Cena hliníku se pohybuje blízko čtyřletého maxima

Konflikt na Blízkém východě nezvyšuje jen pozorně sledované ceny ropy a zemního plynu, ale například i hliníku, což je kov pro globální ekonomiku velmi důležitý. Také jeho cena vystřelila po americko-íránském útoku vzhůru a pohybuje se kolem 3400 dolarů za tunu, což je blízko čtyřletého maxima. Severomořská ropa Brent se pak ve středu přiblížila ke 110 dolarům za barel.

Růst cen hliníku spojuje web americké byznysové televize CNBC s narušením globálních dodávek. Hliník je nezbytný materiál v elektronice, dopravě a stavebnictví, stejně jako v dalších odvětvích, například při výrobě solárních panelů a obalů. Faktická paralýza lodní dopravy v Hormuzském průlivu totiž vedla k významnému narušení jeho dodávek.

Bahrajnská společnost Aluminium Bahrain (Alba), která provozuje největší hliníkárnu na světě, snížila produkci o devatenáct procent ze své roční kapacity 1,6 milionu tun. To jen posiluje obavy z globálního nedostatku hliníku.

V posledním desetiletí dosáhly ceny hliníku svého vrcholu v březnu roku 2022, kdy přesáhly hodnotu 3700 dolarů. Šlo o reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Poté ceny s menšími výkyvy postupně klesaly. V březnu minulého roku, kdy byly kolem 2360 dolarů, zahájily vzestup, který pak byl letos v březnu po americko-izraelském útoku na Írán umocněn skokem přes 3500 dolarů, na čtyřleté maximum. Nyní se pohybuje kolem 3400 dolarů.

Globální poptávka je zatím slabá

Nižší zásoby a možnost dalších výpadků dodávek na Blízkém východě by mohly podle analytické společnosti CRU Group cenu hliníku zvýšit až ke 4000 dolarům za tunu. Hlavní analytik CRU Guillaume Osouf nedávno uvedl, že cena hliníku na Londýnské burze kovů (LME) by byla nyní pravděpodobně mnohem vyšší, nebýt slabé globální poptávky po tomto kovu.

„Déletrvající konflikt pravděpodobně zásadně změní náš výhled trhu na zbytek roku, a to kvůli trvalému dopadu na globální nabídku a potenciálním negativním vlivům na poptávku,“ dodal.

O dalším vývoji ceny rozhodne Čína?

Odpověď na otázku, jak se budou ceny dál vyvíjet, leží podle dalších analytiků v Číně. Ta je největším producentem hliníku a obvykle drží produkci omezenou na 45,5 milionu tun ročně, aby snížila emise a vyhnula se nadměrným kapacitám.

„Pokud čínská vláda usoudí, že ceny jsou příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi a svět pak bude hliníkem zaplaven,“ řekl v pořadu CNBC Europe Early Edition generální ředitel těžební společnosti ACG Metals Artem Volynets.

Navzdory nedávnému růstu cen na LME ani jeden z analytiků neočekává, že by se hliník stal významným aktivem pro drobné investory, jako je tomu u stříbra nebo mědi.

Volynets řekl, že by ho překvapilo, kdyby se drobní investoři více zapojili do obchodování s tímto průmyslovým kovem. Analytik Osouf z CRU poznamenal, že objem takzvaně dlouhých pozic je teď jen o něco nižší než na konci ledna, takže zapojení fondů zůstalo od začátku konfliktu omezené. Dlouhou pozicí se rozumí spekulace na další růst ceny.

„Zajímavé je, že investoři spekulující na pokles ceny zvýšili svou expozici o patnáct tisíc kontraktů, což naznačuje, že větší část investorů teď sází na zlevnění,“ dodal.

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy ve středu navzdory počátečnímu poklesu opět rostly. Reagovaly tak na zprávy o dalších útocích na ropná zařízení na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si krátce po 15:30 SEČ připisovala více než šest procent a blížila se ke 110 dolarům za barel. Později mírně klesla, v 17:30 se pohybovala kolem 108 dolarů, což byl mezidenní růst o zhruba 4,40 procenta. Před útokem na Írán a omezením provozu v Hormuzském průlivu se přitom pohybovala okolo 70 dolarů.

Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala během dne růst zhruba o tři procenta a dostala se nad 99 dolarů za barel. V 17:30 vykazovala zhruba 97,60 dolaru, tedy mezidenní vzestup o 1,5 procenta.

Íránská agentura Tasnim ve středu informovala o útocích na některá zařízení, která patří íránskému ropnému průmyslu. Íránské revoluční gardy vyzvaly k evakuaci některých ropných zařízení v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Kataru. „Jakákoliv další eskalace útoků na energetickou infrastrukturu by vedla k dalšímu růstu cen,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Ole Hvalbye ze společnosti SEB.

USA uvolní kvůli drahé ropě pravidla

Bílý dům oznámil, že americký prezident Donald Trump na šedesát dní pozastaví regulaci lodní přepravy ve snaze usnadnit zásobování ropou, jejíž ceny rostou kvůli válce s Íránem. Washington v této souvislosti také oznámil zrušení zákazu obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností, napsala agentura AP.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ve středu uvedla, že Trump pozastaví platnost takzvaného Jonesova zákona ve snaze zajistit plynulé zásobování důležitými zdroji v době pokračujících útoků na Írán. „Tento krok umožní dovážet bezplatně do amerických přístavů klíčové suroviny jako ropu, zemní plyn, hnojiva či uhlí po dobu šedesát dnů,“ citovala Leavittovou agentura Reuters.

Zákon přijatý ve 20. letech minulého století má chránit americké rejdařské společnosti tím, že zavádí povinnost přepravovat zboží mezi americkými přístavy na lodích plujících pod americkou vlajkou, uvedla AP. Normě se podle agentury často kladou za vinu vysoké ceny zemního plynu.

Ve středu rostla také cena plynu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku. V 17:30 se pohybovala kolem 54,60 eura za megawatthodinu, tedy mezidenní růst kolem 5,80 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 14 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
včeraAktualizovánovčera v 19:26

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
včera v 09:00

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
včera v 07:47
Načítání...