Akcie v USA vystoupaly během dne na rekordní úroveň, část zisků ale později ztratily

Americké akcie zahájily pondělní obchodování prudkým růstem a vystoupily na nová maxima. Výrazně k tomu přispěla farmaceutická společnost Pfizer, která zveřejnila příznivé údaje o účinnosti své experimentální vakcíny proti nemoci covid-19. Investoři navíc po zvolení kandidáta Demokratické strany Joea Bidena prezidentem Spojených států doufají ve zlepšení globálních obchodních vztahů a v další uvolňování měnové politiky. Po silném nástupu však začaly akcie během dne stále více klesat a část svých původních zisků nakonec ztratily.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si krátce po zahájení obchodování připisoval zhruba 4,6 procenta na 29 627 bodů. Rekordní intradenní hodnoty však nakonec neudržel a skončil silnější „jen“ o 2,95 procenta na 29 157 bodech. Zavíral tak na nejsilnější úrovni od únorového historického maxima. 

Také širší index S&P 500 měl rekordní nástup do obchodovacího dne - vykazoval růst o 3,2 procenta zhruba na 3622 bodů - ale nakonec přidal 1,17 procenta na 3550 bodů. Skončil tak nejvýše od počátku září, kdy dosáhl dosavadního maxima. 

Společnost Pfizer v pondělí na základě předběžných dat z rozsáhlé studie oznámila, že experimentální vakcína, kterou vyvinula proti covidu-19 ve spolupráci s německou BioNTech, vykázala více než 90procentní účinnost. Podle agentury Reuters jde o první vakcínu proti covidu-19, u níž její autoři doložili úspěšná data z rozsáhlé klinické studie. Akcie Pfizeru si před 20:00 SEČ připisovaly více než 11 procent. Nakonec skončily silnější o 7,7 procenta.

Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, měl oproti zmíněným indexům slabý start - přidával asi 0,7 procenta na 11 982 bodů. Den nakonec uzavřel ve ztrátě 1,53 procenta (11 713 bodů). Například akcie internetového obchodu Amazon.com klesly o více než pět procent a akcie internetové televize Netflix o téměř devět procent. Cenné papíry videokonferenční společnosti Zoom Video Communications se propadly dokonce o více než 17 procent.

Evropské akcie v reakci na volby v USA zpevnily

Akcie v Evropě zahájily týden rovněž růstem, trh příznivě hodnotí, jak podle médií dopadly prezidentské volby ve Spojených státech. Úspěch kandidáta Demokratické strany Joea Bidena by podle analytiků měl přispět ke zlepšení obchodních vztahů mezi Evropou a Washingtonem a k celkovému zklidnění i na diplomatické úrovni.

Panevropský index STOXX Europe 600 si v pondělí připsal 3,98 procenta a uzavřel na 380,99 bodu. Minulý týden byl pro tento ukazatel jedním z nejlepších od začátku roku, třebaže narůstající počet nakažených novým koronavirem výraznějšímu růstu cen akcií bránil.

Index DAX, který je hlavním cenovým indikátorem akciové burzy ve Frankfurtu nad Mohanem, se v pondělí zvýšil o 4,94 procenta na 13 095,97 bodu. Zaznamenal tak nejprudší jednodenní nárůst od poloviny května, napsala agentura DPA. Cena akcií společnosti BioNTech díky zprávě o vakcíně vzrostla o více než 15 procent. Akcie německého výrobce čipů Infineon pak posílily o 3,5 procenta. Firma totiž avizovala, že v následujícím roce očekává zvýšení tržeb skoro o 23 procent.

Vliv na růst frankfurtské burzy mohla mít i statistika, podle které vývoz z Německa v září proti srpnu vzrostl o 2,3 procenta. V meziročním srovnání sice export klesl o 3,8 procenta, výsledek nicméně překonal odhady analytiků.

Evropské akcie navázaly na obdobný trend asijských akciových trhů. Hlavní japonský index Nikkei 225 uzavřel na nejvyšší hodnotě za 29 let. Investoři po zvolení prezidentského kandidáta americké Demokratické strany sázejí mimo jiné na rozsáhlejší pomoc americké ekonomice. 

Donald Trump však porážku zatím neuznal. V následujících dnech a týdnech se dají očekávat právní spory. Reakce trhů však podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera naznačuje, že investoři nevěří ve variantu, kdy by soudní rozhodnutí mohlo přispět k odlišnému volebnímu výsledku.

„Navzdory Trumpově rétorice tak nejistota ohledně nástupnictví v Bílém domě mizí. A když z trhů mizí strašák v podobě volební nejistoty, trhy posilují,“ konstatuje.

A nejvíce je to znát u technologických akcií. Kromě mizící nejistoty k tomu přispívá fakt, že demokraté pravděpodobně neovládnou Senát. „Rozdělený Kongres pak významně omezuje jejich manévrovací prostor. Proto nyní trhy nepočítají s některými původně avizovanými plány jako například zvýšení daní či přísnější regulace technologických gigantů. To je samozřejmě pro technologické společnosti pozitivní. Méně zásahů do byznysového prostředí však trhy hodnotí optimisticky,“ přibližuje Pfeiler.

Vývoj technologických firem v hlavním americkém indexu S&P 500
Zdroj: CYRRUS/Bloomberg

A optimisticky investoři hodnotí i pravděpodobné uklidnění vyhrocených vztahů mezi USA a Čínou, což technologickým firmám také pomáhá.

Zároveň také klesají výnosy amerických vládních dluhopisů. „To souvisí se skutečností, že zatímco před týdnem se nejčastěji hovořilo o fiskálním balíčku v rozsahu okolo dvou bilionů dolarů, nyní se jako nejvyšší možná částka jeví bilion. To samozřejmě znamená nižší emise vládních bondů,“ doplnil Pfeiler.

Ropa díky naději na účinnou vakcínu prudce zdražuje

Akcie ropných firem vykázaly v reakci na volby spíše pokles, ale ten nebyl podle Pfeilera nijak výrazný. „Přestože se Biden pokusí prosazovat zelenou agendu, jako například připojení USA k Pařížské klimatické dohodě, jeho snahy o konkrétní kroky na vnitropolitickém hřišti budou obtížnější. Rozdělený Kongres prakticky znemožní snahy zakazovat hydraulické štěpení neboli frakování,“ vysvětluje.

Vývoj energetických firem v hlavním americkém indexu S&P 500
Zdroj: CYRRUS/Bloomberg

Podobně jako v případě technologických firem nepůjde prosadit původně plánovanou tvrdou regulaci. Připomíná, že ropné firmy nicméně ztrácí i pod vlivem koronavirové krize. „Nová opatření společenského distancování znamenají další podlamování poptávky po ropě,“ dodává. 

Na druhou stranu ropa díky naději na účinnou vakcínu společnosti Pfizer teď v úvodu týdne prudce zdražuje – její pondělní nárůst je nejprudší za více než šest měsíců. Vliv na ni ale mají i signály ze strany Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců. Tato skupina, označovaná jako OPEC+, by mohla pokračovat v omezování těžby. 

Investoři si od vakcíny slibují rychlejší postup v boji s novým koronavirem a s tím související ekonomické oživení, což by mělo zvýšit zájem o ropu. Cena severomořské ropy Brent kolem 15:30 SEČ přidávala zhruba 8,9 procenta na 42,97 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala přes deset procent na 40,87 dolaru za barel.

„V očích obchodníků vakcína pomůže zajistit, že nebudou potřeba žádné další plošné uzávěry, a že přivede lidi zpět do ulic, což umožní, aby se zotavila silniční a letecká doprava,“ citovala agentura Reuters analytika společnosti Rystad Energy Bjornara Tonhaugena.

K růstu ceny ropy přispívá i slabší dolar

K růstu cen ropy ale přispívá i slabší dolar, který reaguje na vítězství Joea Bidena v amerických prezidentských volbách.

Saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdalazíz bin Salmán v pondělí uvedl, že stávající dohodu v rámci skupiny OPEC+ o omezení těžby je možné upravit podle situace na trhu, pokud se na tom shodne většina zúčastněných států. Princ tím reagoval na dotaz, zda organizace neodloží od ledna plánované zvýšení těžby o dva miliony barelů a raději stávající škrty neprodlouží. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...