Brexit může být novou příležitostí pro české firmy, tvrdí ředitelka obchodní komory

Nahrávám video

České firmy se připravují na změny, které přinesl odchod Spojeného království z Evropské unie. Čekají je důkladnější kontroly na hranicích nebo vyplňování celních protokolů. Některé z nich budou muset své zboží také upravit podle britských norem. Zdražování produktů i služeb hrozí kvůli kontrolám nebo jiným problémům s logistikou. Podle výkonné ředitelky Britské obchodní komory v Česku Marcely Černochové ale brexit přinesl i pozitivní změny. Firmy mohou například využít příležitosti k prosazení na britském trhu.

„Je možné se na vše dívat i pozitivně jako na novou příležitost. Hodně českých exportérů vnímá Británii spíše jako doplňkový trh. Nové náklady spojené s administrativou, certifikací a logistikou přimějí spoustu společností se na tento trh zaměřit, otevřít si zde pobočku a využít příležitosti,“ uvedla.

Černochová pobrexitovou Velkou Británii jako rizikový trh nevnímá, podle ní se jedná o prostředí se spoustou perspektiv. Problémy způsobené odchodem z EU údajně řeší obě strany. „Záleží na sektorech i individuálním nastavení firem. Některé britské společnosti to berou jako výzvu. Nepanuje zde příliš pesimistická nálada,“ řekla Černochová.

Británie je pro Česko dlouhodobě jednou z nejdůležitějších exportních destinací. Vývozní bilance je přitom ve výrazném přebytku, z Česka do ostrovní země putuje více zboží, než se z ní dováží. Český export v roce 2019 přesáhl až dvě stě miliard korun. Z Británie do tuzemska naopak připutovalo zboží za více než sedmdesát miliard korun.

Černochová: Jednotný trh EU s Británií je minulostí

Nově vzniklá dohoda o vzájemných vztazích, kterou 24. prosince Velká Británie uzavřela s Evropskou unií, přitom čítá zhruba 1250 stran, dalších 800 stran tvoří přílohy. Podle Černochové je nicméně dobře, že se „podařilo dohodu uzavřít na poslední chvíli a skončily čtyři roky nejistoty“. Pro obchod je to prý dobrá zpráva.

„Je nutné se smířit s tím, že jednotný trh EU s Británií je minulostí. Místo něho jsou zde dva samostatné trhy a regulační právní prostory. S tím musíme pracovat,“ podotkla. Největším problémem bude podle ní byrokracie, která zasáhne firmy na obou stranách. Situaci bude komplikovat zejména zdržení způsobené celními povinnostmi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nová pravidla i přes komplikace některé z českých podniků od obchodování za Lamanšským průlivem neodradí. Mezi nimi je například autosalonová firma Albion Cars, jejíž spolumajitel Martin Veselý z britského trhu odejít nehodlá. „V žádném případě. Budeme mít určitě spoustu zákazníků, pro které bude důležitá tradice britských vozů,“ řekl v pořadu Byznys ČT24.

Podobně se vyjádřil také Tomáš Bártek, marketingový ředitel společnosti Lentiamo, která se zabývá prodejem optiky. „V záměrech nepřemýšlíme o tom, že bychom odešli z Británie. Přibyl tam akorát celní formulář, ale jsme na to už zvyklí z jiných zemí, kde obchodujeme,“ řekl.

Brexit ovlivnil cestování, vzdělání i roaming

Dohoda EU a Velké Británie vešla v platnost na začátku letošního roku. V ostrovním státě například už neplatí evropský průkaz zdravotní pojišťovny. Je tak nutné si sjednat komerční pojistku. Do konce září bude možné vycestovat na občanský průkaz, poté už jen s pasem.

Ministerstvo zahraničí nicméně doporučuje mít pas u sebe i teď. Británie rovněž vystoupila ze společné roamingové zóny a tamní univerzity už nebudou zahrnuty v nabídce studijního programu Erasmus. Ke studijním a pracovním pobytům delším než půl roku bude od léta potřeba vízum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...