý trend.

Nutnost pokračující diskuse o podobě regulace spatřuje i ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. Kromě ekonomických souvislostí vyzdvihl i nutnost myslet na to, že jde o adiktologický fenomén.

„Například v Brně prohibice vyhnala hráče pár metrů za hranice města, kam jezdí zadarmo taxíky a autobusy. Dochází také k přechodu do stínové a on-line ekonomiky, problém s patologickým hraním se nedaří potírat, zároveň chybí peníze na prevenci a jejich léčbu,“ podotkl.

Co se týče zmíněného on-line hazardu, ten byl v loňském roce na vzestupu, zřejmě nejen kvůli pandemii, která zavírala dveře kamenných heren. Ještě ve třetím čtvrtletí 2019 dělalo inkaso daně z internetové technické hry necelých 700 milionů korun. Ve stejném období roku 2020 se částka přehoupla již přes jednu a půl miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...