Ceny elektřiny i plynu by se v příštích měsících mohly stabilizovat, shodli se dodavatelé energií

Nahrávám video
90´ ČT24: O kolik zdraží energie?
Zdroj: ČT24

Elektřina i plyn v příštím roce zdraží, zvýší se regulovaná i neregulovaná složka ceny. Analytici odhadují, že zákazníci by mohli za energie zaplatit v průměru o třetinu víc než letos. O zdražování diskutovali dodavatelé energií a politici v Devadesátce ČT24.

Zvýšení cen elektřiny a plynu se v příštím roce dotkne regulované i neregulované složky. Celkem by tak mohli lidé platit podle analytiků v průměru minimálně o třicet procent víc než letos.

Zdražování oznamují dodavatelé už několik měsíců. Teď se přidal i Energetický regulační úřad (ERÚ) a zveřejnil, jak poroste výše regulované části cen – u elektřiny se zdraží o dvě procenta, u plynu o jedno. Odhadem se tak do vyšších měsíčních záloh promítne tento krok řádově desetikorunami.

Zástupci dodavatelů se shodli na tom, že nejjistější volbou pro zákazníky jsou služby s fixací. „Jsme přesvědčení, že je fixace výhodná. Vyplývá to z toho, že nakupujeme dlouho dopředu, pro zákazníka elementární jistota a dokonce i jistota poklesu ceny v příštích třech letech,“ uvedl mluvčí společnosti Innogy Martin Chalupský.

Firmy zároveň vyzvaly zákazníky, kteří skončili v režimu dodavatelů poslední instance (DPI), aby co nejdříve přešli na standardní produkty. Podle mluvčího skupiny ČEZ Romana Gazdíka v současnosti 85 procent lidí od DPI odchází. „Nakupujeme dopředu, už na celý příští rok, naprosté většiny našich stálých zákazníků se tak zvyšování ceny příliš nedotkne. Bude sice vyšší, ale ne markantně vyšší,“ uvedl.

Právě ČEZ, který působí jako dodavatel poslední instance hlavně v Čechách a na severu Moravy a ve Slezsku, od ledna v průměru zdraží o třicet procent. Třeba dodávky plynu od Innogy pro produkt Standard se zdraží v průměru o patnáct procent, elektřina u stejných sazebníků zhruba o devatenáct. E-ON, který dodává energie hlavně na jihu země, už oznámil, že pro domácnosti se spotřebou zhruba jedné a půl kilowatthodiny se od nového roku elektřina zdraží asi o šest set korun za rok.

obrázek
Zdroj: ČT24

O ceně energií rozhodují vnější vlivy, říkají dodavatelé

„Váha a dopad na domácnosti je enormní a počítáme i s tím. Máme připravené nabídky individuálních řešení, jako je splátkový kalendář. Snažíme se zákazníkům pomoci rozkoukat se,“ uvedl ředitel marketingu MND Jan Sýkora.

Hlavním vlivem na růst cen je podle něj geopolitická situace a hlavně výpadky dodávek plynu do Evropy. „Nepodceňoval bych ani vliv emisních povolenek,“ dodal Sýkora. Jeho vyjádření koriguje mluvčí ČEZ Gazdík, podle kterého vnější vlivy cenu ovlivňují ze dvou třetin, řešení situace je ale podle něj na politicích na evropské úrovni.

„Lze předpokládat, že ceny se budou držet na stávající úrovni, a to bude dobrá zpráva. Pokud budu optimistou, v horizontu měsíců můžeme očekávat mírné zlevnění,“ odhaduje další vývoj mluvčí Innogy Chalupský, se kterým se shodli i další zástupci firem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Do budoucna je třeba podpořit jádro, míní Kolovratník i Munzar

S dopadem globálních vlivů na růst energií souhlasí i členové sněmovního hospodářského výboru. „Možnosti českých politiků jsou omezené. Musíme hlavně řešit příčiny, a to je zajištění stabilních dodávek. Hovoříme proto o podpoře jaderné energie,“ uvedl člen výboru Vojtěch Munzar (ODS).

O větším prosazování jaderné energie v Evropské unii se kladně vyjádřil i místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). S krátkodobým řešením pro lidi, kteří nemají na zaplacení doplatků za elektřinu a plyn, podle něj můžou pomoci programy ministerstva práce a sociálních věcí.

„Tyhle programy fungují a i tohle je výzva pro lidi, že úřady práce mohou pomocí příspěvků na bydlení jednorázově pomoct,“ apeloval. Dlouhodobé řešení ale podle něj nezávisí na současných krocích státu, ale další energetické strategii na úrovni Evropské unie. „Až bude Česká republika předsedat EU, energetika a systém emisních povolenek bude jedno z klíčových témat. Musíme se na to zaměřit,“ uzavírá Munzar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 14 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...