Pokud vláda zavede novou daň z mimořádných zisků, mohla by se vedle energetických firem týkat i bank. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Potvrdil zároveň propočty Národní rozpočtové rady, že stát by tím mohl získat desítky miliard korun. Peněžním ústavům navyšují zisky vysoké úroky u centrální banky, energetické společnosti zase rekordně vydělávají na vysokých cenách elektřiny.
Ve středu odpoledne ministr jednal s řediteli bank. Po schůzce připustil, že se jim úvahy zavést daň z mimořádných zisků nelíbí. „Já myslím, že nikomu se nelíbí úvahy o tom, že bychom potenciálně někomu zvedli daně,“ prohlásil Stanjura.
Ministr dostal od Národní rozpočtové rady analýzu, podle které by stát při čtyřicetiprocentní dani z mimořádných zisků bank získal jen v příštím roce téměř čtyřicet miliard, při šedesátiprocentní dani by to bylo téměř šedesát miliard.
V případě zavedení nové daně u energetických firem by pak mohla vláda při stejných sazbách získat v roce 2023 do rozpočtu 27 až 40 miliard korun.
„Tento příjem je možná nejméně škrtící pro ekonomiku a zároveň pomáhá tomu, aby veřejné rozpočty nedělaly větší zadlužení, to znamená, aby si stát nepůjčoval další peníze,“ vysvětlil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Díky výnosům v řádech desítek miliard má podle Stanjury smysl o zavedení daně jednat. Peníze by využil třeba na dotace, kterými chce vláda snížit ceny energií. „Pro příští rok zbývá padesát miliard. Takže pokud by například ty mimořádné příjmy byly v této výši, tak je logické, že se použijí na mimořádné výdaje,“ upřesnil Stanjura.
„Ty desítky miliard jsou samozřejmě velmi důležité pro státní rozpočet a vůbec pro konsolidaci veřejných financí,“ myslí si člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Kuchař (STAN).
Stát se má podle opozice s firmami domluvit
Sněmovní opozice je k zavedení daně skeptická. Chce, aby se stát s dotčenými firmami i bankami domluvil na dobrovolných investicích.
„Já bych upřednostňovala, aby přispívaly dobrovolně, aby se ty peníze použily především do investic,“ konstatovala bývalá šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO).
„Pokud by byla nějaká dohoda například i s těmi bankami, tak bychom to preferovali raději než Windfall Tax,“ dodal místopředseda SPD a šéf poslaneckého klubu Radim Fiala.
Pokud by se vládní koalice na zavedení daně z mimořádných zisků shodla, hlasovali by o ní poslanci ve sněmovně definitivně v prosinci. Ve stejnou dobu, kdy by schvalovali celý státní rozpočet na příští rok.
