ČEZ doufá, že příští rok vypíše nový tendr na dostavbu Temelína

Praha - ČEZ pokračuje v přípravách na případné vypsání dalšího tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. V Otázkách Václava Moravce to potvrdil Václav Pačes, místopředseda dozorčí rady ČEZ. Firma by prý mohla tendr vypsat už v příštím roce. Jenže to bude záležet i na vládě, která má do konce roku představit energetickou koncepci státu.

ČEZ v dubnu zrušil tendr na výstavbu dalších dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín. Projekt by byl podle firmy za současných cen elektřiny nerentabilní. Vedení ČEZu proto chtělo státní garance, jenže ty odmítla vláda poskytnout. Místopředseda dozorčí rady ČEZu nicméně doufá, že vláda příští rok nakonec na vypsání nového tendru na dostavbu elektrárny kývne. Firma proto pokračuje v přípravách na projekt. 

Jestli se ale nakonec nová soutěž spustí, dál záleží na vládě. Podle Pačese je totiž dostavba Temelína stále nemožná bez státní garance. „Za současných cen elektřiny je to ekonomicky nevýhodné. Ceny přitom způsobili aktivisté tím, že doporučovali neuvěřitelnou podporu fotovoltaiky. Do toho jde 40 miliard ročně. Kdyby toto nebylo, měli bychom skoro našetřeno na dva bloky v Temelíně,“ uvedl Pačes. 

Pačes zároveň varoval, že Česku v příštích letech hrozí zásadní výpadek v produkci elektrické energie. Během 20 let totiž budou v provozu už jen čtyři uhelné elektrárny a navíc dosluhuje i Jaderná elektrárna v Dukovanech. Podle Pačese je proto nutné postavit nové zdroje a nejlepším řešením je prý dostavba Temelína: „Naše komise došly k tomu, že pro ČR je výhodné oba dva bloky v Temelíně dostavět.“

Martin Bursík a Václav Pačes v Otázkách Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Bursík: Pokračovat  v přípravách na tendr je iracionální

Proti přípravám na dostavbu dvou bloků se ale v Otázkách Václava Moravce vyslovil Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí: „Považuji za naprosto iracionální pokračovat v  přípravách na tendr. Ukazuje se, že jaderná energetika je absolutně nekonkurenceschopná. Ukazuje se, že nelze postavit elektrárnu za dnešní výkupní ceny elektřiny, aby byla rentabilní.“ 

Otázkou tedy je, jestli vláda bude chtít jadernou energetiku podpořit. ČEZ teď čeká na to, až dá vláda dohromady státní energetickou koncepci a zda dostavbu jaderných zdrojů aktivně podpoří. „V budoucnu nelze očekávat, že by se Česká republika obešla bez jaderné energie, zejména pokud má dodržet své závazky ve snižování emisí CO2. Čeká nás tedy zásadní odborná debata, v jakém pořadí, kdy a za jakých podmínek dojde k dostavbě jaderných zdrojů, včetně úvahy zahrnující vedle Temelína i Dukovany,“ naznačil již dříve premiér Sobotka. 

Tendr na dostavbu Temelína ČEZ zrušil letos v dubnu. Dva nové bloky temelínské elektrárny měly přitom víc než zdvojnásobit její výkon, který činí 2 000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025, nové bloky by byly v provozu 60 let. Šlo o zakázku za cca 200–300 miliard korun. Soutěže se účastnily americký koncern Westinghouse a ruskočeské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, dříve ČEZ z tendru vyřadil. Firma se proti rozhodnutí brání u Evropské unie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí, míní NKÚ

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.
před 1 hhodinou

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 3 hhodinami

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
před 6 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 21 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 22 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026
Načítání...