Česká měna by mohla posílit až k 25 korunám za euro, počítá s tím ministerstvo financí

Nahrávám video
Česká měna by měla posílit až k 25 korunám za euro
Zdroj: ČT24

Česká měna by měla během příštích tří let posílit až k 25 korunám za jedno euro. Vyplývá to z dubnové verze Konvergenčního programu, který ministerstvo financí poslalo EU. Posilování měny by přitom mělo být postupné - zhruba o 2,5 % ročně. Se silnější měnou bude počítat ministerstvo financí i při sestavování státních rozpočtů v příštích letech.

y silnější koruně by mohly zlevnit zahraniční výrobky nebo pohonné hmoty. Naopak český export mírně podraží. „Pro českou ekonomiku to není žádný problém, to je samozřejmě problém spekulantů, kteří zainvestovali a teď čekají, že koruna posílí a prodají pozice, aby vybrali svoje zisky,“ říká ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok oznámil ve čtvrtek 6. dubna konec devizových intervencí a národní banka tak už nemusí oslabovat korunu na úroveň 27 korun za euro. „Po ukončení závazku očekáváme poměrně rozkolísané chování kurzu koruny,“ prohlásil tehdy guvernér.

Podle nové analýzy ministerstva financí by ale ani občasné zakolísání koruny nemělo zabránit jejímu trvalému posilování.

Do roku 2020 by tak koruna měla každý rok posilovat v průměru o 60 až 70 haléřů, až na 25 korun za euro. „Zásadní problém nevidíme. Česká národní banka dosáhla svého cíle, inflace je tady, takže víceméně to ekonomice prospívá,“ říká Babiš.

S posilující korunou se budou muset vyrovnat hlavně čeští exportéři. Třeba firma vyrábějící letecké součástky, která většinu svých produktů vyváží do zahraničí, si už s předstihem zajistila stabilní kurz koruny na celý rok 2017. „Zajistili jsme si jak dolar, tak euro, to jsou dvě největší měny, se kterými obchodujeme,“ říká finanční ředitel společnosti  Aero Vodochody Michal Flídr.

Zároveň počítá s tím, že její výrobky mohou na zahraničních trzích mírně podražit. „Pracujeme dlouhodobě na tom, aby naše projekty byly ziskové i při kurzu nižším,“ dodává.

Vývoj kurzu koruny k euru
Zdroj: ČT24

Zlevnit by časem mohla také elektronika či zájezdy

Zlevnit by naopak mohla časem díky posilující koruně zahraniční elektronika nebo pohonné hmoty. „Třeba v případě pohonných hmot je konkurence velmi vysoká a dříve nebo později se to promítne prakticky plně do nižších cen,“ konstatuje hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Cestovní kanceláře pak budou zřejmě zahraniční zájezdy zlevňovat až příští sezonu, kdy má stát euro v průměru 26 korun třicet. Ceny zájezdů totiž mají pro letošek nasmlouvané dopředu. „Na cenách zájezdů jako takových se konec intervencí příliš neprojevil,“ konstatuje mluvčí CK Fischer Jan Bezděk.

Česká národní banka ujišťuje, že ani v příštích měsících a letech žádné větší výkyvy kurzu koruny vůči euru či dolaru nedopustí. Na případné zásahy má rekordně vysoké devizové rezervy.

Národní banka měla ke konci března na intervence k dispozici přes 122 miliard eur a víc než 131 miliard dolarů. I z toho důvodu je hodnota české koruny i po ukončení intervencí stabilní. „I toto asi hraje roli, to naše odhodlání udělat případně kroky, které by ten trh umravnily,“ říká guvernér České národní banky Jiří Rusnok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 9 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...