Čínské investice v Česku zatím nejsou zcela uspokojivé, míní Babiš

Čínské investice v České republice zatím nejsou podle Andreje Babiše (ANO) na zcela uspokojivé úrovni. Premiér to řekl po jednání s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Dubrovníku. Podle Babiše je potřeba, aby se „bezpočetné návštěvy a kontakty promítly i do byznysu“. Předseda vlády se svým čínským protějškem jednal na okraj dvoudenního summitu zemí střední, jihovýchodní a východní Evropy a Číny ve formátu 16+1, který bude ve čtvrtek večer zahájen slavnostní večeří.

„My jsme se viděli naposledy loni na stejné akci 16+1 v Sofii. A musím konstatovat, že za ten rok, co jsme se neviděli, se ten byznys pohnul hlavně ve prospěch Číny,“ uvedl po zhruba patnáctiminutovém bilaterálním jednání Babiš.

„Čína mezi rokem 2017 a 2018 navýšila prodeje do České republiky o šest miliard dolarů, kdežto naše vývozy stouply jenom o 160 milionů,“ dodal s tím, že tuto negativní bilanci obchodní výměny je třeba zvrátit.

„Říkal jsem, že bych si přál udělat pro Českou republiku takový byznys jako pan (francouzský) prezident (Emmanuel) Macron, který tam prodal 300 airbusů za 30 miliard euro,“ prohlásil Babiš.

Čínského premiéra pozval na návštěvu České republiky a debatovali také o nadcházející cestě prezidenta Miloše Zemana do Číny, která se uskuteční koncem dubna.

„Naše vztahy s Čínou jsou velice intenzivní, pan prezident Zeman se připravuje na cestu do Číny. Těch návštěv i jednání je strašně moc, ale zatím se to ještě neprojevilo na byznysu,“ dodal český premiér. 

Babiše do Chorvatska doprovázejí i podnikatelé z více než dvaceti českých firem z oblasti leteckého průmyslu, stavebnictví, gastronomie, vzdělávání nebo realit. Zúčastní se dvoustranných jednání se zástupci podniků z 15 evropských států a Číny.

Západní Evropa se obává oslabení společné diplomacie

Cílem platformy 16+1 je prohlubování ekonomické spolupráce. Vedle Česka je do ní zapojeno dalších deset členských zemí Evropské unie (Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko) a pět států mimo Unii (Albánie, Bosna, Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko).

Česko loni hostilo investiční fórum platformy na Pražském hradě. Jak Babiš uvedl ještě před odletem do Chorvatska, platforma se nyní rozšíří ještě o Řecko. 

V minulosti byla platforma 16+1 kritizována zejména ze strany Bruselu, ale i Berlína. Západoevropské země opakovaně vyjadřovaly obavy, že rozvíjení kontaktů této skupiny oslabuje jednotu společné zahraniční politiky EU vůči Číně. Čínský premiér Li Kche-čchiang ale už v minulosti několikrát zdůraznil, že platforma 16+1 nemá za cíl rozdělit Evropskou unii.

Česko má s Čínou dohodu o strategickém partnerství

Dohodu o strategickém partnerství uzavřelo Česko s Čínou v březnu 2016, a to u příležitosti návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Cílem je všestranné prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi.

Babiš v této souvislosti nyní zmínil, že od té doby se ještě neuskutečnila avizovaná schůzka mezivládní komise na úrovni ministrů. „Požádal jsem pana premiéra, aby se o to zasadil. Jsou to už tři roky a ta komise nezasedla,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 4 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...