Členské státy Mezinárodního měnového fondu schválily rekordní zvýšení rezerv

Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily navýšení nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu korun). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za sedmasedmdesát let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond.

Rozšíření nouzových rezerv MMF, takzvaných zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights - SDR), je první od roku 2009. Tehdy byly těsně po globální finanční krizi rezervy posíleny o 250 miliard amerických dolarů.

Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová označila posílení rezerv za „injekci pro svět“, která pomůže upevnit globální ekonomickou stabilitu. Těžit z něj budou všichni členové a pomůže zejména nejzranitelnějším zemím, které se potýkají s dopady pandemie.

Pro rozvojové země a pro země s nízkými příjmy je určeno 275 miliard USD. Georgievová dodala, že MMF nyní bude aktivně spolupracovat se zeměmi na tom, aby bohaté státy své prostředky, které jim budou v rámci SDR přiděleny, postoupily chudším zemím.

Až po roce dojde k realizaci

Měnový fond se snažil o posílení rezerv více než rok. Původně byl plán odložen na začátku roku 2020, kdy ho zablokovaly Spojené státy, největší akcionář MMF. Tehdejší ministr financí ve vládě prezidenta Donalda Trumpa Steven Mnuchin prohlásil, že prostředky by se nedostaly ke státům, které je nejvíce potřebují. Postoj USA se změnil až pod vedením nového prezidenta Joea Bidena. I tak je konečná částka maximální, jakou mohly USA podpořit, aniž by musely získat souhlas Kongresu, upozornila agentura Bloomberg.

Peníze z rezerv jsou přiděleny všem 190 členským zemím MMF v poměru k jejich kvótám. Země G20, tedy největší ekonomiky světa, na nich mají podíl téměř 70 procent. Pouze tři procenta jsou určena zemím s nízkými příjmy. Celkově připadne 58 procent SDR vyspělým ekonomikám a 42 procent mladým tržním ekonomikám a rozvojovým zemím.

Skupina G7 v červnu schválila plán na přerozdělení sta miliard dolarů ze svých SDR chudším zemím. Širší skupina G20 pak v červenci podpořila posílení SDR o 650 miliard dolarů, neupřesnila však, jaká částka z toho bude přerozdělena chudším zemím.

MMF tak nyní „bude pokračovat v aktivní spolupráci s našimi členy, aby identifikovala životaschopné možnosti dobrovolného přesměrování SDR z bohatších zemí do chudších a zranitelnějších, s cílem podpořit jejich oživení z pandemie a dosáhnout odolného a udržitelného růstu,“ uvedla Georgievová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...