Čínský vývoz i dovoz klesly více, než se čekalo. Podepisují se na tom cla a slabá domácí poptávka

Vývoz z Číny v září klesl více, než se čekalo, a dovoz se snížil již pátý měsíc za sebou. Na vývoz má negativní dopad slabší globální poptávka a rostoucí americká cla na čínské zboží. Pokles dovozu pak ukazuje, že domácí poptávka je slabá. Druhá největší ekonomika světa tak bude zřejmě potřebovat další stimulaci, napsala agentura Reuters. V Číně se dál snižuje i prodej aut, v září klesl o 5,2 procenta.

Vývoz ze země se v září podle údajů celního úřadu snížil meziročně o 3,2 procenta, zatímco analytici čekali pokles jen o tři procenta. Dovoz se pak propadl o 8,5 procenta místo očekávaných 5,2 procenta.

Bilance zahraničního obchodu však skončila v přebytku 39,65 miliardy USD (928,2 miliardy korun). V srpnu přebytek činil 34,84 miliardy USD a analytici čekali, že se sníží na 33,3 miliardy USD. V září dále eskaloval obchodní spor mezi USA a Čínou a Washington od počátku měsíce uvalil clo 15 procent na dovoz čínského zboží v hodnotě 125 miliard USD. Peking přišel s odvetou.

Po dalším kole obchodních jednání minulý týden americký prezident Donald Trump prohlásil, že se podařilo dosáhnout první fáze dohody o ukončení obchodní války. Odložil také zatím zvýšení cel plánované na 15. října, dosavadní cla však ponechal v platnosti.

Přebytek obchodu se Spojenými státy se snížil na 25,88 miliardy USD ze srpnových 26,96 miliardy USD. Vývoz do USA, které jsou největším obchodním partnerem Číny, meziročně klesl o 17,8 procenta a dovoz o 20,6 procenta. Za leden až září se vývoz čínského zboží do USA snížil o 10,7 procenta, zatímco dovoz amerického zboží do Číny se propadl o 26,4 procenta.

Slabší údaje zřejmě posílí očekávání, že Peking potřebuje přijít s dalšími stimulačními opatřeními, aby odvrátil prudší ekonomické zpomalení, a to i navzdory předběžným signálům zmírnění obchodního napětí s USA. Analytici se domnívají, že ekonomický růst Číny ve třetím čtvrtletí dále zpomalil z téměř 30letého minima 6,2 procenta v dubnu až červnu.

Prodej aut v Číně dále klesá

Zatímco ještě před třemi lety rostl prodej aut v Číně z roku na rok dvouciferným tempem, teď už 15 měsíců za sebou klesá. Konkrétně v září se meziročně snížil o 5,2 procenta na 2,27 milionu vozů, oznámil čínský svaz výrobců automobilů (CAAM). Září přitom bývá měsíc, kdy se prodej zpravidla zvyšuje. V srpnu prodej klesl o 6,9 procenta a v červenci o 4,3 procenta.

Loni se prodej aut snížil v celoročním srovnání poprvé od 90. let. Čínská ekonomika totiž zpomaluje a podepisuje se na ní zmíněná obchodní válka se Spojenými státy. Svaz CAAM přitom dříve uváděl, že ve druhém pololetí očekává zlepšení, za celý rok ale očekává pokles prodeje o pět procent na 26,68 milionu aut.

Na poklesu prodeje aut na tradiční paliva se podle CAAM, analytiků, prodejců i zákazníků podepsala skutečnost, že 15 měst a provincií, které pokrývají tři pětiny čínského automobilového trhu, zavedlo nové emisní standardy s předstihem – vláda nejzazší termín stanovila na konec roku 2020.

Prodej aut na nové způsoby pohonu, kam patří elektrické hybridní vozy, čistě elektrické vozy a vozy s vodíkovým pohonem, se v září také snížil, a to už potřetí za sebou. Propadl se o 34,2 procenta po srpnovém poklesu o 15,8 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...