Ukrajinu je nyní potřeba podporovat vojensky, ale musí existovat i plán její poválečné obnovy, prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Zdůraznil, že ruská recese je sice nižší než ukrajinská, země ale bude mít kvůli izolaci problém s obnovou, chybět budou zejména západní technologie. Poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny Ivan Mikloš upozornil, že Ukrajina bude potřebovat reformy a stabilitu, protože rekonstrukce země se neobejde bez soukromých investic.
„Propad ukrajinské ekonomiky tento rok se odhaduje mezi 30 až 40 procenty, je to výrazný zásah, když si to porovnáme s ruskou ekonomikou. Na území Ruska se nebojuje, ale tam se odhaduje recese ve výši zhruba dvanácti procent HDP,“ poznamenal Mikloš.
Niedermayer dodal, že na straně Ruska jsou nyní škody menší, protože ruský vůdce Vladimir Putin zřejmě nezapočítává desítky tisíc mrtvých vojáků a zdecimovanou armádu. „Ale i tak je pokles o řádově deset procent HDP obrovský,“ zdůraznil.
Europoslanec dodal, že na Ukrajině jsou obrovské škody na infrastruktuře, která se bude muset nově vybudovat. „To není to, co spadá do HDP, takže já doufám, že Evropa bude mít velmi brzy připravený plán, který spustí v okamžiku, kdy bude možné opravdu začít ve velkém pomáhat Ukrajincům znovu vybudovat svoji zemi, ale nyní je jasná priorita ta vojenská,“ podotkl. „Pokud neskončí tahle válka, tak se nemůžeme bavit o tom, že bychom pomohli Ukrajině postavit její ekonomiku.“
Ruská cesta do izolace
S tím souhlasí i Mikloš. „Rozhodující je, aby válka skončila vítězstvím Ukrajiny a porážkou Putina, protože jiný výsledek, nějaký špatný kompromis, by zakládal velkou nestabilitu a znemožnil by i obnovu Ukrajiny,“ dodal s tím, že klíčové jsou také další sankce.
„Co nejrychlejší možné embargo na dovoz ruské ropy a ruského plynu nejen do Evropské unie a zároveň využití vlivu západních zemí na to, aby i Indie a jiné země tyto zákazy nekompenzovaly,“ vyjmenoval někdejší slovenský ministr financí.
Podle Niedermayera je rozsah sankcí bezprecedentní. „Něco takového jsme nezažili a myslím si, že to jde daleko za nejhorší sny lidí v Kremlu,“ míní. Doplnil, že pro Rusko znamenají ekonomická opatření postupnou cestu do izolace. „Pokud je tam nějaké vítězství, tak je to opravdu Pyrrhovo vítězství a Rusko, a bohužel i ruští občané, kteří nepodporují Vladimira Putina, na ni velmi zle doplatí,“ je přesvědčen europoslanec.
Rusko bude podle něj mít s následným budováním ekonomiky velké problémy. „Nejenže na to nezíská žádnou podporu, ale já věřím, že bude velmi dlouho trvat blokace přístupu ruských firem k technologiím. Bez západních technologií není možné vybudovat konkurenceschopnou prosperující ekonomiku,“ věří Niedermeyer a dodal, že cesta z propadu bude Rusku trvat velmi dlouho.
Obnova jen s reformami a stabilitou
Mikloš zmínil, že klíčovým předpokladem obnovy Ukrajiny je také to, aby země obnovila kontrolu svého území a hranice tak, jak byly před rokem 2014. „Nebude to lehké, nebude to ani rychlé, ale pokud západ vytrvá ve vojenské, finanční a humanitární pomoci, tak to považuji za možné, protože Ukrajina je odhodlaná to udělat,“ řekl s tím, že kontrola nad územím je důležitá i z hlediska mezinárodních pravidel. „Každý jiný výsledek by znamenal nebezpečný precedens akceptování změny hranic silou, a to je něco, co po druhé světové válce v zásadě nebylo, neexistovalo,“ připomenul.
Ekonomická rekonstrukce bude podle něj náročná z hlediska zdrojů i reforem. Kromě mezinárodní pomoci a použití prostředků ze zmrazených ruských aktiv jsou důležité také další aspekty. „Obnova se nebude dát dělat bez řádného přílivu soukromých, přímých zahraničních investic. A pro ty budou nevyhnutelné i reformy a stabilita,“ upozornil Mikloš.
Niedermayer zdůraznil, že o tom, co je přijatelný výsledek, musí rozhodnout Ukrajinci. „Naším úkolem je, abychom v okamžiku, kdy bude možné začít rekonstruovat Ukrajinu, měli předpřipravené peníze, měli připravené podmínky,“ předeslal. „Myslím si, že Ukrajinci musí mít perspektivu, že stojí za to zemi budovat.“
Vidina EU
Je podle něj také důležité, aby se část uprchlíků vrátila. „Kdyby Ukrajina přišla o lidi v produktivním věku, o ženy, o děti, tak by to samozřejmě handicapovalo její růst na dekády dopředu,“ zdůraznil.
Perspektivou by mohlo být například také budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii. Mikloš podotkl, že kandidátský status člena EU neurčuje konkrétní datum, ale vyjadřuje vůli společenství v budoucnu zemi přijmout.
„Samozřejmě, že podmínkou vstupu Ukrajiny do EU je i to, že bude po válce a Ukrajina bude kontrolovat svoje hranice. Je třeba si uvědomit, že v případě vstupu jakékoliv země na okraji Evropy se hranice té země stává i hranicí Evropské unie,“ dodal poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny.
