Apple dostal od Evropské komise kvůli streamování hudby pokutu 1,8 miliardy eur. Bude se bránit

Americká technologická společnost Apple dostala od Evropské komise (EK) pokutu více než 1,8 miliardy eur (přes 45 miliard korun). Sankce je za to, že Apple bránil službám pro streamování hudby informovat uživatele o možnostech platby mimo svůj obchod App Store.

Apple hodlá rozhodnutí napadnout u soudu. Je to pro něj první pokuta, kterou od antimonopolního orgánu Evropské unie dostal.

Vyšetřování odstartovala stížnost, kterou v roce 2019 podala na Apple švédská streamovací služba Spotify.

Apple po desetiletí zneužíval své pozice, tvrdí Vestagerová

„Apple po desetiletí zneužíval svého dominantního postavení na trhu distribuce aplikací pro streamování hudby prostřednictvím obchodu App Store,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. „Dělal to tím, že omezoval vývojáře v informování spotřebitelů o alternativních a levnějších hudebních službách dostupných mimo ekosystém Applu. To je podle antimonopolních pravidel EU nezákonné,“ dodala.

Spotřebitele to nepoškodilo, brání se Apple

Apple rozhodnutí EU kritizuje a hodlá je napadnout u soudu. „Rozhodnutí bylo přijato navzdory tomu, že Evropská komise nezjistila žádné věrohodné důkazy o škodách pro spotřebitele. Ignoruje realitu trhu, který prosperuje, který je konkurenční a který rychle roste,“ uvedla americká firma ve sdělení, z něhož cituje agentura Reuters.

Apple dodal, že největší přínos z tohoto rozhodnutí bude mít firma Spotify. Její představitelé se s lidmi z EK setkali v této záležitosti více než pětašedesátkrát, uvedl Apple.

„Dnešní rozhodnutí, paradoxně ve jménu hospodářské soutěže, jen upevňuje dominantní postavení úspěšné evropské společnosti, která je na trhu s digitální hudbou jednoznačným lídrem,“ dodal Apple. Spotify má na evropském trhu se streamováním hudby podíl 56 procent.

Odstrašující částka činí 1,8 miliardy. Komise ji použila poprvé

Při stanovení výše pokuty EK zohlednila délku trvání a závažnosti protiprávního jednání a celkový obrat a tržní kapitalizaci Applu. V potaz vztala i skutečnost, že Apple v rámci správního řízení předložil nesprávné informace. K základní částce pokuty pak přidala paušální částku jako odstrašující prostředek, protože významná část škody způsobené jednáním Applu byla nepeněžní.

Vestagerová upřesnila, že celková pokuta činí 1,84 miliardy eur, což je 0,5 procenta celosvětového obratu Applu. Z toho 1,8 miliardy eur je odstrašující částka, kterou EK použila při stanovení pokuty poprvé. Komise může podle svých pravidel uložit pokutu až do deseti procent z celosvětového obratu sankcionované firmy.

Americký konkurent Google, na rozdíl od Applu, dostal od EK v uplynulých letech už tři antimonopolní pokuty v celkové výši přes osm miliard eur.

Brusel připravil pravidla proti velkým technologickým firmám

Apple se zároveň snaží urovnat jiné antimonopolní vyšetřování v EU a nabídl zpřístupnění svých mobilních platebních systémů konkurentům. EK si už vyžádala zpětnou vazbu od konkurentů a uživatelů a nabídku pravděpodobně přijme bez vyměření pokuty.

Nynější pokuta pro Apple přichází ve stejném týdnu, kdy začnou platit nová pravidla EU, jejichž cílem je zabránit velkým technologickým společnostem ovládat digitální trhy.

Takzvaný Akt o digitálních trzích (DMA) má začít platit ve čtvrtek a stanovuje firmám jako Apple, Meta Platforms, Alphabet či ByteDance – označovaných jako gatekeeper – povinnosti a zákazy pod hrozbou vysokých pokut. Gatekeeper je vlivný podnik, jenž významně ovlivňuje provoz internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...