Důchodový účet se těší výrazně lepší kondici než loni

Nahrávám video
Události: Kondice důchodového systému
Zdroj: ČT24

Důchodový účet byl koncem letošního července v minusu přes deset miliard korun, přitom loni touto dobou vykázal zhruba čtyřiatřicetimiliardový schodek. Vedle rostoucích výdělků a nízké nezaměstnanosti stojí podle vládních politiků za lepším výsledkem také změny v penzijním systému, které koalice prosadila. Opozice s nimi dlouhodobě nesouhlasí a chtěla by část úprav zrušit.

Do července stát důchodcům vyplatil přes 418 miliard. Systém penzí skončil v desetimiliardovém minusu. Za prvních sedm měsíců byl v plusu naposledy před šesti lety, kdy vykázal více než osmimiliardový přebytek. Pak k červenci následovaly hluboké deficity – předloni přes dvaačtyřicet miliard, loni víc než čtyřiatřicet.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) odhaduje, že už příští rok stát na penze vybere až o deset miliard více, než za ně vydá. V plusu by tak důchodový systém byl poprvé od roku 2019.

„Máme stále nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, to je strašně důležité. Pak je tady tempo růstu platů a mezd v Česku, kdy se nám ukazuje, že je rychlejší, než jsme loni odhadovali,“ odůvodnil Jurečka.

„Potřebovali bychom vyšší tlak na růst mezd. V soukromém sektoru zrušila vláda zaručené mzdy, což tomu určitě nepřispívá,“ prohlásila místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD).

Od ledna by důchody mohly vzrůst o 650 korun

Vládou prosazené zpomalení růstu důchodů, do kterého bude stát počítat jednu třetinu reálných mezd místo jedné poloviny, začne kvůli propadu reálných mezd v letech 2022 a 2023 dopadat na výši penzí až v roce 2029. Ministerstvo práce odhaduje, že s novým rokem by důchody mohly vzrůst v průměru o 650 korun. Částku ještě upřesní.

„Je to nedostačující, a já bych skutečně byl rád, kdyby se přidalo ještě něco nad tou řádnou valorizací, protože tam se do toho nepromítly reálné mzdy – a ani nemohly, protože devět čtvrtletí za sebou kvůli této vládě klesaly,“ je přesvědčen místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).

„Určitě to dostatečné je, protože se přidává každý leden, takže ta částka reflektuje to, jak se daří ekonomice, jak rostou reálné mzdy a jak je vysoká inflace,“ zdůraznila místopředsedkyně sociálního výboru sněmovny Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).

Systém má stabilizovat reforma

Průměrná penze se momentálně pohybuje kolem 21 tisíc korun. Ve srovnání s rokem 2013 je zhruba dvojnásobná. V posledních letech rostla výrazně kvůli vysoké inflaci, kterou stát seniorům kompenzoval. Výdaje na důchody se tak rychle zvyšují. Před pandemií covidu-19, v roce 2019, činily necelých 478 miliard.

Letos rozpočet počítá téměř se 724 miliardami, což je suma, která podle resortu financí tvoří 33 procent veškerých výdajů. Například na platy padne asi osmnáct procent.

Systém má stabilizovat penzijní reforma. Některé její části už platí – například prodlužování doby, kdy člověk pracuje, postupně až do 67 let. Tento strop platí pro lidi narozené v roce 1989 a mladší.

Další změny přijdou od ledna. To už nově přiznávané důchody porostou pomaleji. Zároveň se ale ty nejnižší starobní penze zvednou minimálně na pětinu průměrné mzdy. Přespříští rok reforma přinese sdílený vyměřovací základ manželů. Partner s lepším příjmem se bude moct podělit o své vyšší odvody, a tím v budoucnu tomu druhému zajistí také vyšší důchod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 14 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
včeraAktualizovánovčera v 19:26

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
včera v 09:00

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
včera v 07:47
Načítání...