Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Většina analytiků tento krok očekávala, ve stejném rozsahu rada snížila úrokové sazby i na předchozích dvou zasedáních. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla pro snížení o čtvrt procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů. Zároveň centrální banka zhoršila výhled hospodářského růstu.
Snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta podpořilo pět členů rady. Jeden člen žádal dvojnásobný pokles sazeb, jeden naopak jejich ponechání beze změny. Nová makroekonomická prognóza ČNB doporučovala mírný pokles sazeb.
„Jeden člen, téměř jistě Tomáš Holub, hlasoval pro snížení sazeb o půl bodu. Na druhé straně pro stabilitu sazeb téměř jistě hlasovala Eva Zamrazilová,“ komentoval rozhodnutí bankovní rady analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Guvernér ČNB Michl na tiskové konferenci zdůraznil, že bankovní rada bude k dalšímu uvolňování měnové politiky přistupovat opatrně. „Proces snižování sazeb může být v příštích měsících přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních,“ prohlásil. Podle něj je rada připravena pokračovat v přísné měnové politice, aby udržela inflaci na nízkých hodnotách. Podle Nováka lze očekávat, že centrální bankéři sníží úrokové sazby o dalšího čtvrt bodu i v prosinci.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově pět procent. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na tři procenta.
Bankovní rada začala uvolňovat měnovou politiku loni v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, letos následovala čtyři dvojnásobná snížení. V srpnu bankovní rada uvolňování měnové politiky opět zpomalila, nyní potřetí v řadě snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Na nižších sazbách ČNB vydělávají banky. Šestice největších finančních ústavů v Česku od ledna do září vykázala čistý zisk přes 63 miliard korun, což je o šest miliard víc než před rokem.
Ke konci roku ČNB předpokládá přechodné zvýšení inflace
Bankovní rada rovněž konstatovala, že vidí v ekonomice rizika ve směru zvýšení inflace. Označila za ně setrvačnost růstu cen služeb, hrozbu nadměrného růstu výdajů veřejného sektoru, zvýšené mzdové požadavky zaměstnanců nebo výrazné oživení úvěrové aktivity na realitním trhu. Ve směru nižší inflace by podle Michla mohl působit slabý vývoj německé ekonomiky, bankovní rada ale vidí jako významnější rizika ve směru vyššího růstu cen.
Inflace se sice letos pohybuje v tolerančním pásmu centrální banky mezi jedním a třemi procenty, stále ale zůstává zvýšená, upozornil guvernér ČNB. „To potvrzuje správnost dosavadního opatrného přístupu České národní banky ke snižování sazeb,“ řekl. V září byla meziroční inflace 2,6 procenta, centrální banka předpokládá její přechodné zvýšení ke konci roku. Nejturbulentnější zdražování statistici zaznamenali v září 2022, kdy inflace dosahovala osmnácti procent.
ČNB v nové prognóze ponechala odhad letošního průměrného kurzu koruny na 25,10 koruny za euro. V příštím roce očekává oslabení české měny na průměrných 25,40 koruny za euro, na podobné úrovni by měl kurz zůstat i v roce 2026. Srpnová prognóza naopak počítala s postupným posilováním koruny.
ČNB zhoršila výhled hospodářského růstu
ČNB zhoršila výhled hospodářského růstu pro letošní i příští rok. Ve čtvrtek zveřejněná nová makroekonomická prognóza předpokládá letos zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o jedno procento a příští rok o 2,4 procenta, srpnová predikce počítala letos s růstem 1,2 procenta a příští rok 2,8 procenta. Vyšší je i odhad inflace, která by měla letos být průměrně 2,5 procenta a příští rok 2,6 procenta. Předchozí prognóza očekávala letos inflaci 2,2 procenta a příští rok dvě procenta.
„Ekonomika oživuje pozvolna, pohybuje se pod svým potenciálem,“ sdělil Michl. Domácí poptávka sice roste díky zvýšení reálných mezd a zmírnění měnové restrikce, její oživení je ale pomalé. Zahraniční poptávka zároveň zůstává slabá, dodal guvernér. Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl HDP ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 procenta, meziročně o 1,3 procenta.
„Je si třeba uvědomit, že v minulých letech reálné mzdy výrazně poklesly a že přiměřený růst mezd vlastně zvyšuje spotřebu domácností a ta je tahounem ekonomického růstu v příštím roce, ještě společně s čistým exportem,“ vysvětlil příčiny tajemník úřadu Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
Bankovní rada při jednání o nastavení sazeb projednávala kromě základní makroekonomické prognózy i alternativní scénáře hospodářského vývoje. Jeden počítal s větším utlumením hospodářské aktivity, a tím i rychlejším poklesem inflace, druhý naopak se zvýšením marží obchodníků, což by vedlo k setrvalejší inflaci. Naopak dopad amerických prezidentských voleb, v nichž zvítězil republikán Donald Trump, do rozhodování bankovní rady zásadně nezasáhl. „Debatovali jsme o tom, ale zatím žádné konkrétní dopady nevidíme,“ řekl guvernér.
Nová prognóza naznačuje do určité míry lehce stagflační vývoj české ekonomiky s o něco vyšším růstem spotřebitelské inflace, a naopak slabším růstem ekonomiky, shrnul analytik Miroslav Novák. Prognóza podle něj zároveň pro příští rok implikuje rychlejší pokles úrokových sazeb a slabší kurz koruny.
„I když zatím bankovní rada na prvním místě komunikuje inflační rizika, velmi pomalé oživení Německa jí bezesporu není zcela lhostejné,“ doplnil analytik Patria Finance Jan Bureš. I proto si podle něj nechala vypracovat alternativní scénář počítající s výraznějším útlumem hospodářství hlavních obchodních partnerů. Jeho detaily budou zveřejněny během pátečního setkání s analytiky.
Podle analytiků snížení úrokové sazby odpovídá očekávání
Analytici se vyjádřili také ke snížení základní úrokové sazby. „Tento výsledek byl v souladu s naším odhadem i s většinovým očekáváním finančního trhu. Tomu ostatně odpovídá i tržní reakce, která je prakticky nulová,“ řekl analytik Cyrrusu Vít Hradil. Bezprostřední reakce finančního trhu vyvolala mírné oslabení koruny, která však zatím zůstává pod úrovní 25,30 koruny za euro, kde se nacházela i ve čtvrtek ráno, dodal analytik Raiffeisenbank Vít Mikušek.
Snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu se očekávalo, přesto ale finanční trh tentokrát nebyl jednotný, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Připomněl, že menšinový názor spekuloval o možnosti, že nejistoty spojené s vývojem po volbách v USA povedou ČNB na listopadovém zasedání k opatrnosti a k přechodnému přerušení cyklu snižování úrokových sazeb.
Prostor pro snížení sazeb vytvořila nižší inflace, a zejména pak její pozitivní výhled pro rok 2025, uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Ukazuje se totiž, že inflační tlaky zůstávají až na drobné výjimky umírněné, a inflace se proto opět přiblíží dvouprocentnímu cíli. Dílčím problémem jsou jen stále ještě zdražující služby, na které však ČNB nemá žádný přímý dosah, doplnil. Na druhou stranu aktuální čtyřprocentní sazbu lze podle něj stále ještě považovat za restriktivní.
Podle bývalého člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala – aktuálně působícího na katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT – prognózy ukazují rovnovážný vývoj směrem k nižším sazbám. „Napřed bankovní rada signalizovala, že sazby budou klesat rovnovážným tempem, a protože momentálně má bankovní rada novou prognózu, tak si myslím, že ta prognóza ukazuje, že prvotní odhad byl správný. Nenastaly žádné výrazné okolnosti, které by změnily dlouhodobý výhled pro to, aby se změnil přístup k tempu snižování sazeb,“ vysvětlil.
Experti: Pokles úrokové sazby ČNB hypotéky a úvěry hned nezlevní
„Aktuální snížení úrokových sazeb ČNB českým domácnostem v krátkodobém horizontu pravděpodobně žádné výhody na finančních produktech nepřinese,“ řekl specialista na úvěry společnosti Finvox Jan Šafanda. Hypotéky ani spotřebitelské úvěry už podle něj do konce roku nezlevní, protože banky mají zpravidla splněné letošní obchodní cíle. Naopak se můžou snížit úroky na populárních spořicích účtech. „A tím pádem klesnout zhodnocování úspor domácností a jednotlivců,“ dodal.
„Ještě před rokem se na spořícím účtu dal získat úrok nějakých šest procent, teď po roce, kdy centrální banka permanentně snižuje sazby, tak jsme na nějakých zhruba čtyřech procentech nebo možná něco málo pod čtyřmi procenty a dá se očekávat, že to bude stále klesat,“ popsal investiční specialista FinGO Jiří Fajt. Doporučil tak zaměřit se spíše na jiné nástroje a místo spořícího účtu zvolit třeba investice.
Pokud se sazby hypoték sníží, tak pravděpodobně až začátkem roku 2025, míní analytička společnosti FinGO Jana Vaisová. Do konce roku tedy bude sazba bank spíše stagnovat. Banky jsou vlastně s vývojem posledních měsíců spokojené, obchody jdou a klienti mají výbornou platební morálku i v této době, podotkla.
„V případě hypoték navíc platí, že na úrokových sazbách u hypotečních úvěrů se projevuje nejen vývoj repo sazby ČNB, ale také vývoj dlouhodobějších úroků na kapitálovém trhu, konkrétně vývoj výnosů státních dluhopisů,“ uvedl analytik Jáč. Není to tedy tak, že by úroky na hypoteční úvěry klesly hned a ve stejném rozsahu bezprostředně poté, co ČNB sníží své sazby, dodal.
I přes snižování základní úrokové sazby tak zlevňují hypoteční úvěry od tuzemských bank jen minimálně. Průměrná úroková sazba nových hypoték byla v září 4,96 procenta. Za poslední rok sestoupila o necelých osm desetin procentního bodu.
