Británie i EU oznámily nové sankce, MMF schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako pomoc

Británie oznámila nový balík sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Úřady mohou nově zadržet jakákoliv letadla na britských letištích napojená na ruské občany a firmy, vláda rovněž zakázala vývoz zboží a služeb spojených s letectvím a vesmírnými technologiemi do Ruska. Další sankce vůči Rusku uvalí také vlády členských zemí EU. Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako nouzovou pomoc. Na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům v Evropě značně přispějí také USA.

Zákaz provozu letadel se týká všech strojů, které vlastní, provozuje nebo si pronajímá kdokoli napojený na Rusko nebo na osoby a firmy na britských sankčních seznamech. „Vykázání letadel pod ruskou vlajkou ze Spojeného království a prohlášení létání s nimi za trestný čin způsobí další ekonomické útrapy Rusku a osobám blízkým Kremlu,“ uvedla ve vyjádření ministryně zahraničí Liz Trussová.

Její úřad oznámil, že představí nový návrh zákona, který opatření zavádí a který rovněž umožní odebrat z britského registru jakékoliv letadlo, které patří ruským občanům a firmám na sankčních seznamech.

Podle politického redaktora serveru BBC Nicka Watta nový balík sankcí nemíří především na letadla vlastněná Rusy, ale spíše na soukromé stroje nacházející se v „šedé zóně“, které jsou registrovány ve třetích zemích, ale pronajímají si je bohatí Rusové. Podle BBC již úřady v souvislosti s novými postihy vyšetřují jedno letadlo na soukromém letišti Farnborough jihozápadně od Londýna, které podle nich zřejmě používá jeden z ruských oligarchů.

Zákaz exportu zboží a služeb z oblasti letectví se dotkne také pojišťovnictví, britské firmy nebudou moci nově pojistit ruské stroje nebo prodloužit stávající smlouvy.

Tlak stupňuje i EU

Také vlády členských zemí EU uvalí kvůli ruské agresi na Ukrajině další sankce. Na sankčním seznamu se nově objeví jména 160 ruských politiků a oligarchů. Unie rozšíří i vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT na běloruské banky, oznámila Rada EU. Podle jednoho z unijních činitelů budou prezidenti a premiéři členských zemí ve čtvrtek jednat i o dalších krocích, jež mají Rusku zkomplikovat financování války.

Mezi lidmi, kterým EU zmrazí majetek na svém území a zakáže cesty do unijních států, je 146 členů Rady federace, horní komory ruského parlamentu, která ratifikovala smlouvy se samozvanými „republikami“ na východě Ukrajiny. Kromě nich se postihy vztahují i na čtrnáct oligarchů napojených na Putinův režim. Jsou mezi nimi miliardáři podnikající v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu.

Unijní opatření se po několika předchozích vlnách sankcí budou vztahovat na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU se rovněž shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska.

Sedmadvacítka také zmrazí platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučí ze systému SWIFT tři velké běloruské banky. Kromě toho zahrne do dosud platných sankcí také obchodování s kryptoměnami, jejichž prostřednictvím mohla Moskva unijní opatření částečně obcházet.

Běloruští občané budou rovněž mít výrazně komplikovanější ukládání peněz v bankách v EU, kde nebudou moci mít více než 100 tisíc eur (2,5 milionu korun).

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell krok avizoval již během plenárního zasedání, kde poslanci debatují o úloze EU v měnícím se světě a bezpečnostní situaci po ruské invazi na Ukrajinu. Poslancům sdělil, že dopad sankcí se sice bude projevovat postupně, ale přijímaná opatření budou mít trvalý účinek.

Posílení evropské obrany

Vrcholní představitelé EU také vyzvali k posílení evropské obrany. Borrell a předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová hovořili o nutnosti zvýšit investice do obrany a do inovativních technologií. Estonská premiérka Kaja Kallasová europoslancům řekla, že je třeba zvýšit obranné výdaje tak, aby ve všech zemích dosahovaly minimálně dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Borrell i Kallasová také uvedli, že je nutné zbavit se závislosti na ruském plynu.

„Agrese ruského prezidenta Vladimira Putina roztříštila mír, který znala naše generace. Změnila všechno. A evropská reakce musí odpovídat vážné a narůstající hrozbě pro naši bezpečnost,“ prohlásila Metsolaová. 

V podobném duchu vystoupila i estonská premiérka, která uvedla, že Evropa musí změnit „svůj odstrašující postoj na obranný plán“. „Při posilování evropské obrany musíme v rámci EU najít shodu, že dosažení míru někdy znamená ochotu použít vojenskou sílu,“ prohlásila.

„Uvědomuji si, že ne všichni evropští členové jsou spojenci NATO… Mohu jen být vděčná za rozhodnutí Estonska připojit se k obranné alianci, ale být její součástí rovněž přináší povinnosti. Cíl dvou procent HDP na obranu se musí stát minimálním požadavkem,“ dodala Kallasová.

Bloomberg: USA zvažují sankce na Rosatom

Spojené státy zvažují uvalení sankcí na ruského dodavatele jaderné technologie a paliva Rosatom. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.

Podle zdrojů nepadlo ještě konečné rozhodnutí. Bílý dům nyní konzultuje s firmami z jaderného průmyslu, jaký by byl dopad sankcí na ruskou státní společnost, která je velkým dodavatelem paliva a technologie pro jaderné elektrárny po celém světě. Není jasné, co by sankce znamenaly pro americké jaderné elektrárny a dovozce paliva, dodal Bloomberg. 

Informovaný zdroj řekl v úterý agentuře Reuters, že zákaz dovozu ruské ropy a dalších energetických produktů do USA, který oznámil prezident Joe Biden, se nevztahuje na dovoz uranu pro jaderné elektrárny.

Nouzová pomoc od MMF

Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů (32 miliard korun) jako nouzovou pomoc. Země ji může využít k financování výdajů a posílení platební bilance. Podle agentury Reuters to uvedl šéf ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko. Ukrajina se po zahájení ruské invaze 24. února obrátila na své spojence a mezinárodní instituce, aby jí pomohli podpořit ekonomiku. Pomoc už obdržela i od Světové banky (SB).

„Jsme nesmírně vděční MMF za jeho rychlou reakci na naši žádost. Těšíme se, že všechny požadované procedury dokončíme co nejdříve,“ uvedl Ševčenko. „Pro Ukrajinu je to nyní životně důležité, když prochází tak hrozným obdobím,“ dodal.

Balíček půjček a grantů ve výši 723 milionů dolarů v pondělí pro Ukrajinu schválila Světová banka. Balíček obsahuje doplněk k předchozí půjčce SB ve výši 350 milionů dolarů, zvýšený o zhruba 139 milionů dolarů prostřednictvím záruk z Nizozemska a Švédska. Balíček rovněž zahrnuje granty ve výši 134 milionů dolarů z Británie, Dánska, Lotyšska, Litvy a Islandu a souběžné financování ve výši sto milionů dolarů z Japonska, dodal Reuters.

Mezinárodní měnový fond (MMF) a SB minulý týden oznámily plán poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši tří miliard dolarů (přes 70 miliard Kč). „Na Ukrajině již kromě lidských ztrát vznikly také značné ekonomické škody. Námořní přístavy a letiště jsou uzavřené a poškozené a řada silnic a mostů je poškozená či zničená. Ačkoli je v této fázi velmi obtížené přesně posoudit finanční potřeby, je již nyní jasné, že Ukrajina čelí značným nákladům na obnovu a rekonstrukci,“ uvedl MMF v sobotní zprávě o ekonomických dopadech války na Ukrajině.

Fond rovněž varoval, že ruský útok na Ukrajinu má již nyní velmi vážné dopady na světovou ekonomiku a v případě eskalace tohoto konfliktu budou hospodářské důsledky ještě ničivější. Upozornil, že válka na Ukrajině již vedla k růstu cen energie a komodit, včetně obilí, což zvyšuje inflační tlaky.

USA pomůžou i přijímacím zemím

Na pomoci Ukrajině se v úterý dohodli také američtí zákonodárci. USA poskytnou 13,6 miliardy dolarů (314 miliard korun) na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům USA v Evropě. Částka je součástí federálního rozpočtu na letošní rok, který musí Kongres přijmout do konce pracovního týdne, jinak federálním úřadům hrozí výpadek financování. Součástí balíku jsou i peníze pro země, které přijímají nejvíce ukrajinských uprchlíků.

Dohoda na pomocném balíku pro Ukrajinu měla v jinak politicky rozděleném Kongresu širokou podporu zákonodárců obou hlavních politických stran. Demokratický prezident Joe Biden minulý týden požádal Kongres o deset miliard dolarů (231 miliard korun), nicméně shoda mezi zákonodárci byla v této věci tak bezproblémová, že se částka postupně zvyšovala, až nakonec dosáhla současné výše, píše agentura AP.

Peníze určené na pomoc Ukrajině posílí některé programy Pentagonu a amerického ministerstva zahraničí, které jsou zaměřeny na poskytování vojenské pomoci či ochranu proti kyberútokům. Zvýší se rovněž dodávky potravin a podpora spojenců USA z NATO.

Asi čtyři miliardy dolarů (92 miliard korun) jsou určeny na pomoc s největší evropskou uprchlickou krizí od konce druhé světové války vyvolanou ruským útokem. Peníze poputují zčásti Ukrajině a také do okolních zemí, na jejichž území míří velké množství utečenců, píše AP. Těch z Ukrajiny před boji uteklo již přes dva miliony. Česká republika zatím udělila uprchlíkům z Ukrajiny přes 90 tisíc speciálních víz, reálně jich podle vlády přišlo do země kolem 150 tisíc. Nejvíce lidí na útěku míří do Polska.

Peníze pro Ukrajinu ještě musí schválit obě komory Kongresu, přičemž pomocný balík je součástí federálního rozpočtu v hodnotě kolem 1,5 bilionu dolarů (34,7 bilionu korun). Ten chtějí lídři obou komor projednat do páteční půlnoci. Sněmovna reprezentantů bude podle médií o věci zřejmě hlasovat již ve středu, u Senátu je harmonogram ještě nejasný.

Kreml: USA vedou proti Rusku ekonomickou válku

V úterý Americký prezident Joe Biden oznámil, že USA zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve středu vzkázal, že na ně Moskva bude reagovat opatřeními, která budou v souladu s jejími zájmy. Spojené státy podle Peskova vyhlásily Rusku ekonomickou válku. 

„USA rozhodně vyhlásily Rusku ekonomickou válku a vedou ji,“ řekl Peskov na tiskové konferenci. Podle Kommersantu pak na dotaz, jaké má Rusko možnosti, aby tuto válku neprohrálo, vzhledem k tomu, že západní země nadále rozšiřují protiruské sankce, odpověděl: „(Musíme) dělat to, co je v našem nejlepším zájmu.“

Kremelský mluvčí podle agentury Reuters dále prohlásil, že Rusko bylo, je a bude spolehlivým dodavatelem energie.

Americká ratingová agentura Fitch v úterý snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o dalších šest stupňů, protože v důsledku mezinárodních sankcí považuje neschopnost země splácet své závazky za bezprostřední hrozbu. Fitch už minulý týden posunula rating Ruska do neinvestiční kategorie, stejně jako další americká agentura Moody's.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 11 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...