Dodávky plynu pokračují, řekl mluvčí Kremlu Peskov. Gazprom oznámil odchod z Německa

Nahrávám video

Rusko nezastaví prvním aprílovým dnem dodávky plynu do Evropy, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. V pátek to uvedl na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Peskov uvedl, že dekret o novém systému plateb by mohl být v budoucnosti zrušen, pokud by nastaly „jiné podmínky“. Za současných okolností je ale podle něj pro Rusko rubl nejvýhodnější a nejbezpečnější měnou. V reakci na dotazy novinářů Peskov také uvedl, že dekret není retroaktivní. To znamená, že Rusko nebude požadovat rubly za plyn, který byl do Evropy již dodaný.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek uvedl, že Rusko nabídlo západním zemím spravedlivý systém placení za plyn v rublech, jehož podmínky jsou přijatelné. „Důvodem přechodu na národní měnu je naprostá nespolehlivost západních protějšků, nechceme být závislí na systému, který nám může být kdykoli uzavřen. A nechceme být závislí na systému, jehož provozovatelé nás mohou okrást o peníze,“ citovala Lavrova agentura TASS. 

Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový by měl zaslat platbu v zahraniční měně, za kterou pak Gazprombank nakoupí rubly a uloží je na klientův rublový účet. Z toho se pak uskuteční platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom. Západní představitelé tento model odmítají.

Analytici upozorňují, že na dosavadním způsobu placení se toho dekretem příliš nezmění, protože odběratelské země budou dál platit účty ve své domácí měně a ruská banka bude tyto devizy směňovat za rubly. Pro Rusko by měl mít systém tu výhodu, že rubl, který se v poslední době dostal pod tlak kvůli západním sankcím, by mohl díky tomu výrazně posílit.

Německo bude platit v eurech

Německo nadále platí za dodávky ruského plynu v eurech. V pátek to novinářům na tiskové konferenci řekla mluvčí německého ministerstva hospodářství Beate Baronová s tím, že Berlín trvá na dodržování uzavřených smluv. Mluvčí německé vlády Wolfgang Büchner k tomu řekl, že kabinet kancléře Olafa Scholze Putinův dekret podrobně zkoumá.

„Dekret nyní zevrubně prověříme a vyhodnotíme. Pro nás je zcela jasné, že soukromé smlouvy platí. Německo nadále platí v eurech,“ řekla Baronová. Připomenula, že skupina států G7 se rovněž shodla na tom, že je nezbytné znění dohod dodržet.

„Mohu k tomu obecně říci, že německá vláda se v posledních dnech jasně vyjádřila, že většina dohod na dodávky energií stanovuje jako měnu platby euro, případně americké dolary,“ uvedl Büchner. „Spolková vláda nyní dekret prověřuje, a to včetně konkrétních následků,“ řekl.  

 O dopadech dekretu mluvčí odmítli hovořit, neboť toto téma považují za spekulace. Nereagovali ani na otázky možného vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť, což ve čtvrtek naznačil německý list Handelsblatt. „Takové zprávy nekomentuji a nebudu spekulovat,“ řekla Baronová.

Mluvčí také řekla, že dodávky plynu do Německa jsou stabilní. Německý ministr hospodářství Robert Habeck ve středu oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů u zásobování plynem. Berlín zhoršení zásobování nevylučuje v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a se zmíněným ruským požadavkem platit za plyn v rublech.

EK: Evropské podniky by neměly přistoupit na placení v rublech

Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na ruský požadavek na platby v rublech. Uvedla to Evropská komise (EK). „Sjednané kontrakty musí být respektovány,“ citovala agentura Reuters mluvčího Komise.

Ten upozornil, že 97 procent příslušných kontraktů výslovně stanovuje platby v dolarech a eurech. „Firmy s takovými kontrakty by neměly ustupovat ruským požadavkům,“ dodal.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela již dopoledne uvedl, že firmy z EU budou pokračovat v platbách za energie Rusku v té měně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.

Gazprom oznámil odchod z Německa

Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.

Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram.

Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení, ale Gazprom Marketing & Trading v tiskové zprávě sdělil, že zůstává provozně nezávislý. „Plyn čerpáme na evropském trhu stejným způsobem jako další tržní účastníci,“ uvedla společnost s tím, že novou vlastnickou strukturu nemůže komentovat.

Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.

Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.

O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...