Ekonomická vysvětlivka: Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt neboli HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejňuje HDP ve čtvrtletní frekvenci s tím, že první předběžné číslo vývoje HDP přichází třicet dní po konci čtvrtletí. Tento údaj je však předběžný a slouží jen jako první indicie, protože pro jeho výpočet nemají statistici dostupné ještě všechny potřebné údaje. Z toho důvodu neobsahuje žádné bližší detaily a časem jej může ČSÚ ještě s příchodem doplňujících dat poupravit, a to jak lepším, tak horším směrem.

Teprve s odstupem dalšího měsíce je zveřejněno zpřesněné číslo a bližší struktura vývoje, kde je již možné zjistit podrobnosti, například které sektory ekonomiky vytvářely nejvíce zboží a služeb a kdo toto zboží spotřeboval, tedy zda rostla spotřeba domácností, vlády, nebo se zboží vyvezlo do zahraničí.

Nejvíce sledovaná hodnota růstu HDP je stejně jako v případě jiných ekonomických ukazatelů očištěna o vývoj cen – pokud se tak hovoří o růstu HDP ve výši dvou procent, jde o reálný růst po zohlednění toho, jak se v domácí ekonomice vyvíjely ceny.

Nejčastěji se růst HDP uvádí ve srovnání se stejným čtvrtletím předešlého roku, v tom případě jde o meziroční růst. Lze také srovnávat vývoj HDP mezi jednotlivými čtvrtletími – zde je však nutné zohlednit skutečnost, že některá čtvrtletí bývají obvykle slabší než jiná. Proto statistici při zveřejnění mezičtvrtletního růstu hovoří o takzvaně sezonně očištěných údajích, aby nebyla informace o růstu zkreslena například vánočním obdobím, či naopak slabší výrobou v průmyslu v průběhu letních měsíců. Při meziročním srovnání sice porovnáváme stejná čtvrtletí, ta však mohou mít rozdílný počet pracovních dní, což dokáže čísla také mírně ovlivnit. Ekonomové tak velmi často pracují právě s očištěnými údaji, které lépe vystihují stav ekonomiky bez různých sezonních a kalendářních vlivů.

Hrubý domácí produkt měří výkon ekonomiky z pohledu místa, vstupuje do něj tak například výroba podniků na území České republiky, které jsou vlastněny ze zahraničí. Alternativou je pak hrubý národní produkt (HNP), který měří hodnotu zboží a služeb za určité období vytvořené občany daného státu, a to jak na území tohoto státu, tak v cizině.

Ukazatel HDP se často používá pro různá porovnávání napříč státy. Proto se například poměřuje zadlužení země vůči HDP a další ekonomické ukazatele jsou porovnávány právě k hodnotě hrubého domácího produktu. Důležitým údajem je pak také ukazatel HDP na obyvatele, aby bylo možné srovnávat výkonnost ekonomik s různě velkou populací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 9 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...