Češi začínají šetřit. Omezují nákupy, někteří zvažují půjčky i levnější bydlení

Nahrávám video
Téma Událostí: Lidé začínají šetřit
Zdroj: ČT24

Každá čtvrtá domácnost v Česku zvažuje, že kvůli své současné ekonomické situaci začne šetřit. Většinou omezují to, co běžně nakupují. Deset procent rodin ale uvažuje i o tom, že si bude muset půjčit nebo si najít levnější bydlení, vyplývá z projektu Život během pandemie, který průběžně sleduje ekonomické dopady spojené s bojem proti koronaviru.

Omezovat výdaje už začalo patnáct procent rodin. Nejčastěji právě na spotřebních věcech a potravinách. Ještě v březnu přitom úspory zvažoval téměř dvojnásobný počet lidí. Zhruba šestnáct procent domácností si teď odpustí také návštěvy restaurací a kulturních akcí.

„Museli jsme zrušit plánovanou rekonstrukci na chalupě, to nebyla úplně nezbytná položka. A dovolenou jsme zrušili,“ konstatuje Jakub Charvát, který pracuje jako obchodní zástupce a dodává techniku do zdravotnických zařízení. Finanční situace jeho rodiny se v posledních měsících sice nezměnila, i tak se ale rozhodl šetřit.

„Peníze asi jsou, ale hodně hraje roli faktor strachu, takže pokud to není nezbytně nutná věc, tak si to člověk může odepřít,“ dodal.

Nejvíc šetří ti, kdo kvůli současné krizi přišli o práci a těch je podle průzkumu asi dvě stě tisíc. Zdaleka ne všichni se už přitom registrovali na úřadech práce.

„Zatím platí některá dočasná opatření jako například moratorium na odklad splátek, to ale vyprší v říjnu, koncem roku ochrana nájemného, takže tyhle věci se scházejí a budou situaci zhoršovat. Do toho pravděpodobně bude v příštích měsících docházet k růstu nezaměstnanosti a více lidí se ocitne bez příjmu, takže to hlavní nás asi ještě bohužel čeká,“ upozorňuje analytik společnosti Člověk v tísni David Borges.

Už teď se ale zájem o pomoc neziskových organizací zvyšuje. Třeba ve Člověku v tísni rozšířili služby dluhové help linky. Nově mohou lidé volat každý všední den.

Zásadní problémy má každý dvacátý

Zásadní finanční problémy má teď asi pět procent Čechů, čili asi čtyři sta tisíc lidí. Jde hlavně o dvě skupiny – zaměstnanci a podnikatelé z přímo zasažených odvětví jako je turistický ruch a ti, kdo měli finanční problémy už před epidemií.

Třeba Josef Pašek z Chebu měl tu smůlu, že spadá do obou zmíněných rizikových kategorií. Jako masér se živí už patnáct let. Kvůli zdravotním problémům se ale před rokem a půl ocitl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Už tak složitou situaci mu navíc zkomplikovaly ještě dluhy, o kterých původně ani nevěděl, šlo o inslolvenci jeho předchozí přítelkyně.

Po odečtení dluhů měsíčně dostával sedm tisíc korun. Z těch ale musel platit nájem i elektřinu. Na živobytí mu zbylo zhruba 750 korun měsíčně. Našetřeno v tu chvíli už neměl nic. Těsně před ukončením neschopnosti doufal, že se opět vrátí do práce. Právě v té době ale přišla pandemie.

Na příspěvek od státu neměl nárok a pomoci se nedočkal ani ze strany úřadů. Pomohli až přátelé a charita. „Pomohli i díky sbírce zaplatit dluh na nájmu, abych se nemusel vystěhovat,“ upřesnil Pešek, který věří, že se ke své práci opět brzy vrátí.

Potíže mají také lidé nad šedesát let a podnikatelé

Zvýšil se také ale počet těch, co obtížněji vycházejí s rodinným rozpočtem. Hlavně mezi lidmi nad šedesát let. U nich ale není na vině ekonomický propad, ale spíš rostoucí ceny potravin a obecně obavy z budoucnosti.

„Je zajímavé, že Češi zatím pesimističtí nejsou, není to pro nás úplně typické, že nepropadli depresi, že žijí pořád v očekávání, že to nejhorší máme za sebou, ale že důsledky nebudou tak zlé, jak ukazují makroekonomické scénáře,“ zamýšlí se ředitel služeb pro finanční sektor KPMG Česká republika Mojmír Hampl.

Potíže má ale řada podnikatelů a živnostníků. Například kvůli zavřeným restauracím se propadly tržby i jejich dodavatelům. Třeba obchod s italskými lahůdkami a s vlastní výrobou mozzarely kvůli pandemii coronaviru přišel hlavně o zakázky z restaurací; obrat se mu propadl asi o dvacet procent.

Na druhou stranu, v obchodě mu zavřené restaurace překvapivě spíš pomohly. „Lidé začali víc vařit doma. Na jedné straně ztrácíme, na druhé straně získáváme. To je život,“ vysvětluje spolumajitel firmy Mozzarellart Marco D´Amelj Melodia. „Koupíme trošičku míň, ale kupujeme pořád,“ říká jedna ze zákaznic.

Pro podobnou krizovou situaci měla navíc firma připravené úspory. Ani propad příjmů ji tak teď aktuálně neohrožuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...