Finanční správu povede Tatjana Richterová, nahradí kritizovaného Janečka

Nahrávám video

Novou šéfkou Finanční správy ČR se stane Tatjana Richterová, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Richterová nastoupí k 28. prosinci a nahradí Martina Janečka. Ten bude od ledna šéfem Finančního úřadu pro Jihočeský kraj.

Richterová uspěla ve výběrovém řízení, ve kterém byli další dva uchazeči. Podle Schillerové bude mít nová šéfka za úkol pokračovat v každoročním vyšším výběru daní a zároveň by měla zlepšit komunikaci finanční správy, kterou v minulosti část politiků a podnikatelů kritizovala.

„Je třeba nastavit podmínky tak, aby v případě, že někdo bude chtít komunikovat s Finanční správou, aby pro něj byla srozumitelná,“ přiblížila Richterová.

V současné době je Richterová Janečkovou zástupkyní. V letech 1991 až 2010 působila na Finančním ředitelství v Ústí nad Labem coby referentka a později ředitelka finančního úřadu, uvádí se na stránkách Finanční správy ČR. Od roku 2011 pracuje na Generálním finančním ředitelství, postupně jako ředitelka finančního ředitelství, ředitelka finančního úřadu a nyní jako ředitelka sekce a zástupkyně generálního ředitele. Má vysokoškolské vzdělání – titul Ing. –  v oboru ekonomika odvětví.

Je to velice zkušená manažerka, odbornice, která je jednoznačně spojena s tím, že Praha přestala být daňovým rájem.
Alena Schillerová
ministryně financí

Janečka do čela Finanční správy jmenovala vláda koncem října 2014, kdy ministerstvo financí vedl nynější premiér Andrej Babiš (ANO). Janeček sice zlepšil výběr daní, od opozice ale sklízel tvrdou kritiku.

„Finanční správa fungovala doteď jako daňový kombajn na malé živnostníky, ale unikají nám daleko větší peníze na úrovni korporací a velkých firem,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

„Zajišťovací příkazy, likvidace nevinných firem, excesy typu seznam všech novomanželů, aby se jim zpovídali, kdo všechno byl na jejich svatební hostině a jak to zaplatili,“ vyjmenoval problematické body člen rozpočtového výboru sněmovny Zbyněk Stanjura (ODS).

Podle nové ředitelky ale prověrka ukázala, že úředníci zrovna v případě kauzy novomanželů postupovali vcelku správně. „Budeme instruovat naše pracovník, aby opravdu využili všech možných metod zejména v této oblasti a obtěžovali občany co nejméně,“ dodala Richterová.

Právě to má zajistit i projekt Moje daně, jehož start bude mít Tatjana Richterová na starosti. Umožní, aby lidé mohli on-line vyplňovat daňová přiznání a daně pak i snadněji platit.

Kritika zajišťovacích příkazů

Velkou kritiku si Janečkem vedený úřad vysloužil kvůli využívání takzvaných zajišťovacích příkazů, kterými mohou v případě podezření na daňový podvod úředníci daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Od usednutí Janečka do křesla generálního ředitele správy počet příkazů výrazně stoupl, z necelé pětistovky v roce 2013 na zhruba trojnásobek (loni jich bylo celkem 1420, v roce 2015 dokonce 1605), uvedla agentura ČTK.

Používání tohoto nástroje kritizovala řada postižených firem i daňových expertů, podle kterých finanční správa příkazy zneužívala a likvidovala tak řadu poctivých firem, které se do řetězových podvodů s DPH mohly dostat neúmyslně. Loni v listopadu v reakci na to finanční správa oznámila, že bude při vydání zajišťovacího příkazu u fungujících firem nabízet alternativní zajištění majetku. Chystá se i změna zákona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...