Banky se brání zdanění mimořádných zisků. Nejsou mimořádné, vzkazují

Nahrávám video

České banky kritizují vládní ambici zdanit jim mimořádné zisky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace (ČBA) Moniky Zahálkové navíc nelze nynější zisky bank nazvat mimořádnými. Odmítla předpoklad, že banky letos vydělají kolem 200 miliard korun. Naopak předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl považuje takovou daň za důležitou pro veřejné rozpočty, ale i s ohledem na inflaci. Dani z mimořádných zisků se věnoval Byznys ČT24.

Národní rozpočtová rada odhaduje, že by stát mohl na daních z bankovního sektoru letos získat až 66 miliard korun v případě, že by vláda prosadila zdanění mimořádných zisku s 60procentní sazbou. Byl by to víc než trojnásobek oproti výběru při standardní sazbě daně z příjmu právnických osob.

Banky ale takové číslo zpochybňují. Podle Moniky Zahálkové kalkuluje stát, respektive rozpočtová rada, s tím, že banky letos vydělají 200 miliard korun, což považuje za přehnané. Odkázala na data České národní banky, která se zmiňuje o 110miliardovém zisku, a na odhady České bankovní asociace, která počítá zhruba se 120 miliardami.

Zásah do ekonomiky, nebo krok ke stabilizaci?

Ani takovou částku by ale banky nechtěly danit nad rámec běžných 19 procent. „Děláme všechno pro to, abychom vládu přesvědčili, že se nejedná o mimořádné zisky a že je to zásah do fungování tržní ekonomiky,“ řekla výkonná ředitelka bankovní asociace.

Vládu viní, že chce za mimořádný zisk označit to, co banky vydělají nad rámec loňského zisku, přičemž však rok 2021 ještě ovlivnila pandemie.

„Když srovnáme zisk v poměru s aktivy, došlo jenom k 20procentnímu nárůstu. Ve srovnání s rokem 2019 je to kolem 25 procent. Nelze říct, že jsou tam stoprocentní nárůsty zisků,“ dodala.

Zastánci daně z mimořádných zisků naproti tomu označují takový odvod za veskrze přínosný. „Tento příjem je možná nejméně škrtící pro ekonomiku a zároveň pomáhá tomu, aby veřejné rozpočty nedělaly další zadlužení (…) a tím přifukoval nové peníze a novou inflační nestabilitu do ekonomiky,“ řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Výhodou takzvané windfall tax – anglický název se používá, protože poprvé zavedla takové zdanění vláda Margaret Thatcherové ve Velké Británii – tedy podle něj bude jednak stabilizace rozpočtů, jednak i inflace.

Banky slibují pomoc s rozvojovou bankou i dopravními stavbami

Banky podle Zahálkové přišly s alternativou. Jsou mimo jiné ochotné vstoupit jako menšinoví podílníci do Národní rozvojové banky. V úvahu připadá také podpora Státního fondu dopravní infrastruktury a ČBA odkazuje i na minulé investice bank do digitalizace, z nichž těží i stát mimo jiné v podobě bankovní identity.

Že by vyzněly sliby do prázdna, Zahálková odmítla, ačkoli existuje precedens. V minulosti banky zažehnaly zavedení sektorové daně tím, že slíbily, že přispějí do Národního rozvojového fondu. To se nestalo.

„Banky byly připraveny a týkalo se to asi sedmi miliard. (…) Byla chyba na straně státu, že nebyly připraveny projekty,“ obvinila stát.

Bankám se nelíbí ani to, že se zatím počítá, že by daň z mimořádného zisku odváděly až do roku 2024. „Pokud by to mělo být na tři roky, tak to ovlivní bankovní sektor v tom, že se posunou, nebo se mohou i zastavit určité investice,“ varovala šéfka asociace.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale bude délka zdanění ve skutečnosti záviset hlavně na tom, jak dlouho budou banky mít mimořádné zisky. „Pokud vnější okolnosti zmizí a zmizí i mimořádné příjmy, tak daň (…) se nebude platit, protože nebude mimořádný zisk,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...