Čtyřicet dva neobjevených skvostů Česka. CzechTourism představuje tipy na výlet

Agentura CzechTourism zveřejnila čtyřicet dva tipů na dosud neobjevené skvosty Česka roku 2020. Jsou to jedinečné turistické destinace, jako hrady, zámky, kláštery či muzea, v různých koutech českých a moravských regionů, které by rády přitáhly větší pozornost. Agentura spolupracovala na výběru destinací s kraji. Všechny jsou také publikovány na portálu kudyznudy.cz.

„V pondělí se pro návštěvníky otevřou hrady, zámky, galerie, hotely i restaurace. V Česku odstartuje turistická sezona, která nabídne Čechům mnohem více příležitostí k objevování krás naší země. Inspirovat se mohou na kudyznudy.cz,“ vyzývá ředitel CzechTourism Jan Herget.

Přidává několik tipů na zajímavá místa, která prý sám také navštíví, jako štoly v Krušných Horách, zahrady rekonstruovaných klášterů Plasy, Teplá a Kladruby v západních Čechách nebo Mariánské Lázně. „O letošních prázdninách budou lázně skvělou volbou pro rodiny s dětmi. Je zde hodně hotelů s bazénem a můžete vyrážet na krátké výlety do okolní přírody,“ konstatuje. 

Svůj tip na výlet prozradila i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Já bych výletníky ráda pozvala k nám, do východních Čech. Všichni znají Adršpach, ale Teplické skály, Ostaš nebo Broumovské stěny jsou možná ještě hezčí, a nově zrekonstruovaný broumovský klášter by měl povinně vidět každý Čech. Alespoň z cyklistického sedla, protože na kole se u nás jezdí nádherně,“ uvedla.

Neobjevené skvosty – tipy z regionů
Zdroj: CzechTourism

Praktickým pomocníkem a zdrojem inspirace k objevování Česka je zmíněný cestovatelský portál kudyznudy.cz a jeho mobilní aplikace Kudy z nudy – tipy na víkend. Aplikace, která je ke stažení zdarma, se zaměřuje na víkendy, kdy je zájem o cestování největší. Zohledňuje aktuální polohu uživatele a zobrazuje nejzajímavější akce a turistické cíle v jeho okolí.

Další tipy na dosud neobjevené skvosty lze najít přímo na stránkách CzechTourism. V případě Prahy stojí podle nich za návštěvu například Břevnovský kláštěr, Dům u Zlatého prstenu nebo Winternitzova vila.

Z hradů a zámků lze vybrat třeba zámek Radim ve Středočeském kraji nebo Brandlín v Jihočeském kraji a na Vysočině hrad Kámen.

Nejčastějším cílem turistů v Česku byl loni opět Pražský hrad

Pokud se ohlédneme za loňským rokem, nejčastějším cílem turistů v Česku byl opět Pražský hrad, který navštívilo téměř 2,6 milionu lidí. Na druhém a třetím místě byly stejně jako předloni lanová dráha na Petřín se zhruba 2,2 milionu návštěvníků a Zoo Praha s 1,5 milionu, vyplývá z údajů Institutu turismu státní agentury CzechTourism. Všem třem zmíněným místům loni návštěvnost meziročně stoupla.

Mezi dvacítku nejnavštěvovanějších turistických cílů loňského roku se dostalo ještě celkem sedm míst v Praze. Turisty lákaly kromě už zmíněných cílů i židovské památky, třeba Pinkasova synagoga, kam loni přišlo více než 640 tisíc návštěvníků. Byla tak desátým nejnavštěvovanějším místem v Česku. Na 16. místě pak byla největší synagoga pražského Židovského Města – Klausová synagoga.

Do čela žebříčku se na čtvrté místo za třemi pražskými cíli dostal areál Dolní Vítkovice v Ostravě, který v minulém roce navštívilo téměř 1,4 milionu lidí. Mezi nejvyhledávanější cíle se dostala i Zoologická zahrada Ostrava, která s 580 tisíci návštěvníky obsadila 12. místo.

Mezi nejnavštěvovanějšími místy byly i hrady a zámky. Kromě Pražského hradu loni dorazila řada turistů do zámků v Lednici a Českém Krumlově, které v žebříčku obsadily 19. a 20. místo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...