Asi třetina firem testuje na covid i bez povinnosti, ta se nejspíš vrátí při zhoršení epidemie

Nahrávám video

Zhruba třetina českých firem zůstala u plošného testování svých zaměstnanců i přesto, že už to není povinné. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Asi polovina společností počítá s tím, že pokud by se situace ohledně koronaviru opět zhoršila, začaly by testovat samy a nečekaly by na nařízení vlády. Teď musejí zaměstnavatelé povinně kontrolovat jen ty pracovníky, kteří se vracejí ze zahraničí.

Například v hotelu Bellevue v Českém Krumlově chodí stále na testy každý týden všichni zaměstnanci. Výjimky nejsou, testují se i očkovaní. „My se snažíme, abychom chránili za prvé sami sebe, svoje kolegy a samozřejmě naše klienty, naše hosty, takže tomu věříme a nadále se testovat budeme,“ vysvětluje generální ředitel Bellevue Hotels Egon Hampl.

To ve společnosti Lenzing Biocel Paskov, kde ze dřeva vyrábí buničinu asi čtyři sta zaměstnanců, mají pravidla mírnější. I tak od povinnosti neustoupili. „V současnosti testujeme ty zaměstnance, kteří nejsou očkovaní. Je jich asi 140 a testujeme je antigenními testy,“ říká ředitelka společnosti Kateřina Kupková.

Podobně to mají i v mladoboleslavské automobilce. Každý neočkovaný zaměstnanec tam prochází odběrem i potom, co se z povinnosti stala jen dobrovolná věc. „Zaměstnanci provádějí pravidelně nejpozději po sedmi kalendářních dnech antigenní test na pracovišti. Testování probíhá na základě dohody mezi Škoda Auto a sociálním partnerem Odbory KOVO pro zajištění co nejvyšší ochrany zaměstnanců,“ uvádí mluvčí Martina Gillichová.

Opět povinné při zhoršení epidemie

Povinné testování zaměstnanců patřilo mezi nejnákladnější firemní proticovidová opatření. I proto po jeho konci většina českých společností od tohoto kroku upustila. Mezi nimi i českokrumlovský výrobce rámů na obrazy. „Reálně byl záchyt pozitivně nakažených velmi nízký. I z toho důvodu jsme se rozhodli nadále netestovat,“ popisuje jednatel firmy Larson – Juhl Tomáš Rubáček. K testování by se vrátili při zhoršení epidemické situace a po dohodě s odbory. Anebo při opětovném zavedení této povinnosti.

„Vyhodnotíme tu situaci a půjdeme nějakou cestou buď plošného testování ve firmách, nebo opět třeba spíše regionálně zaměřeného v rámci vyšší incidence v konkrétních regionech,“ avizuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

O případném testování a jeho formě se podle ministra zdravotnictví rozhodne v srpnu. To požaduje i Svaz průmyslu, aby se firmy stihly včas připravit.

Testy chtějí hlavně velké firmy

Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mezi dvěma sty firmami, které dohromady zaměstnávají asi sto tisíc lidí, své zaměstnance pravidelně i teď testují spíš velké firmy. Jednadvacet procent podniků testuje ty zaměstnance, kteří neprokáží bezinfekčnost. Třináct procent firem nabízí službu jako benefit. A tři procenta oslovených podniků testují plošně bez výjimek.

Ne všichni s testováním souhlasí. S odmítáním se od 1. července setkalo 15 procent firem. K testu nelze zaměstnance donutit. Pokud ovšem firma změní vnitřní směrnice, z dobrovolnosti se stává povinnost.

Povinné je pro zaměstnance testování před nástupem na pracoviště po návratu ze zahraničí. Výjimka platí opět pro očkované a po prodělání nemoci.

Téměř dvě pětiny firem jsou přitom ještě přísnější, než nařizuje ministerstvo. Jedenáct procent z nich vyžaduje test bez ohledu na to, kde zaměstnanec dovolenou trávil. Stejný podíl firem požaduje negativní test i od těch, kteří jsou plně očkovaní nebo nemoc prodělali.

Jak na návrat ze zahraničí

Právě návraty ze zahraničí a negativní testy před vstupem na pracoviště jsou tím, s čím si firmy často nevědí rady. Šestnáct procent z nich se už podle Svazu průmyslu a dopravy setkalo s tím, že jim zaměstnanci odmítli sdělit, kde byli na dovolené. Řada firem tak tápe především po právní stránce, zda může tyto informace po pracovnících požadovat.

Ve firmě Klaus Timber vyrábějí jednorázové palety. Většinu z nich posílají do Německa. Zhruba polovina z bezmála 240 zaměstnanců je naočkovaná. Plošně už proto netestují. Aktuálně řeší, jak po návratu zkontrolují ty, kteří si vezmou dovolenou.

„Zatím je to v řešení a výsledek nemám, nesetkali jsme se s tím, že by se naši zaměstnanci vraceli ze zahraniční dovolené,“ říká personalistka firmy Jana Jiřincová.

Požadavek na negativní test

Podobný problém řešili i ve skladu společnosti Trenýrkárna v pražském Zličíně. Firma je sice o poznání menší, pokud se ale některý ze třiceti zaměstnanců vydá do zahraničí, platí pro něj stejná pravidla jako pro ostatní a měl by přijít do práce s negativním výsledkem testu.

„Když zaměstnanci odjíždějí na dovolenou, tak od nich nemůžeme získat informaci o tom, kam jedou. Tudíž nemůžeme vědět, jestli navštíví stát, který je třeba v červené zóně,“ říká marketingový manažer Petr Polák.

Situaci vyřešili tak, že zaměstnance poučili a důvěřují jim, že po dovolené v zahraničí sami přijdou do práce s už vystaveným certifikátem. Tato forma podle vedení firmy funguje. „V praxi to funguje tak, že zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci čestné prohlášení, že nebyl na zahraniční dovolené, respektive zda má povinnost předložit tu bezinfekčnost, nebo ne, takže možnosti jsou,“ myslí si viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Ve společnosti Ahold vytvořili vlastní elektronický systém, ve kterém každý zaměstnanec, který odjíždí na dovolenou nahlásí, jaké země navštíví. „Po návratu tabulku ještě aktualizují tak, abychom v případě, že se rozhodli navštívit ještě jinou zemi, měli aktuální informaci a potom kontrolujeme dodržování všech těch opatření,“ říká mluvčí Aholdu Jiří Mareček.

Firmy po zaměstnancích vyžadují certifikát z laboratoře. Jde buďto o PCR, nebo o antigenní test. Záleží i na podmínkách pro návrat z dané země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...