Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy poškodí kraje a obce, bojí se Hamáček. Odmítl, že by porušil koaliční dohodu

Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy by podle vicepremiéra a předkladatele konkurenčního návrhu Jana Hamáčka (ČSSD) ohrozil státní rozpočet. V Otázkách Václava Moravce dal Hamáček najevo, že svoji variantu zrušení superhrubé mzdy a jejího nahrazení dvěma pásmy zdanění považuje za rozpočtově odpovědnější. To, že dva nejvyšší vládní představitelé předložili dva různé návrhy, je podle něj důsledkem toho, že se na nejlepší podobě neshodli.

Na tom, že se má zrušit superhrubá mzda, se vláda sice v létě shodla, ale na tom, jak to udělat, už ne. Premiér a první vicepremiér poslali do sněmovny každý svůj návrh, který chtějí doplnit do vládního daňového balíčku. Liší se tím, jak vysoká má být základní daňová sazba. Babiš chce patnáct procent – tedy platit státu stejný podíl z hrubé mzdy, jako se dnes platí ze superhrubé – Hamáček devatenáct. Vyšší sazba má být podle obou 23procentní.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vicepremiérův návrh zpochybnila. Mimo jiné se jí nelíbí, že nepočítá s uznáváním výdajů dvou třetin zaplaceného pojistného pro OSVČ. „Tento návrh de facto znamená, že se OSVČ zvedají daně,“ upozornila. Patnáctiprocentní základní sazby se naopak zastala. 

Návrhy na zrušení superhrubé mzdy
Zdroj: ČT24

To Jan Hamáček odmítl. Domnívá se, že samostatně výdělečně činné osoby budou platit paušální daň, proto se jich jeho návrh vůbec nedotkne. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je přesvědčena, že premiérův návrh zvýší rozdíly mezi lidmi vydělávajícími málo a hodně peněz.

„Nejvíce by na tomto návrhu vydělali lidé, kteří mají sto tisíc a více a to myslím, že je špatně,“ řekla Maláčová.

Hamáček ve srovnání s Babišovou verzí považuje svůj návrh za šetrnější z pohledu státního rozpočtu. Pokud by se daně platily tak, jak navrhuje předseda vlády, došlo by k výpadku 90 miliard ročně (z Babišova pozměňovacího návrhu vyplývá, že by byl výpadek asi o deset miliard nižší) a Hamáček tvrdí, že stanovení spodního pásma na 19 procent by vedlo pouze k patnáctimiliardovému výpadku.

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Rozhovor s Janem Hamáčkem
Zdroj: ČT24

Snížit daně je podle Schillerové potřeba

Hamáček má s patnáctiprocentní sazbou problém proto, že mu politici ANO neřekli, jak by chtěli chybějící peníze ve státním rozpočtu vynahradit. „Navrhli jsme nějaká řešení a žádné řešení nebylo přijato. Ministerstvo financí přišlo s tím, že nemá řešení kromě toho, že si na to půjčíme. Z mého pohledu v situaci, kdy rozpočet není v dobré kondici, si ještě půjčit 90 miliard, abychom mohli snížit daně, a rozpočet zdestruovali, není rozumný nápad,“ míní.

Dodal, že takový výpadek daňových příjmů by měl dopad i na kraje a obce. „Podle mě by v celé řadě případů nebyly schopny sestavit své rozpočty,“ podotkl.

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Rušení superhrubé mzdy bude řešit v úterý koaliční rada
Zdroj: ČT24

Ministryně Schillerová je naopak s tím, že bude ve státním rozpočtu méně peněz a budou se muset kvůli zrušení superhrubé mzdy změnit rozpočtová pravidla, smířena. „Chceme-li se bavit o snížení daní zaměstnanců – a já říkám, kdy jindy než teď, v nejtěžší krizi srovnatelné s 30. lety minulého století – tak se budeme nejdřív muset bavit o rozvolnění fiskálních pravidel,“ řekla Schillerová ve sněmovně.

Jan Hamáček však dal najevo, že si myslí, že případné výraznější snížení daní při schválení Babišova návrhu by bylo jenom dočasné. Příští vláda by se podle něj ocitla v bezvýchodné situaci a musela by „razantně a radikálně zvyšovat daně“.

Ministryně financí ale také Hamáčkův návrh zpochybnila kvůli navrhovanému zvýšení slevy na poplatníka o 200 korun. „Chtěla bych upozornit, že každá stokoruna slevy na poplatníka znamená více než pět miliard. Když by to bylo 200 korun, tak je to deset miliard,“ vyčíslila.

Schillerová věří, že se podaří rozpory vyřešit na koaliční radě. „Musíme se připravit a musíme se dohodnout, abychom se nedohadovali na plénu. To by nebylo vhodné,“ uvedl.

Začalo s tím ANO, brání Hamáček svůj návrh. Podle opozice se musí koalice dohodnout

Obě vládní strany se přou i o to, zda někdo porušil koaliční smlouvu, ze které vyplývá, že by daňové změny měly do sněmovny jít pouze, když se na nich shodne koalice. Jan Hamáček odmítl, že by to byl on, kdo předložením konkurenčního návrhu na zrušení superhrubé mzdy dohodnutá pravidla porušil.

„Pokud někdo porušil programové prohlášení vlády, tak je to pan předseda vlády. Svůj poslanecký návrh podal jako první a rozhodně na něm nemá podpis sociální demokracie. S poslaneckými návrhy začalo hnutí ANO,“ konstatoval Hamáček.

Podle něj je předložení dvou návrhů od předsedů obou vládních stran důsledkem toho, že se vláda na způsobu zrušení superhrubé mzdy neshodla. Považuje za přirozené nechat rozhodnout Poslaneckou sněmovnu i proto, že je vláda menšinová, a tak by stejně sama o sobě nemohla žádný návrh prosadit jen svými poslanci.

Blíže opozičním představám má ovšem Babišova verze. ODS již dříve předložila svůj návrh na zrušení superhrubé mzdy, který obsahuje pouze jednu sazbu. Podporu premiérova návrhu občanští demokraté nevyloučili, byť mají výhrady. „Bude to předmětem debaty v rámci poslaneckého klubu. Upřednostníme náš návrh a budeme se bavit o tom, zda za nějakých okolností podpořit i premiérův návrh,“ řekl Martin Kupka (ODS). ANO s ODS by v případě hlasování pro stejný návrh měly ve sněmovně většinu.

SPD by podle předsedy Tomia Okamury byla pro jednotnou patnáctiprocentní sazbu. Je ale ochotna uvažovat i o variantě 15 a 23 procent.

Další opoziční politici postup obou předsedů vládních stran ostře kritizovali. „Existuje tady ještě vládní koalice?“ ptal se ve sněmovně Marek Výborný (KDU-ČSL). Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by považoval za vhodné, aby se koalice na předkládaných návrzích nejprve dohodla. „Kdo si myslíte, vážená vládo, že vám tohle bude pískat? Vždyť nám ani neumíte říct, co chcete,“ zlobil se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 22 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...