Čím drakoničtější opatření, tím lépe, míní člen NERV Jurajda. Schillerová nechce vypínat ekonomiku

Nahrávám video

Vláda směřuje k dalšímu plošnému omezení kontaktů, nechce ale vypínat celou ekonomiku jako při jarní vlně pandemie. Plán konzultuje i s epidemiology na úrovni EU, uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Štěpána Jurajdy by levná kontrola šíření epidemie byla možná, kdyby vláda zostřila opatření už v září. Nejpozději měly být restrikce zavedeny po krajských volbách, řekl v pořadu.

„Nechci prezentovat opatření, dokud se neshodneme, ale v týdnu padne zásadní omezení, směřuje k omezení sociálních kontaktů, budeme debatovat o zpřísnění dosavadních opatření, protože nejdůležitější je omezit kontakty,“ uvedla Schillerová. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na Facebooku uvedl, že nová opatření proti šíření koronaviru budou platit od středy, vláda o nich rozhodne v pondělí.

Schillerová v OVM podotkla, že vypínat celou ekonomiku zatím v plánu není. K případnému uzavírání obchodních center řekla, že se ještě „uvidí“. „Nechceme lidem zavřít a znemožnit se najíst, ale musí respektovat, že se musí najíst a jít pryč,“ upřesnila.

Plán vláda podle Schillerové konzultuje i s epidemiology na unijní úrovni. K tomu, aby se šíření infekce zmírnilo, je podle ní třeba vyburcovat lidi, aby opatření dodržovali. Přijala formulaci dalšího hosta OVM, profesora ekonomie a člena rady Národohospodářského ústavu AV ČR Jurajdy, že má jít o „vylepšenou podobu opatření, která platila na jaře“. 

Podle Jurajdy je hlavně potřeba přijmout opatření co nejdříve. Uvedl, že levná kontrola šíření epidemie byla možná, kdyby vláda zostřila opatření už v září. „Dnes bych udělal to, že bych nechal běžet to, co jde, ale čím drakoničtější opatření budou, tím lépe, tím zachráníme i ekonomiku. To, že lidé chodí do barů a že neomezili kontakt od léta, to je celospolečenský problém,“ uvedl.

Zdůraznil, že je také třeba co nejrychleji zavádět nové testy a zamyslet se nad tím, jak podpořit nejpotřebnější. „Protože tady bude hlad v této zemi,“ prohlásil. Opatření měla být podle něj zavedena nejpozději po krajských volbách.

Předseda poslaneckého klubu a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že v této chvíli je klíčový úkol šíření zastavit a z toho důvodu je podle něho například nutné rozdělit nemocnice na covidové a ty ostatní.

„Musíme zároveň změnit na přechodnou dobu strukturu sociálních zařízení. Tam musíme chránit ty, kteří mají lehčí a střední průběh a pokud by to nepomohlo, máme k dispozici i lázně, tam se ale musí dořešit financování a vyškolit zaměstance. Musíme ale také zajistit primární péči,“ uvedl.

Nahrávám video

O pomoci firmám se bude jednat

Aktuální prognóza ČNB očekává pokles české ekonomiky za letošní rok ve výši 8,2 procenta a ministerstvo financí pak uvádí ve své zářijové predikci minus 6,6 procenta. K dotazu, zda je toto číslo stále realistické, Schillerová uvedla, že zatím s ním stále počítá. Od září se podle ní pokladní plnění kasy vyvíjelo dobře, otázkou ale zůstává, co bude dále.

„To budeme sledovat. Kdo má největší podíl na HDP? Průmysl, ten ale nechceme vypnout,“ zdůraznila s tím, že sice nějaká opatření jsou přijímána, ale s nimi odvětví funguje už dnes.

Odhady ministerstva financí (v %)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Stanjura také připomněl, že jedna z nejefektivnějších pomocí státu podle něho bylo odpuštění odvodů. „Já mám příklady lidí, co mají malé firmy, ti skutečně ocenili, že tři měsíce neplatili odvody za zaměstnance. Stálo to zhruba 13,3 miliardy. A  ti jsou teď nešťastní, že už zase platili za září a říkají, že musíme propustit jednoho dva lidi. Ale to se týká sto tisíc firem,“ zdrůraznil s tím, že je proto potřeba, aby se okamžitě opět spustily podpůrné programy.

Schillerová k tomu uvedla, že zatím s odpouštěním znova nepočítá, ale že se o tom povede ještě diskuze. „Určitě se budeme bavit o Antiviru, já podpořím A, tam je karanténa. B nepodpořím, musely by se předělat parametry … A co se týká C, to je plošné, a pokud my plošně nevypneme ekonomiku, tak… budeme o tom debatovat, ale v tuto chvíli nejsem tomu příznivě nakloněna,“ uvedla.

Dodala ale, že je připravený a může tak pokračovat například program Covid – Nájemné nebo že jsou stále také k dispozici prostředky v programech Covid – Kultura či Covid – Sport.

S rozpočtovým provizoriem zatím nepočítám, uvedla Schillerová

V pondělí bude jednat tripartita ohledně rozpočtu na příští rok. Počítá se se schodkem 320 miliard korun. Odbory poukazují na to, že v této nejisté situaci by měla vláda upustit od avizovaného zrušení superhrubé mzdy a snížení daní, protože to představuje výrazný propad ve státních financích.

Jak nedávno prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, vyhlížený propad ve financích nejde pominout a někde se zaplatit musí. „A v tom případě nám chybí celá druhá strana rovnice. Bude to zaměstnanec, jeho rodina? Nebo existuje nějaký jiný obětní beránek, který to má zaplatit?“ uvedl. 

Ministryně financí uvedla, že souhlasí s tím, že zrušení superhrubé mzdy se souvisejícím nižším zdaněním zaměstnanců, představuje obrovskou díru do státního rozpočtu. Nicméně v tuto chvíli počítá s tím, že premiér návrh na její zrušení stejně podá. „Nyní se má ale podpořit ekonomika a spotřeba, to by byl jeden ze zůsobů, jak ji podpořit,“ zopakovala stejně jako před časem. Připustila však zároveň, že by takovou „díru“ do rozpočtu raději nedělala v tuto chvíli, přestože jí celkově návrh smysl dává.

Ministerstvo financí každopádně zatím v návrhu státního rozpočtu s tímto krokem nepočítá. Koaliční návrh na zrušení superhrubé mzdy by totiž znamenal pro státní rozpočet výpadek přes 50 miliard korun.

Letos dojde navíc k navýšení podílu státního dluhu na HDP. V roce 2017 činil 31, 8 procenta, o rok později třicet procent, loni 28,5, letos počítá resort s růstem o necelých deset procentních bodů na 38,4 procenta. V rozpočtu na příští rok resort počítá už s podílem 41,6 procenta.

Vývoj státního dluhu
Zdroj: ČT24

Jurajda dále zdůraznil, že by nyní měly dodatečné prostředky směřovat především k těm, co je taky utrátí a tím podpořit ekonomiku. Podle něho návrh nedá deseti až patnácti procentům lidí s nejnižšími příjmy nic. „Dostanou stokorunu za rok a ti, kteří je potřebují, je nedostanou,“ uvedl. Podle něho je především potřeba motivovat lidi, aby se udrželi v práci. A to souvisí s daňovým zatížením.

Poukázal na to, že v Česku se daní nízkopříjmové kategorie více než například v sousedním Německu. „Měli bychom konečně navýšit slevu na poplatníka, protože nám rostou mzdy, sleva ale není valorizovaná a klesá nám progrese v čase,“ řekl.

 Schillerová zatím také nemá pro rozpočet na rok 2021 zajištěnou podporu. Poslanci ho budou ve sněmovně definitivně schvalovat v prosinci. Schillerová uvedla, že o něm dále zatím vyjednává s komunisty.

„Čeká mě zase další série, udělám vše proto, abych sehnala podporu,“ uvedla s tím, že si zatím nepřipouští možnou hrozbu rozpočtového provizoria. „Protože jít na deset procent výdajů jednotlivých kapitol, to by nás hodilo do ještě horší pozice než nyní,“ dodala.

Bilance státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Podle Stanjury ale na rozpočtové provizorium nedojde. „V okamžiku, kdy by to komunisté odmítli podporovat, tak věřím, že jsme připraveni po změnách v rozpočtu najít takovou shodu, aby byl rozpočet schválen. Třeba ne v parametrech, které chce vláda, ale v těch, které pomůžou české ekonomice. A myslím si, že když zapojíme i experty, kteří nevidí jen denní politický provoz, ale vidí na příští rok a příští volební období, tak jsme schopni nějaký kompromis udělat,“ uvedl Stanjura.

A znova připomněl, že nyní je potřeba především řešit zdravotnický systém a ekonomiku. „A jestli bude to číslo 320 (miliardový schodek) nebo 250 je skoro zbytečná debata, když nevíme, na co budou peníze využity. Umím si představit, že bych podpořil i vyšší číslo, než bych v této chvíli schválil, ale musel bych vědět, že význam těch peněz je dlouhodobý, že jsou dobře investovány,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...