Evropské akcie prudce oslabují, kvůli nervozitě kolem bank klesá i euro

Evropské akcie v pátek výrazně oslabují, investoři mají obavy o stabilitu finančního sektoru. Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank ztrácí přes deset procent, výrazně klesají také například akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po poledni odepisoval zhruba 1,6 procenta na 439 bodů. Kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá euro, k dolaru asi o procento. Lídři EU se po summitu v Bruselu shodli, že situace evropských bank je stabilní.

Akcie Deutsche Bank oslabují už třetí den za sebou. Za jejich pátečním propadem stojí prudký růst nákladů na pojištění dluhopisů této banky proti riziku nesplacení, uvedla agentura Reuters. Hlavní index německých akcií DAX krátce po poledni ztrácel zhruba 2,5 procenta a pohyboval se v blízkosti 14 830 bodů. 

Akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS oslabují po zprávě agentury Bloomberg, že americké úřady vyšetřují, zda tyto finanční ústavy nepomáhaly ruským oligarchům vyhnout se sankcím. Akcie rakouské Raiffeisen Bank International klesají v důsledku zprávy agentury Reuters, že Evropská centrální banka (ECB) tlačí firmu k tomu, aby se zbavila svých vysoce ziskových aktivit v Rusku.

Euro v pátek na devizových trzích prudce klesá, k dolaru po poledni ztrácelo asi jedno procento a prodávalo se zhruba za 1,0720 USD. Obchodníci mají obavy o bankovní sektor, kde se objevilo několik negativních informací. Situaci nezlepšila ani relativně příznivá statistika o vývoji podnikatelské aktivity v eurozóně.

„Euro spadlo pod hranici podpory 1,08 USD, ještě než byla dopoledne zveřejněna data o vývoji aktivity,“ uvedla ředitelka strategie devizových obchodů Jane Foleyová z finanční společnosti Rabobank v Londýně.

Společnost S&P Global dopoledne uvedla, že souhrnný index podnikatelské aktivity v eurozóně v březnu podle předběžných údajů vzrostl na 54,1 bodu z únorových 52 bodů. Dostal se tak na nejvyšší úroveň za deset měsíců. Ekonomové přitom podle agentury Reuters počítali s poklesem indexu. Souhrnný index vyjadřuje vývoj aktivity ve službách i v průmyslu.

Investoři dávají přednost dolaru

Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, po poledni vykazoval růst asi o 0,6 procenta na 103,25 bodu. Nervozita kolem bank proto podle Foleyové způsobila, že investoři znovu preferují americký dolar.

Averze k riziku poslala dolů i britskou libru, která odepisovala 0,6 procenta na 1,2210 USD. Ani zde nepomohla statistika, podle které britská ekonomika patrně vykáže za první čtvrtletí růst a podle které sílí i důvěra v ekonomiku mezi podnikateli. 

Libra ve čtvrtek za velmi kolísavého obchodování vyšplhala na sedmitýdenní maximum 1,2341 USD. Britská centrální banka předtím o čtvrt bodu na 4,25 procenta zvýšila základní úrokovou sazbu, ale překvapivě dodala, že i přes vyšší únorovou inflaci počítá v dalších měsících s jejím výrazným poklesem. Podle části analytiků to znamená, že zvyšování sazeb je v Británii možná u konce.

Ve zvyšování úrokových sazeb kvůli vysoké inflaci pokračují i některé další velké centrální banky. Ta americká ve středu zvýšila podle očekávání základní sazbu o čtvrt bodu do pásma 4,75 až 5,00 procenta a její šéf Jerome Powell naznačil, že když to bude potřeba, sazby půjdou ještě nahoru.

Pražská burza klesala třetí týden v řadě

Pražská burza po dvou měsících uzavřela pod úrovní 1300 bodů. Index PX klesl potřetí v řadě. Oslabil o 2,62 procenta na 1290,65 bodu. Níže byl naposledy 23. ledna. Dolů ho táhly právě banky. Aktivita na trhu byla nadprůměrná, celkový objem obchodů přesáhl miliardu korun, vyplývá to z údajů burzovního webu.

V Praze reagovaly na celkový sentiment nejhůře akcie Erste. Zlevnily o 7,15 procenta na 672,40 korun. „Akcie Erste jsou v posledních dnech pod větším tlakem než ostatní bankovní tituly na pražské burze díky vyššímu propojení Erste se západní Evropou,“ vysvětlil makléř Wood & Company Lukáš Novotný.

Za celý týden pražská burza klesla o 2,04 procenta. Je to tak třetí týdenní pokles v řadě. „Erste opět suverénně nejhorší výkon. Tento týden odepsala 5,69 procenta,“ uvedl analytik Komerční banky Bohumil Trampota.

Situace bank je stabilní, shodli se lídři EU

Situace evropských bank a návrat k pozastaveným fiskálním pravidlům Evropské unie byly zásadními tématy druhého dne jednání unijních lídrů v Bruselu. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho jsou šéfové států přesvědčeni, že situace bank je stabilní a dohled dostatečný, je však třeba vyjasnit například rozložení rizik. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis uvedl, že většina zemí chce dojednat nové principy pozastavených rozpočtových a dluhových pravidel do konce roku.

„Mám velkou důvěru, co se týče likvidity a odolnosti, kterou si vybudoval náš bankovní systém,“ řekl před jednáním šéf euroskupiny sdružující země platící společnou měnou Paschal Donohoe. Ten lídrům společně se šéfkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou prezentoval aktuální situaci.  

Lídři včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) se po jednání shodovali, že situace na evropském bankovním trhu je stabilní. „Navzdory některým negativním událostem v bankovním sektoru ve Švýcarsku nebo ve Spojených státech naše občany můžeme ujistit, že evropský bankovní systém je velmi stabilní,“ uvedl Fiala. „Nic nenasvědčuje tomu, že by hrozil nějaký podobný scénář,“ dodal s tím, že kontrolní mechanismy v Evropě jsou silnější než v jiných zemích. 

Také německý kancléř Olaf Scholz ujistil, že situace Deutsche Bank, která čelí poklesu svých akcií, je stabilní. Prohlásil, že „není důvod se znepokojovat“ a že ústav zásadně modernizoval svůj ekonomický model.

„Myslíme si, že současný dohled je silný, ale přesto je potřeba přijmout některé finální kroky… Například kdo v systému ponese jaká rizika, pokud vyvstanou problémy,“ řekl novinářům Rutte.

Někteří lídři hovořili také o obnově unijních fiskálních pravidel. Ta vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem jejich platnost v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a jeho mimořádné uvolnění prodloužil do konce roku, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.

Podle Mitsotakise se státy shodují na potřebě dojednání jejich nové podoby do konce roku. Řecko však patří k zemím, které vzhledem ke svému vysokému dluhu požaduje individuálnější přístup než dosud. Naproti tomu Nizozemsko či severské státy chtějí, aby bylo dodržování stejných pravidel závazné pro všechny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 16 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...