Dva ze čtyř bloků Chvaletic musí pokračovat, doporučuje ČEPS

Nahrávám video

Pro bezpečný provoz elektrické sítě v Česku je nutné dočasně zachovat dva ze čtyř výrobních bloků elektrárny Chvaletice. Vyplývá to z analýzy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, která vyhodnotila dopady plánovaného ukončení provozu tří ze čtyř elektráren skupiny Sev.en. Důvodem zachování dvou bloků elektrárny Chvaletice je mimo jiné obnova soustavy po blackoutu z loňského července. Naopak Elektrárna Počerady a uhelná část teplárny Kladno mohou výrobu ukončit.

Státní společnost ČEPS zveřejnila svou analýzu v úterý. O dalším provozu elektráren rozhodne Energetický regulační úřad (ERÚ), který nyní bude posuzovat ekonomické náklady. „Regulační úřad bude posuzovat a rozhodovat, zda nařídí provoz nad rámec licence. Stanoví, jakým způsobem a za kolik případně bude sanovat následující provoz dvou bloků elektrárny Chvaletice. A bude na společnosti Sev.en, zda na tyto podmínky přistoupí,“ řekla redaktorka ČT Tereza Gleichová.

Pokud na podmínky Sev.en přistoupí, bude zařízení provozovat na základě parametrů od regulátora. Pokud ne, bude se muset najít jiný, dočasný provozovatel. „V této souvislosti se nejčastěji skloňuje jméno společnosti ČEZ,“ dodala Gleichová. Zdůraznila však, že o tom zatím nikdo nerozhodl. Doplnila, že provoz Chvaletic bude muset být dotován. „Budeme sledovat, jaký dopad to bude mít případně do cen elektřiny,“ uzavřela.

„Se stanoviskem vydaným ČEPS se nejprve musíme podrobně seznámit, protože do dnešního dne jsme neznali výsledky ani jak k těmto výsledkům zpracovatel došel. Zatím se proto nebudeme k závěrům ČEPS nijak vyjadřovat,“ řekla v úterý odpoledne mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková.

Analytici čekají jen mírný a dočasný růst cen elektřiny

Další provoz uhelných bloků elektrárny Chvaletice zaplatí spotřebitelé prostřednictvím regulované složky cen elektřiny, její růst ale bude jen velmi mírný a dočasný, uvedl analytici oslovení ČTK. „Zákazníci ale nemusí mít strach, protože podle našich propočtů půjde nanejvýš o střední desítky korun na megawatthodinu. Bude to tedy přibližně hodnota okolo jednoho procenta příspěvku navýšení regulovaných plateb. Rozhodně nepůjde o viditelný příspěvek k navyšování celkové ceny za elektřinu,“ řekl ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenuer.

Podle analytika Bidli Petra Špirita může odstavení uhelných zdrojů krátkodobě vyvolat tak tlak na růst velkoobchodních cen energií, zejména při vyšší závislosti na jejím importu či dovozu plynu. „Předběžné odhady však naznačují, že při postupném útlumu uhelných zdrojů, rozvoji obnovitelných zdrojů a posílení přenosových kapacit by ale cenové dopady nemusely být výrazné,“ řekl Špirit.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k výsledku analýzy řekl, že rozhodující je bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny a tepla. „Respektujeme stanovisko ČEPS, další postup bude přesně podle energetického zákona. To znamená, že ERÚ nyní dopočítá výše ceny za službu poskytnutí výkonu,“ dodal.

Regulátor začal posuzovat Chvaletice

ERÚ v úterý oznámil, že zahájil proces k rozhodnutí o dalším provozu uhelných bloků elektrárny Chvaletice. Úřad v rámci toho vypočítá předběžné náklady dalšího provozu a bude jednat s provozovatelem elektrárny. Souběžně s tím navíc bude úřad řešit i situaci v teplárně Kladno, u níž bude nutné zajistit další pokračování dodávek tepla zákazníkům.

„ERÚ nyní podle zákona stanoví předběžné náklady a kompenzace ztrát související se zachováním částečného provozu určené elektrárny. Zároveň budeme muset souběžně řešit situaci v Kladně z pohledu zajištění dodávek tepla,“ řekl předseda úřadu Jan Šefránek.

V případě Chvaletic nyní regulační úřad vyzve skupinu Sev.en k dodání podkladů, na jejichž základě stanoví předběžné náklady dalšího provozu. Se současným provozovatelem elektrárny bude následně ERÚ jednat o zachování provozu bloků za určenou cenu. V případě odmítnutí ze strany Sev.en bude následně úřad hledat jiného provozovatele bloků. Přesný termín celého procesu ERÚ určený nemá, musí ho ale stihnout tak, aby bylo možné zajistit pokračování provozu bloků.

Co bude s Teplárnou Kladno a jejími zákazníky?

ERÚ se ovšem bude zabývat také Teplárnou Kladno, přestože ji ČEPS neoznačil za zdroj potřebný k řízení elektrizační soustavy. Úřad totiž bude muset vyřešit další dodávky tepla pro zákazníky. O další budoucnosti teplárny tak regulátor nyní jedná s výrobcem, se zástupci samosprávy i ministerstva průmyslu a obchodu.

„Naším jednoznačným cílem je zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny i tepla pro všechny zákazníky. Zároveň chceme minimalizovat dodatečné náklady, které by měli hradit odběratelé. Z tohoto důvodu také trváme na tom, že je třeba hledat dlouhodobá řešení i případné přechodné alternativní možnosti,“ dodal Šefránek.

Tykačovy záměry

Skupina Sev.en podnikatele Pavla Tykače v závěru loňského listopadu ohlásila odstavení uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně letos v prosinci, nejpozději v březnu 2027. Zdůvodnila to hrozbou trvalých ztrát kvůli výhledu tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek. Elektrárny mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon dohromady téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon víc než 950 MW.

„V obou elektrárnách a kladenské teplárně pracuje zhruba osm set lidí. Firma, pod kterou uhelné elektrárny i těžba uhlí spadají, přitom loni vykázala čistou ztrátu přesahující dvě miliardy korun,“ uvedla redaktorka ČT Barbora Lancová.

„Vše, co se nyní děje, se děje na základě novely energetického zákona,“ řekl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Na její přípravě ČEPS spolupracoval s ministerstvem průmyslu. Cílem bylo podle Durčáka zajistit „civilizovaný odchod“ od uhlí.

„Dospěli jsme k závěru, že elektrárnu v Počeradech nebudeme potřebovat. U teplárny Kladno jsme analyzovali pouze výrobu elektrické energie, neposuzovali jsme teplárenskou výrobu. Toto necháváme na ERÚ. V případě výroby elektřiny tuto teplárnu potřebovat nebudeme,“ poznamenal Durčák.

Dodal, že u elektrárny v Chvaleticích je situace složitější, protože výpočty ČEPS se týkají tří oblastí: zdrojové přiměřenosti, podpůrných služeb a systémové přiměřenosti. „Dospěli jsme k názoru, že dva ze čtyř bloků budeme potřebovat,“ řekl Durčák. Jde podle něj o „jednoletou periodu.“ Zdůraznil, že předmětem analýzy byl hlavně rok 2027. ČEPS ale také připravil návrh rekonfigurace Chvaletic do dalších let, což následně posoudí ERÚ. 

Nahrávám video

Rizika spojená s úplným odstavením Chvaletic

Analýza ČEPS nyní ukázala, že úplné odstavení chvaletické elektrárny by v některých provozních stavech mohlo vést k problémům s řízením napětí v severní části přenosové soustavy, dále ke zvýšenému riziku přetížení vybraných vedení a ke zhoršení schopnosti obnovy soustavy v případě rozsáhlého výpadku elektřiny.

Nedostatek elektřiny v Česku po odstavení elektráren podle studie nehrozí. Tuzemská energetika tak podle ČEPS bude mít i nadále po celý rok dostatek výrobních zdrojů i dovozních kapacit k pokrytí spotřeby elektřiny. Dostatečná zůstane také kapacita regulačního výkonu pro služby výkonové rovnováhy.

ČEPS v rámci analýzy zároveň navrhl několik opatření, která mají v budoucnu umožnit úplné odstavení Chvaletic. Kromě přestavby jednoho bloku na synchronní kompenzátor k nim patří instalace nových kompenzačních prvků (tlumivek), posílení tras 400 kV v severních Čechách a ověření nových záložních tras při výpadku sítě v provozní praxi. Tato opatření však podle provozovatele soustavy vyžadují investice, mezinárodní koordinaci, technické přípravy a testování a do jejich realizace je tak nutný alespoň omezený provoz elektrárny Chvaletice.

Jaký bude další postup

Výsledky analýzy nyní obdrží ministerstvo průmyslu a obchodu, ERÚ a skupina Sev.en. Regulační úřad nyní bude řešit ekonomické náklady na další provoz uhelných bloků, ty totiž ČEPS ve své analýze nezkoumal. Na ERÚ bude i konečné rozhodnutí o dalším provozu elektráren.

Svaz energetiky, který sdružuje nejdůležitější subjekty tuzemské energetiky, v souvislosti se zprávou apeloval na brzké zavedení takzvaných kapacitních mechanismů, tedy systému, který by formou státní podpory garantoval investorům alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů.

„Pokles kapacity vyvolaný odstavením uhelných elektráren nelze kompenzovat pouze volným trhem. Prudce roste podíl obnovitelných zdrojů s málo řiditelnou výrobou a nové, řiditelné zdroje, budou fungovat jen v době, kdy obnovitelné zdroje vyrábět nebudou, tedy jen malou část roku. A z tohoto časově omezeného provozu se potřebné nové investice nezaplatí,“ upozornil výkonný ředitel svazu Josef Kotrba. Stát by tak podle něj měl co nejdříve nastavit a notifikovat kapacitní mechanismy pro nové zdroje, aby mohly následovat nezbytné investice.

Hnutí Duha: Ani konec Chvaletic by neznamenal nedostatek elektřiny

Ekologické organizace přivítaly stanovisko provozovatele přenosové soustavy ČEPS o odstavení elektrárny Počerady. Apelují, že je nutné stále nahradit zbývající dva boky Chvaletic a najít řešení.

„ČEPS potvrzuje to, co říkáme léta, tedy že odstavení zastaralé uhelné elektrárny Počerady neohrozí stabilitu sítě ani zásobování elektřinou. Ani konec Chvaletic by neznamenal nedostatek elektřiny,“ řekl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

Jaroslav Bican z Greenpeace ČR uvedl, Česko v současné době potřebuje pokračující rozvoj obnovitelných zdrojů doplněný o žádoucí podpůrné služby výkonové rovnováhy, nikoli udržování zastaralých uhelných zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 18 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...