Britský investor vstupuje do české reprodukční medicíny, jde o transakci za miliardy

Britský investiční fond CVC získal podíl ve společnosti FutureLife, která je členem skupiny Hartenberg ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO). FutureLife se zaměřuje na asistovanou reprodukci. Cenu transakce firma neuvedla, podle týdeníku Hrot by měl investiční fond získat těsnou minoritu.

Týdeník Hrot na svém webu již dříve uvedl, že fond CVC údajně ocení FutureLife dvouciferným násobkem provozního zisku před odpisy a úroky (EBITDA), který podle odhadů z trhu přesahuje 25 milionů eur (asi 630 milionů korun). Prodej podílu CVC by tak měl ohodnotit celou firmu v přepočtu na více než osm miliard korun.

Podle týdeníku Hrot si těsně přes 50 procent podílu ponechá tuzemský Hartenberg Capital společně s některými lékaři a zakladateli klinik. Hartenberg spoluvlastní a řídí Jozef Janov, ve skupině ale hospodaří zejména s penězi z Babišových svěřenských fondů. Týdeník vstup fondu CVC do FutureLife označil za obchod, který české zdravotnictví nepamatuje.

Společnost FutureLife se sídlem v Praze je předním evropským poskytovatelem zdravotních služeb v asistované reprodukci a lékařské genetice. Působí na osmi evropských trzích – kromě Česka také na Slovensku, v Irsku, Nizozemsku, Finsku, Rumunsku, Estonsku a Spojeném království. Na 42 klinikách po celé Evropě ročně provede více než 39 tisíc cyklů umělého oplodnění. Také poskytuje další služby v oblasti laboratorní diagnostiky, navazujících operačních zákroků včetně doplňkové biologické léčby.

Firma mluví o nové etapě růstu

„Partnerství se společností CVC pro nás bude začátkem nové etapy růstu. Vývoj společnosti FutureLife je výjimečným příběhem. V rychlém sledu jsme vybudovali síť v osmi evropských zemích a náš model partnerství se silnou autonomií klinik oslovuje mnoho lékařů a partnerů. Nyní již přemýšlíme o vytvoření globální firmy,“ řekl výkonný ředitel FutureLife Matěj Stejskal. Firma v Česku provozuje například kliniky Iscare, Gennet či Reprofit.

Asistovaná reprodukce se podle něj nachází v přelomové fázi svého rozvoje. „Další výzvou pro nás je harmonizace postupů mezi našimi klinikami a větší organický růst. Pevně věřím, že společnost CVC je díky svým velkým zkušenostem v oblasti zdravotnictví tím správným partnerem pro tuto etapu našeho rozvoje,“ poznamenal Stejskal.

Globální ambice

Management společnosti má podle řídícího partnera Hartenberg Janova velmi ambiciózní plán rozvoje, který počítá s organickým i akvizičním růstem. „Je ten správný čas přijmout nového partnera, který by s námi společnost dále rozvíjel. Věříme, že CVC je tím vhodným partnerem, s nímž můžeme urychlit dosažení našeho cíle, tedy stát se největším poskytovatelem zdravotní péče v oblasti léčby neplodnosti a péče o ženu na světě,“ konstatuje Janov.

CVC je přední soukromá kapitálová a investiční poradenská společnost se sítí pětadvaceti poboček v Evropě, Asii a USA, která spravuje aktiva v hodnotě přibližně 125 miliard amerických dolarů (asi 2,8 bilionu korun). Fondy, které CVC spravuje nebo jimž poskytuje poradenství, investují do více než sta společností po celém světě, jejichž celkový roční obrat přesahuje 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) a které zaměstnávají téměř půl milionu lidí.

Hartenberg Holding je společností zaměřenou na investice do aktiv v regionu střední Evropy, především v České republice, na Slovensku a v Polsku. Hartenberg působí ve společnostech jako dlouhodobý investor. Podniká zejména ve zdravotnictví, e-commerce, retailu, FMCG a nemovitostech. Hodnota portfolia přesahuje půl miliardy eur (12,6 miliard korun). Skupina zaměstnává více než 4500 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...